Září 2010

L'ÉLÉGANCE DU HÉRISSON

18. září 2010 v 17:28 | Lenča |  BOOKS
Původně jsem chtěla psát sáhodlouhý článek o knize S elegancí ježka od Muriel Barbery, ale prostě to nejde... ta kniha je tak neuvěřitelně krásná, že se o tom nedá ani psát. Pokud ji někde potkáte, tak ji všem rozhodně doporučuju (:

Vypráví o domovnici Renée, která chce na ostatní za každou cenu působit jako každá jiná domovnice. Taková, která sleduje telenovely a roznáší drby. Tahle paní je ale jiná...

Vypráví o 12leté Pamele, mimořádné a chytré dívce. Dívce, která kvůli své mimořádnosti plánuje spáchat sebevraždu.

Vypráví vlastně o celém domě, ve kterém Renéé, Pamela a spousta dalších méně či více zajímavých lidí bydlí. Sledujeme jak se do domu stěhuje nový nájemník, sledujeme jak Renéé a Pamela postupně pronikají do života té druhé.

Je to naprosto nádherná a strašně smutná knížka, ve které se hodně filozofuje. Přiznám se, že jsem na konci nemohla přestat brečet.

P.S. - Zjistila jsem, že je podle knihy natočen i film - Ježek. Ještě jsem ho neviděla, ale někteří říkají, že je dobrý - jiní, že zdaleka ne tak dobrý jako kniha, takže nevím. Ale určitě se na něj podívám.


KAŽDÝ MÁ SVÉ SNY.

13. září 2010 v 18:25 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Nové téma týdne se mi líbí, protože je toho tolik, co lze napsat o snech...

Sny nás doprovázejí snad pořád, celým naším životem. Ať jsou to sny, o kterých se nám v noci zdá nebo ty sny, po kterých toužíme. Ve dne i v noci. Každý má nějaké sny, z nichž některé jsou splnitelné a jiné zase ne. Mým největším snem, snad odjakživa či od chvíle, kdy jsem se naučila psát, bylo napsat jednoho dne knihu. Původně byla snem jen kniha, zatímco po poznání J.K.R. a jejího příběhu se z "jen knihy" stala kniha, která by byla slavná a na kterou bych byla opravdu pyšná :) Kromě tohohle mám ještě spousty dalších snů... Až budu dospělá, chci mít velkou rodinu, spousty dětí... Chtěla bych jít na vysokou do zahraničí, nejspíš do Anglie...

A pokud jde o sny ve smyslu toho, co se nám zdá? Ráda o nich povídám každému, kdo je ochotný mě poslouchat a často o nich píšu na blog, který mě poslouchat musí, ať chce nebo ne :D Mám sny ráda. Občas se stane, že se probudím a musím se upřímně zasmát, když si vzpomenu, co se mi zdálo. Jindy, ač se to naštěstí nestává nijak často, se zase probudím s brekem a vyděšená z nočních můr. A někdy jsem schopná dlouho přemýšlet, jak je vůbec možné, že sním o takových šílenostech, o jakých často sním. Podle mě jsou tyhle sny něco úžasného a jedinečného.

A nezapomeň... "Pokud chceš proměnit sen ve skutečnost, musíš se nejprve probudit."

POPRVÉ VE ŠKOLCE.

6. září 2010 v 21:40 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
První krůčky. Poprvé ve škole. První pláč. Když jsem přečetla svou první knížku. Poprvé na prázdnnách. Poprvé zamilovaná (: Poprvé zrazená kamarádkou. Poprvé po škole. Poprvé zlomené srdce. Když jdeš poprvé do školy ne proto, že musíš, ale proto, že chceš xD...
O čem ale psát, když je tolik různých možností? Všechno se jednou stalo nebo stane poprvé. Jen jednou. Může to být krásné, ale občas i dost děsivé.

Jedno z prvních a snad nejsilnějších poprvé v mém životě byl můj první den ve školce. Ačkoliv mi tenkrát byly jen čtyři roky, ten pocit si pamatuju tak dobře jako by to bylo dnes. Z hrůzou v očích, nalepená na mamince, jsem vstupovala do té "děsivé budovy". Ať se chudák paní učitelka snažila sebevíc, když maminka chtěla odejít, plakat jsem prostě nepřestala. Po chvilce jsem si ale nejspíš uvědomila, že to tam chtě nechtě budu muset vydržet. Nakonec to zas tak špatný nebylo, přišla jsem na to, že tam mají krásný hračky a taky, že tam jsou i jiný děti. Ale poprvé je poprvé ;)