Leden 2011

NIKDY NENÍ TAK ZLE, ABY SE NENAŠLO ŘEŠENÍ.

30. ledna 2011 v 23:41 | Lenča |  MY THOUGHTS
Při slově 'sebevražda' mi na mysl jako první přichází Shakespearovy tragédie, z nichž nevýraznější je Romeo a Julie. Nešťastná láska se strašným koncem. Shakespeare byl velký autor a jeho hry jsou naprosto dokonalé, ale upřímně - na sebevraždě není ani za mák romantiky. Je to věc děsivá a smutná. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale myslím si, že smrt není tak děsivá. Ani ze čtvrtiny tolik jako sebevražda. Už při tom slově mi naskakuje husí kůže a nechce se mě pustit.

Ohromná spousta lidí říká, že jsou případy, kdy je sebevražda nevyhnutelná. Kdy nelze udělat nic jiného. Ale je to vážně pravda? Já myslím, že ne. Ale zkusme se vžít do člověka, který všechno na světě ztratil. Nejde o peníze nebo snad práci, ale o ztrátu lásky, o ztrátu rodiny. Vžijme se do Romea ve chvíli, kdy si myslel, že je jeho Julie mrtvá. Ač tenhle příklad nepoužívám ráda, vžijme se do Edwarda, který si myslel, že zemřela Bella. Vžijme se do matky, které umřelo její jediné dítě. Do bezdětné ženy, která ztratila milovaného chotě. Co myslíte? Je pak sebevražda opravdu na místě?

Je mi jen 17 a určitě si nedokážu plně představit, jaké je se v jedné z těchle situací ocitnout. Vím však, že to musí být nesmírně a naprosto nepopsatelně bolestivé. Co je pak tedy špatného na touze po setkání se svou milovanou osobou?

Jak rád říkal jeden můj kamarád, život je boj. Není jednoduchý a abychom byli šťastní, potřebujeme jistou dávku odvahy; ale je třeba vědět, že stojí za to ho žít. Smrt není řešením ani koncem. A sebevražda nezpůsobí oddech, ale jen další problémy. Každý, kdo se k ní chce odhodlat, by se měl zamyslet, co by mu to přineslo a co by tím ztratil a nedělat žádné ukvapené závěry a rozhodnutí. Podívejte na chudáka Romea, jak na svou ukvapenost doplatil.

Mohla bych takhle psát hodiny a nepřišla bych na nic dalšího mimo to, co jsem už napsala. Přijít o lásku musí být více než hrozné, ale tomu se říká život. Každý jednou umře. Znám ženu, která nemá děti a před pár lety ztratila manžela a řeknu vám, není na tom dobře. Popravdě, i po všech těch letech, to nese velmi zle. Ale žije, protože ví, že má proč žít. Má rodinu, která ji podporuje a miluje. A ví, že až přijde čas, znovu se se svým mužem sejde.

Možná na všechny ty otázky neexistuje jednoznačná odpověď, ale můj názor na celou věc už znáte.

JAK PŘEŽÍT VE SVĚTĚ, KDE UŽ NEVYJDE DALŠÍ HARRY POTTER.

30. ledna 2011 v 14:50 | Lenča |  HARRY POTTER
1
Pamatuj: Můžeš ty knihy znovu číst! Pořád tu budou filmy! Jen to, že Harry už nebude prožívat nová dobrodružství, neznamená, že si dál nemůžeš užívat ta stará.

2
Uvědom si, že přestože paní Rowlingová napsala epilog k sérii o Harrym Potterovi, nechala asi 19 let jeho života na naší představivosti. Napiš, co se během těchto 19 let stalo, jen pro sebe nebo se o to poděl. Není psaní tvým šálkem čaje? Najdi nějaké knihy, které rozebírají Harryho Pottera, spoj si ho s naším světem nebo si je jen rozšiř na některé stránky jeho světa. Dobrým začátkem jsou knihy "Famfrpál v průběhu věků", "Fantastická zvířata a kde je najít", a "Bajky barda Beedleho." Tyhle všechny byly napsány paní Rowlingovou a mají místo v kouzelném světě, i když nezahrnují (přímo) Harryho.
CČ!

KRÁSNÁ A KOMPLIKOVANÁ... TAKOVÁ JE ČEŠTINA.

19. ledna 2011 v 22:27 | Lenča |  MY THOUGHTS
Původně se mi žádný článek psát nechtělo, ale potom, co jsem si přečetla několik dvouřádkových článků, řekla jsem si, že bych možná přecejen měla něco málo napsat.

Všichni, co mě alespoň trochu znají, vědí, že miluju angličtinu a vlastně cizí jazyky celkově. Každý jazyk je svým způsobem jedinečný a dokonale originální a myslím, že u jazyka českého to platí dvojnásob. Ačkoli se mnou nemusíte souhlasit, podle mě jsou obecně nejtěžší jazyky ty nejhezčí. (Koukněte třeba na takovou čínštinu!) Čeština je těžká i pro nás - skloňování, časování, i/y, přechodníky, slovesné třídy... Nedokážu si ani představit, jak těžká musí být pro cizince.

Ale když se česky dobře naučíme a porozujíme češtině, ona se nám odmění svou krásou. Jak krásná je česká poezie! Jak bohatou slovní zásobu využívá Karel Hynek Mácha ve svém Máji! Kolik krásných českých knížek máme... kdo by neznal Bohumila Hrabala, Milana Kunderu, Jana Nerudu nebo Boženu Němcovou? A samozřejmě nesmím opomenout ani českou hudbu. Jsem si jistá, že nejsem jediným člověkem, pro koho je jednoznačnou klasikou Jaromír Nohavica. Myslíte, že by se takové krásné texty daly napsat v jiném jazyce? Určitě ne.

Tak, prosím vás, tu češtinu nekažte, a už vůbec ji nekažte jen proto, abyste byli kdOwIiIyAk cOoL. Protože to není ani trochu cool.

DALŠÍ DÁVKA MÝCH MYŠLENKOVÝCH POCHODŮ.

16. ledna 2011 v 23:20 | Lenča |  MY THOUGHTS
Znáte ten pocit, když spíte a zdá se vám nějaký sen, kterého byste se hrozně chtěli zbavit, ale on se pořád vrací? Nebo lépe řečeno, když sníte a zdá se vám něco, co byste strašně moc chtěli, aby se stalo, ale víte, že je to pořád jenom sen a nic víc? Já to tak nesnáším. Jako třeba dneska.

Mojí tetě se má začátkem února narodit vytoužené a už dost dlouho všemi očekávané miminko. Je smutné o tom mluvit, ale byla už jednou těhotná a po pár měsících o to přišla, takže se o ně oba teď všichni bojíme a modlíme se, aby bylo všechno v pořádku. No a mně se prostě zdálo, že už se to miminko narodilo, zdravé a všechno, a pak jsem se probudila. Jenže když jsem znovu usnula, zdálo se mi to znovu. A to se děje často. Většinou, když něco hrozně chci, zdá se mi, že se to stane, ale pak se probudím a zjistím, že to byl jen sen. Ten pocit určitě znáte, je to příšernost.

Ale dost o snech, měla bych jít pomalu spát. U babičky to bylo fajn. Ten jejich pejsek je tak úžasnej :) (Dávám vám sem fotku)



Tak se zatím mějte, pa =)

"AFTER ALL THIS TIME?" "ALWAYS."

15. ledna 2011 v 9:05 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahojky,

mně ten blog tak hrozně chybí =/ Za poslední týden se nic zvláštní nestalo. Známky jsou skoro uzavřené, vypadá to na dvě trojky... ale na konci roku to snad zas bude lepší :)

Dál musím zase jednou doporučit knížku - od Jill Mansellové - Myslím jenom na tebe. Není to z těch, co normálně čtu, knihy tohohle typu jsem četla spíš, když jsem byla mladší. Ale snad i díky tomu, že už není z dětské knihovny, je tahle trochu lepší. Má přes 400 stran, takže je trochu delší... ale jenom trochu :D

Už jsem dlouho nečetla Harryho, takže si asi některej díl zase přečtu ;) Po obědě pojedu k babičce a teď, místo toho, abych se učila, sedím u počítače a poslouchám Bon Joviho. It's my life je snad nejlepší písnička ever. A u Always jsem si ani nemohla nevzpomenout na Severuse Snapea... proto taky ten nadpis. A pak se mi moji spolublázni do Harryho Pottera (nebo jak jinak to říct?! :D) díví, že nemám ráda Jamese Pottera.

Tak pa :)

P.S. - Stejně je to dokonalý. U nikoho bychom to, že může být zamilovaný (nebo třeba jen to, že vůbec má nějaké city!), až skoro dokonce 7. dílu nečekali méně než u Snapea. A podívejte na něj... ach jo (: