ZBYTEK PŘEKLADU JO ON OPRAH (:

24. listopadu 2010 v 13:27 | Lenča |  HARRY POTTER
Nevešlo se mi to celé do jednoho článku, takže zbytek přidávám sem :)
(začátek a odkaz na video najdete tady)

Rowling: Neúspěch. Neúspěch je tak důležitý - dost se o tom nemluví. Pořád mluvíme o úspěchu, ale, víte, neznám nikoho - nepotkala jsem - a to jsem měla to štěstí potkat přes Harryho Pottera mimořádné lidi a ani jeden z nich neměl svůj neúspěch - ne více než jeden. A to je ta schopnost bránit se neúspěchu, mnoha způsoby, nebo použít neúspěch, který často vede k největšímu úspěchu, ne? Takže, ano. Neúspěch. Často jsem potkávala lidi, kteří - kteří jsou zděšení, víte, v přímé obálce jejich vlastních činů, protože by raději dělali cokoliv, než prohrát. Nechtějí nic zkoušet, protože se bojí neúspěchu. No, to je ta věc s nejnižší možnou úrovní. Úplné dno nebylo zábavné - ani trochu. Nebudu to úplné dno romantizovat, ale bylo to osvobozující. Co jsem měla ke ztracení
Winfrey: Zdráhala jste se zvětšit říši?
Rowling: Ano.
Winfrey: Míním tématické parky, panenky, mám na mysli, že existuje úplně celý potterovský vesmír.

Rowling: Ano, je.
Winfrey: Chci říct, že vše na světě, co si dokážete představit - bylo potterizováno.
Rowling: Můžu vám říct jen jedno: mohlo by to být o tolik horší.
Winfrey: Mohlo by?
Rowling: Michael Jackson chtěl udělat muzikál.
Winfrey: Vážně?
Rowling: Mhmm.
Winfrey: To je velké, že jste nechtěla, aby Michael Jackson udělal -
Rowling: Řekla jsem ne na hodně věci, my -
Winfrey: Máte to všechno pod kontrolou?
Rowling: Ne. Chci říct - ne. Mám rozhodující slovo. Pro mě to je - miluju ty filmy, miluju knihy, a jsou tam části, které jsou opravdu legrace. Teď k tématickému parku - když za námi přišli, přišli k nám s opravdu mimořádnou nabídkou. Což je, že tohle bude nejmodernější a jako nic, co kdo viděl a oni to mohli podpořit. Ukázali nám své nápady a já si myslela, ano, tohle by mohlo být ohromující, ale chtěla jsem to udělat jen v případě, že to bude neuvěřitelné. A opravdu je. Mám na mysli, kdybych byla čtenář knih, chtěla bych tam jít.
Winfrey: V mém magazínu dělám sloupek nazvaný 'co vím jistě? a každý měsíc, když to píšu, je to jako "já nic nevím!"
Rowling: Jsem opravdu ráda, že jste to řekla, protože jsem si myslela, že když se mě zeptáte, co vím jistě, tohle bude složité. Dobře, dobře.
Winfrey: Jo, na úvod říkám, že je těžké vědět, co víte jistě.
Rowling: Ano, to je.
Winfrey: Ale co vy víte?
Rowling: Dobře, já určitě vím, že - že láska je nejmocnější věc ze všeho a pamatuju si, že jsem si myslela, že - Bože, brzo se rozbrečím, ale pamatuju si přemýšlení o tom, že, když se 9/11 (konspirační teorie) stane, protože tyhle poslední volání byly o - vím, že poslední věc, kterou řeknu na tomto světě je "Miluji tě". Co je mocnější než tohle? Co je větší důkaz než tohle? Přes strach, přes smrt.
Winfrey: Je tak zajímavé, že zmiňujete 9/11, protože o nich pořád přemýšlím.
Rowling: Je to tak obrovské - je to přesně vymezený moment v našich životech. Pomyslela jsem si "nemůžou přijít sem dolů".
Winfrey: Mohli by přijít dolů? Ano.
Rowling: Ano. Když jsem zapnula televizi a potom ano - viděla jsem to. Ano. A zpanikařila jsem, protože mám v New Yorku dobré přátele a tak jsem poslala emaily mým dvěma nejlepším přátelům z New Yorku. Jeden z nich je můj vydavatel Arthur Levine a prapodivně, byl schopen mi odepsat prakticky okamžitě a poslední řádka jeho emailu byla "a to se říká, že bychom neměli učit naše děti o zlu". Protože jsme o tom měli spoustu rozhovorů.
Winfrey: Jaký je vás sen o štěstí?
Rowling: No, v - v první knize o Harrym Potterovi, Brumbál říká Harrymu, že nejšťastnější člověk na světě by se podíval do zrcadla a viděl sám sebe právě takového, jaký je. Takže, musela bych říct, že jsem docela blízko.

Winfrey: A budete nadále psát?
Rowling: Rozhodně. Ó, Bože, rozhodně. Nemůžu, jo, doslova nemůžu přestat. No, mám na mysli, mohli byste mi přivázat ruce k bokům, předpokládám, ale musím psát. Kvůli svému vlastnímu duševnímu zdraví, potřebuji psát. Ano.
Winfrey: Teď vám říkají, jste spisovatel.
Rowling: Jo, no přesně. Miluji to. Potřebuji psát. Chci říct - vy se blížíte ke konci tohoto. Jaké to je?
Winfrey: Zdá se, že je ten správný čas pro konec tohoto.
Rowling: Přesně tak, tohoto.
Winfrey: A byla bych schopná se naprosto stáhnout z veřejnosti a nikdy nesedět a nemluvit k - nebo nikdy nebýt zvědavá k tomu si sednout a mluvit z očí do očí o životě jiné osoby nebo slyšet jejich příběhy? Ne. To je, proč si vytvářím svou vlastní síť. Ale nedávno jsem něco četla. Byl to příběh Michaela Jacksona, když pracoval na Thrilleru a v tom příběhu autor řekl, že Michael Jackson si nikdy neuvědomil, že Thriller byl fenomén, neuvědomil si, že to, že je nejprodávanějším albem všech dob, je fenomén. To, co se stalo, když to album vyšlu a lidé po celém světě tancujíc podle něj a poslouchajíc každou písničku a to, že strávil svůj život hnaním se za fenoménem a z toho důvodu nikdy nebyl spokojen.
Rowling: Četla jsem to a opravdu to se mnou souznělo.
Winfrey: I se mnou a já si říkala "Nechtěla bych být taková."
Rowling: Přesně.
Winfrey: Nechci pronásledovat fenomén, který znám -
Rowling: Musím to udělat znovu. Musím to udělat znovu.
Winfrey: Musím to udělat znovu.
Rowling: Já vím. Udělala jsem to, jsem opravdu pyšná, že jsem to udělala a jsem si jistá, že vy to cítíte stejně.
Winfrey: Ano. To je přesně, jak se cítím.
Rowling: Ale tohle je nová fáze.
Winfrey: Že tohle přinesu k závěru, jako jste to uzavřela vy a potom budu pokračovat k čemukoliv, co je další kapitolou a nechat to být.
Rowling: Cítím se přesně stejně. Mohlo by to být zajímavější, kdybych nesouhlasila s úmysly na rozhovor, ale cítím se - četla jsem ten rozhovor a ta část je to, co se mnou zůstalo.
Winfrey: To pro mě byla ta život-měnící chvíle. Cvak! Vypnuto. Myslela jsem si "ó, to je proč jsem se tolik bála přiblížení se tomu nápadu se sítí" 'protože si myslím "jak se přes tohle dostanu, jak to zvládnu? Jak to udělám?" Musíte - je to naprosto oddělená věc a bude to ochromené - je to ochromené.
Rowling: Úplně. Když strávíte celý život pronásledováním toho.
Winfrey: Ale, jako, snaha to vytvořit. Protože ta skutečnost, jaká to byla -
Rowling: Nikdy jste nemyslela, že to bude tak obrovské.
Winfrey: To je pravda! Nikdy jsem - na prvním místě, nevytvořila jsem to. To byl... Universal, boží přikázání, Ježíš, všechno z toho. Takže ano, to mě vede k poslední otázce pro vás. Je, nebo byla tam část vás, kdy jste cítila "Musím Harryho překročit".
Rowling: Ne a opravdu to myslím vážně. A dostala jsem ohledně toho otázky - není to dokonce - lidé se mě na to neptají, zajímavě, lidé mi to říkají. Říkají mi "no, musíte si prostě myslet jak jen to převýšíte?" A já si myslím "Ne. Opravdu, skutečně, si to nemyslím." Bylo to úžasné. Čas od času to bylo také šílené.
Winfrey: Ano, ano.
Rowling: A jsou části té ztřeštěnosti, které bych docela ráda nechala zapomenuté.
Winfrey: Stala jste se jedním z Beatles!
Rowling: Já jsem tak - ano. Na chvíli to byla zábava, ale to - víte - jsem tak vděčná, že jsem to měla, čestně. Na tolika různých úrovních. Miluju lidi, kteří čtou ty knihy, věnovala jsem poslední knihu těm lidem, kteří jsou nejdražší mému srdci a sedmá část věnování byl čtenář, který zůstal z Harrym celou dobu. Miluju je.
Winfrey: Což je přesně, jak jsem se já cítila o všech těch lidech, kteří se mnou zůstali. Když jsem říkala - když jsem oznamovala, že opustím show, jediná doba, kdy jsem byla zdrcená a, v budoucnosti, dokonce sezení na setkáních, jediná doba - jediná věc, která mě rozpláče je přemýšlení o mých divácích. Lidé, díky kterým je to všechno možné.
Rowling: Jo. Cítím se úplně stejně. Jednou ke mně na ulici přišla dívka, tak nějak se přede mnou vynořila na chodníku, jako by se právě přemístila. Muselo jí být kolem dvaceti a řekla mi "Vy jste mé dětství". Jak můžete - znáte to! Jedna z nejmilejších věcí, co mi kdy, kdo řekl.
Winfrey: To je dost dobré.
Rowling: Ano, to je.
Winfrey: Byla to taková zábava, Jo. To byla vážně legrace.
Rowling: Děkuji vám.
Winfrey: To já vám moc děkuji.

Překlad můj vlastní na základě rozhovoru z výše uvedeného odkazu.
 


Komentáře

1 Teress* Teress* | Web | 24. listopadu 2010 v 14:20 | Reagovat

Jéjej :)
Asi bych se upsala :)
Jinak nz..Dáááš si ho na blogíís?

2 Naru Naru | Web | 3. prosince 2010 v 10:18 | Reagovat

Tak to je hodně dlouhej rozhovor :), doufám že Jo bude dál psát o Harrym.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama