LÁSKA, ŽIVOT A SMRT - 2. KAPITOLA

4. prosince 2011 v 20:24 | Lenča
2
"Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život."
John Lennon

"Sestřičko?" ozvalo se ve dveřích Emina pokoje.

"Chceš napsat úkol do matiky nebo co?" zeptala se Ema předvídavě.

"Jsi jasnovidka?" smál se Petr.

"Zapomínáš, že tě znám už šestnáct let. Je mi jasné, že mi neříkáš sestřičko jen tak. A mimo to, ty mi za to budeš radit při příštím testu z dějáku."

"Jsi zlato," usmál se Petr a vlepil své sestře pusu na tvář. Od smrti jejich rodičů uplynulo deset let a jejich vztah se za tu dobu změnil k neuvěření. Tragédie dokážou často rodinu nebo přátelství rozdělit, v tomhle případě se to ale nestalo. Jejich životní tragédie dvojčata naopak spojila. Donutila je potřebovat jeden druhého. Nezbylo jim nic, než se spolehnout jeden na druhého.


Zazvonil zvonek u dveří a vzápětí do Emina pokoje přiběhla malá copatá holčička. Rozárce byly čtyři a byla to Emina a Petrova adoptivní sestřička. Narodila se Novákovým až po tom, co přestali doufat, že by kdy mohli mít své vlastní dítě.

"Je tady Honzík," vypískla divoce a se smíchem zase odběhla. Honza byl Emin nejlepší kamarád a po bratrovi druhá nejdůležitější osoba v jejím životě. Trávili spolu snad každý den od první třídy, kdy se poznali. A v případě, že museli trávit den každý někde jinde, trávili ho také s mobilem u ucha mluvením s tím druhým.

"Už letím!" zavolala Ema dolů ze schodů a spěšně si do tašky naházela věci do školy. Než sešla dolů, usmála se na svůj obraz v zrcadle, což byl její každodenní rituál. Nikdy nebyla zvlášť sebevědomá, ale tenhle malý rituál jí dodával na sebedůvěře a pomohl jí se rozzářit hned na začátku dne. Za pět minut už oba seděli v autě na cestě do školy.

"Jé, miluju tuhle písničku!" zakřičela dívka, když se v rádiu ozvaly první tóny jedné nesmrtelné a naprosto dokonalé písničky. Vzápětí si začala zpívat spolu s rádiem. "I used to think maybe you love me, now baby I'm sure…" Honza se rozesmál.

"Emi, já jsem sice na tvý krásný zpívání zvyklej, ale ostatní lidi v celým městě si na to asi jen tak nezvyknou." K vlastnímu zděšení zjistila, že si zpívala tak nahlas, až se na auto ze všech stran otáčeli kolemjdoucí či kolemjedoucí lidé.

Ema se sklonila pod palubní desku. "Tos mi nemohl říct dřív? Tohle je malý město, můj hlas ještě není připraven se odhalit veřejnosti," řehtala se.

"Ty jsi úžasná," řekl najednou Honza. Ema se na něj překvapeně ohlédla.

"Cože?" divila se. Honza se zatvářil tak jako by si to, co právě řekl uvědomil opožděně až po několika vteřinách.

"No, myslím tím, že dokážeš všechno obrátit v legraci. Umíš si udělat legraci i sama ze sebe, to většina holek nezvládá," vykoktal.

"Prosím tě, ty to říkáš jako kdybys znal tisíc dalších holek. Jediná holka, s kterou se kamarádíš, jsem já. Pokud ovšem nepočítáš Mirka," zasmála se Ema a Honza s ní.

"Podívej se třeba na mou ségru. Ta by nejspíš s brekem utekla domů."

"Tvoje ségra je prostě…" hledala Ema to správné slovo. "jiná."

"Jen to řekni, je namyšlená a myslí si o sobě, že je kdovíjak krásná. A přitom není."

"Ale to zase ne. Každá jsme jiná." Ve skutečnosti byl Emin názor na Moniku, Honzovu sestru přesně stejný jako ten jeho a nechápala, proč se s ní Petr vůbec kamarádí, slušnost jí ale bránila říct to nahlas.

"Vždyť říkám pořád, že jsi úžasná," zasmál se Honza. Ema se na něj pátravě zadívala. Když si toho chlapec všiml, nervózně odvrátil pohled jinam a rychle změnil téma.

"Někdy si přeju, abysme si rozuměli tak jako ty a Petr. Váš vztah je úžasnej, nikdy jsem neviděl sourozence, co by si rozuměli tak jako vy dva. Měli byste jít do nějaké reality show."

Monika toho se svým bratrem měla společného jen málo. V podstatě by se dalo říct, že jediným společným jim byli rodiče a dům, ve kterém žili. Ona a její bratr žili celý svůj život vedle sebe, ale přestože mezi sebou neměli problémy, neměli spolu ani vztah.


Moje poznámky:
Zatímco Ema je kompletně svá a není na nikom založená (i když má nějaké věci společné se mnou), postava Petra je částečně inspirovaná mým kamarádem :)
 


Komentáře

1 Denisa Denisa | Web | 4. prosince 2011 v 20:36 | Reagovat

tak díky moc, příští týden o víkendu bude vánoční :)

2 Tinna Tinna | Web | 9. prosince 2011 v 18:05 | Reagovat

tak už jsem se k tomu dostala, abych si to přečetla.. a je to vážně skvělý :-)

3 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 1. ledna 2012 v 14:54 | Reagovat

Bohužel to tak často bývá. Někde je krásný vztah a někde není. Moc se mi to líbilo, pěkná kapitolka. ;) A ještě jsem chtěla něco! Ty citáty na začátku? Bezkonkurenčně boží!!! (Ráda si vymýšlím svoje slovní spojení, sice zní divně, ale jdou od srdce. :D ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama