TAG JEDNO SLOVO.

Včera v 22:56 | Lenča
1. Tvoje vlasy?
Dlouhé.
2. Oblíbená věc?
Kniha.
3. Sen z minulé noci?
Žádný.
4. Oblíbené pití?
Čaj.
5. Vysněné auto?
Porsche.
6. Místnost, ve které se nacházíš?
Pokoj.
7. Tvůj strach?
Pavouci.
8. Co bys chtěla být za 10 let?
Úspěšná.
9. S kým jsi strávila včerejší večer?
Brouček.
10. Co nejsi?
Lhář.
11. Poslední, co jsi dělala?
Četla.

 

MANCHESTER.

19. srpna 2016 v 12:03 | Lenča |  ANGLIE
Dneska chci psát o Manchesteru - městě, které se letos v létě stalo na dva a půl měsíce mým domovem. Musím říct, že je to dost super město k životu. Samozřejmě tu není všechno dokonalé a stejně jako asi všude to i tady má své zápory, ale celkově se mi tu líbí. Například mi přijde, že tu jsou až neskutečně příjemní lidi. Je to něco úplně jiného. Přijde mi hrozně milé, když lidi vystupují z autobusu a každý při výstupu poděkuje řidiči.

Mají tady hodně zeleně a parků. Od místa, kde bydlíme, se dá pěšky dojít hned do čtyř parku. A některé jsou fakt pěkné a upravené. Co mi tu hodně vadí je, že se všude válí odpadky. V centru to tak není, ale třeba ve čtvrti, kde bydlíme, jsou chodníky a ulice prostě plné odpadků a dokonce i některé z těch parků jsou takhle plné špíny a je to celkem škoda, fakt to vypadá hrozně. Abych se vrátila k těm parkům, ten nejhezčí, ve kterém jsme tu byli, je určitě Heaton Park, který je obrovský a je tam spousta věcí k vidění.

Jinak je tu hodně míst, které stojí za návštěvu. Byli jsme se podívat třeba v muzeu věnovaném vědě a průmyslu (dobrovolné vstupné), kde je hodně zajímavých věcí k vidění a dokonce i já, i když se o tyhle věci zas tak nezajímám, jsem si tam našla něco, co mě bavilo. Taky jsem byla v knihovně nazvané John Rylands Library a to je to jedno z nejkrásnějších míst. Kouzelné.


POSLEDNÍ TÝDNY V ANGLII.

17. srpna 2016 v 15:31 | Lenča |  ANGLIE
Z prázdnin v Anglii zbývají už jen dva týdny a těším se zase zpátky domů. Abych to shrnula, něco jsem si tu vydělala, ale bylo to spíš jen pokrytí toho, co jsem dala za ubytování a něco málo navíc. Přes dva týdny jsem pracovala v jednom skladu s oblečením, kde mě to fakt bavilo a vypadalo to, že už tam budu až do konce, no ale pak tam začalo být málo práce a už mě nepotřebují.

Ale, i když jsem z těchhle prázdnin nijak zázračně nezbohatla, nelituju, že jsem sem jela, byl to dobrý zážitek, mám Anglii ráda a líbilo se mi tu ty dva měsíce žít a vyzkoušet si jaké to je. Trochu si pokecat anglicky a nadýchat se anglického vzduchu :D Prostě fajn prázdniny. Ale už se zase těším domů. Co nechodím do práce, tak hodně čtu, dokonce jsem se tu zaregistrovala do knihovny. Četla jsem The Rosie Effect (pokračování Rosie Projectu) a bavilo mě to skoro stejně moc jako první díl, za dva dny jsem měla přečteno. A teď jsem si půjčila Go Set a Watchman od autorky knihy Jako zabít ptáčka, která patří k mým oblíbeným. Zatím to není až tak dobré, ale jsem jen zhruba ve třetině, možná ani to ne.

Chodíme na procházky, do parků a je to prostě fajn:) A hrozně se těším na náš týden ve Španělsku na začátku září. Až si lehnu na pláž a budu se opalovat a číst a unášet vlnami. Co se týče čtení, tak mám na pláž naplánované Sesterstvo putovních kalhot, protože to je prostě dokonalá četba na léto a už jsem to dlouho nečetla, tak si to chci připomenout. Nevím jestli jsem psala kam konkrétně jedeme... no, jedeme do Málagy, což jsem si vybrala já, protože jsem viděla hodně fotek, na kterých to tam vypadalo fakt krásně a mám naplánovaných pár míst, kam prostě musíme jít. Ale jsme tam jen na chvíli, tak jsem to s tím seznamem zase tak nepřeháněla.

Mějte se krásně a užívejte zbytek prázdnin, L.

 


HARRY POTTER AND THE CURSED CHILD!

5. srpna 2016 v 10:17 | Lenča |  HARRY POTTER
Konečně! Tak jsem se v neděli konečně dočkala a dostala do rukou nového Harryho Pottera. Od doby, kdy vyšly Relikvie smrti, uběhlo 9 let, a tak se není čemu divit, že jsem tolik očekávané pokračování přečetla za jediný den.

Ani nevím, kde začít, protože je toho tolik. Řeknu vám jen, že pokud máte rádi Harryho Pottera a pokud jste četli ty knihy, tak si to určitě přečte, protože i když to není jako ty původní příběhy, zdaleka ne, je to ten svět a je to pokračování a vidíme všechny staré známé postavy a jejich budoucnost a dospělost a jejich děti, a je to prostě úžasné. Český překlad by měl vyjít 12.září. Dál rozhodně nepokračujte, pokud se chystáte knihu číst, protože zbytek článku bude plný spoilers.



ZAČALO LÉTO.

19. července 2016 v 12:26 | Lenča |  ANGLIE
Ahojky,

dneska vám sem dám nějaké fotky toho, jak si v posledních dnech užívám Anglii. Už pár dní je tu krásné počasí, konečně teplo, svítí sluníčko a tak. Skoro jako bychom ani nebyli v Anglii :D

S prací to teď moc ideální není, spíš tedy vůbec, protože v podstatě nic nemám. Už nevolají ani z neideální pekárny, takže spíš jen čekám než se někdo ozve z některého z míst, kam jsem se přihlásila. Minulý týden jsem byla na pohovoru v Primarku, kde bych sice pracovala jen víkendy, ale lepší než nic a navíc by mě ta práce asi i dost bavila. Takže doufám, že se třeba ozvou odtamtud, ale zatím čekám a čekám.

Takže teď místo práce hlavně chodíme na procházky, když je na to tak ideální počasí. V neděli jsme byli na výletě v Heaton Parku, což je asi největší park tady v Manchesteru a není zas tak daleko od místa, kde bydlíme. Bylo tam krásně, je tam dokonce i taková malá farma se zvířaty, jezero, takový pěkný altánek a prostě všechno možné. Obrázky pod články jsou všechny (až na ten s růží, který je z Queens Parku) právě odtamtud.

A teď už ty slíbené fotky:)


PO DVOU TÝDNECH V ANGLII.

3. července 2016 v 20:50 | Lenča |  ANGLIE
Tak jo, už i vám všem začaly prázdniny a taky začal nový měsíc a je čas na nový článek :)

I když ten začátek vůbec ideální nebyl, tak si myslím, že prázdniny v Anglii nakonec budou fajn. A i když jsem kvůli tomu měla minulý týden dost špatné chvíle, tak si s trochou štěstí snad i splníme to, proč jsme sem přijeli - něco si tu vyděláme.

Od zítřka mi začíná týdenní školení v nové práci, ke které jsem byla minulý týden na pohovorech a vzali mě. Ještě pořádně nevím, jak to bude probíhat ani jestli mi to půjde, ale jsem teď dokonale namotivovaná a odhodlaná do toho dát všechno. A když to půjde dobře, tak problém, jestli si vydělám dost peněz, bude zázračně vyřešen :D

Těším se taky, až pak v září budeme ve Španělsku, určitě to bude super. Tady (i když dneska vyjímečně neprší) je neustále zima a i když mi ty brněnská vedra nijak nechybí, těším se, až se budu válet a opalovat v teplíčku u moře. Těším se ale taky, až začne škola. Mám školu ráda. Tento rok bude těžký, budu psát bakalářku, připravovat se na státnice a pak taky na příjmačky k magisterskému studiu. Ale věřím si. V tomhle si teď věřím na sto procent :)

Užívejte prázdniny! :)


PRVNÍ DNY A PRVNÍ PRÁCE.

23. června 2016 v 19:20 | Lenča |  ANGLIE
Dneska se v Anglii koná tolik diskutované referendum o to, jestli zůstanou nebo odejdou z Evropské unie. Sama jsem zvědavá jak to dopadne. Každopádně ale v dnešním článku bych vám chtěla popsat, jak zatím vypadaly a vypadají moje první dny v Manchesteru a taky, jaká byla moje první práce tady.

Náš "ztracený" kufr nám dovezli až dnes a to s ním málem (díky pitomé komunikaci nebo spíš nekomunikaci) zase odjeli zpátky na letiště. Když přijel, jen jsem nevěřícně koukala, že mám zpátky svoje věci a pak se objímala se svou milovanou kabelkou. Tohle už nikdy zažít nechci. Mohli bychom dostat nějaké odškodnění, protože když už bych pominula jaký stresy mi to všechno způsobilo, musela jsem si i nějaké ty nejnutnější věci nakoupit, když jsem ten kufr přes čtyři dny neměla. Ale nevím, letěli jsme s nízkonákladovou společností, tak těžko říct jak to mají.. pokud by měl někdo zkušenost, tak se prosím podělte:)

No, do práce jsme šli hned v úterý, dva dny po příjezdu a tedy i dřív než bych čekala. V úterý ráno jsme byli na takovém "pohovoru" nebo spíš registraci a vyplňování nejrůznějších formulářů a už ten den večer nás zavolal pán na noční dvanáctku do pekárny. Řekl mi, že mi zavolal i proto, že jsem při té registraci zněla, že chci pracovat a že jsem ok s nočníma a že tam prostě chci :D Taky jsem byla celkem zvědavá, jaké to bude pracovat v pekárně. No, po dvou dnech musím říct, že šílený. Tedy, ta práce by se ještě dala. Byla jsem tam ještě s jednou holkou z Maďarska a skládaly jsme krabice a pak do nich balily mražené pizzy. Sice po těch x hodinách už to byla vážně nuda, ale aspoň jsem měla čas třeba přemýšlet a ani by mi to tak nevadilo. Ale dvanáct hodin je strašně moc, a ještě navíc v noci. Přišla jsem oba dva dny šíleně vyčerpaná, s bolavýma nohama a hlavně zády a myslím, že znovu už nepůjdu ani náhodou, nestojí mi to za to. To radši budu hledat něco jiného.


PŘÍJEZD DO ANGLIE.

21. června 2016 v 14:01 | Lenča |  ANGLIE
Předem vás musím upozornit, že tenhle článek bude asi dost dlouhý, protože je toho fakt hodně, co chci napsat, ale pokusím se to tak nějak shrnout a vybrat to nejdůležitější.

V neděli jsme odlétali kolem poledne z Brna a let byl úplně v pohodě. Byla jsem nadšená, když jsme vzlétali, protože jsem nikdy předtím takhle nikam neletěla. Většinu letu byly sice vidět tak akorát mraky, ale chvilkama i něco víc. Jinak jsem tak pospávala, četla, koukala z okna. Přestupovali jsme v holandském Eindhovenu, odkud měl náš let ještě zpoždění, takže jsme čekali dost dlouho, ale nakonec jsme se dostali do letadla a za asi hodinu a čtvrt přistáli v Manchesteru.

Vylezli jsme z letadla, fotili si první selfie v Anglii (jak jinak než v dešti) a pak si šli vyzvednout kufr. Čekali jsme a čekali, všichni naši spolucestující postupně odcházeli, ale náš kufr pořád nikde. To jsem ještě nepanikařila. Šli jsme se zeptat zaměstance letiště a museli jsme vyplnit nějaký formulář. Ještě jsme nevěděli naši anglickou adresu, takže jsme chvíli čekali a jak už jsem měla čas přemýšlet, tak jsem samozřejmě začala šílet a brečet, že nemám svoje věci a co budem dělat a panebože. No ale tak jsme vyplnili formulář, dostali číslo, ze kterého nám zavolají a nějaké číslo našeho "případu" nebo jak to nazvat.


PLÁNY NA PRÁZDNINY.

16. června 2016 v 18:11 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahojte,

tak už mám něco málo přes týden volno a konečně trochu čas si odpočinout. V dnešním článku bych vám chtěla napsat, co mám tedy na to letošní léto vlastně za plány.

Samozřejmě, jak už jsem psala, za pár dní (konkrétně v neděli) letím do Anglie, kde budu v podstatě na celé prázdniny. Budeme tam mít nějakou brigádu a snad si tedy dobře vyděláme. Protože budu pryč a nebudu moct chodit na moje všelijaké skupinové posilování tady v Brně, tak jsem odhodlaná cvičit doma. Stáhla jsem si nějaké aplikace do mobilu, tak uvidím, jestli mi některá z nich sedne a chci přes prázdniny cvičit. Jednu dobu jsem totiž cvičila hodně, ale donutí mě do toho hlavně ty skupinové lekce a doma už to je těžší, tak se chci pokusit.

Na co jsem se nejvíc těšila během vší té práce v celém semestru i při zkouškové je čas na čtení. Jako první knihu jsem přečetla Harry, A History, o které jsem psala v minulém článku. Dál chci číst třeba Persuasion (česky Anna Elliotová) od Jane Austenové, nebo taky Good Omens od Gaimana a Pratchetta :) A samozřejmě, až vyjde Harry Potter and the Cursed Child, tak okamžitě budu číst to :D

Kromě toho svého vlastního čtení taky plánuju začít číst věci na bakalářku, kterou jak jsem asi už psala, budu psát o Alence v říši divů. Znovu si tedy přečtu Alenku, kouknu se znovu i poprvé na ty filmy, se kterými chci knihu srovnávat a taky už začnu s nějakou sekundární literaturou, ať pak nemusím nic dělat narychlo.

No a už tento týden jsem začala provičovat francouzštinu. Na to, že jsem se ji učila relativně dlouho, ji totiž vůbec zas tak dobře neumím a celkem mě to mrzí, protože ten jazyk miluju a chci ho umět co nejlíp. Tak snad se mi povede přes prázdniny nějak tak zapracovat na tomhle:) A samozřejmě budu taky odpočívat, ale já prostě potřebuju něco dělat a něco se učit i přes léto, jinak mi zakrní mozek :D A ani nemám ráda prostě nic nedělat.

To bude k mému létu vše, mějte se zatím krásně, příště už to bude asi článek z Anglie (:


HARRY, A HISTORY

13. června 2016 v 11:34 | Lenča |  BOOKS
Už před nějakou dobou jsem si po hrozně dlouhé době, co jsem si ji chtěla přečíst, objednala knížku Melissy Anelli: Harry, a History; a teď po konci semestru jsem si ji konečně přečetla. Pokud máte rádi Harryho Pottera, určitě si to přečtěte, protože to je dokonalé a protože budete tu knížku zbožňovat.

Pokud ji neznáte, Melissa Anelli je reportérka, správkyně fanouškovského webu LeakyCauldron a hlavně taky milovnice knih o Harry Potterovi; které se ze studentky univerzity na svém prvním mizerném pracovním postu podařilo vyšplhat na úžasnou reportérku, které se splnil sen udělat rozhovor s Jo Rowlingovou a ještě mnohem víc.

Melissa v téhle knížce popisuje celý fenomén Harryho Pottera, jak to začalo a jak se to všechno vyvíjelo s postupem času. Mluví o vývoji fan webů o Harry Potterovi, o wizard rocku, o fan fiction, o bojích mezi zastánci vztahu Rona a Hermiony a těch, kteří fandili Harrymu s Hermionou. Mluví o lidech, kteří se Harryho snažili zakázat. Mluví o tom, jak jednotlivé knížky vycházely a jak úžasný zážitek to byl u toho být a poprvé si ty knížky přečíst. A mluví také o tom, jak se setkala s JK Rowling, jak s ní dělala rozhovor, i jak s ní po vydání poslední knihy strávila spoustu hodin bavením se o postavách a o tom, jak se JKR cítila při psaní... prostě jakoby prožila sen snad všech fanoušků Harryho Pottera.

To čtení byla taková nostalgie, taky jsem na těch knížkách vyrostla a jsem hrozně vděčná, že jsem měla tu možnost být u toho, když vycházely. Už si je zase musím přečíst znovu. A nemůžu se dočkat 31. července, až vyjde Harry Potter and the Cursed Child. I když to nebude "opravdové pokračování" z rukou JKR, bude to něco a vzhledem k tomu, že se na tom Jo aspoň částečně podílela, to určitě bude úžasné :)


Btw, pro fanoušky HP tu mám na blogu taky jednu takovou zapomenutou rubriku plnou všeho možného, tak se třeba koukněte, jestli máte Harryho rádi.

Další články


Kam dál