MŮJ TÁTA.

3. března 2012 v 18:30 | Lenča |  MY THOUGHTS
Můj tatínek je ten nejlepší táta pod sluncem. Nikdy bych ho nevyměnila za jiného a jsem tam neskutečně ráda, že ho mám a je takový jaký je. Vzhledem k tomu, že žije dost daleko ode mě, nevídáme se ani zdaleka tak často jak bych chtěla. A poslední dobou čím dál méně. A je mi to líto. Chybí mi vztah, který jsme dřív měli a který se rozplývá někde ve vší té vzdálenosti mezi námi. Ale nechci psát smutný článek, mám dost všeho toho smutku kolem.

Dvě vlastnosti, které tak nějak charakterizují mého tátu, jsou optimismus a smysl pro humor. Nikdy jsem neviděla, že by něco vzdal. Udělal by pro mě cokoliv. Vždycky, když může, by mi byl ochoten koupit jakoukoliv knihu nebo CDéčko, co bych chtěla, i když bych se ho snažila přesvědčit, že nic nepotřebuju.

Když slyším nebo čtu, že měl nějaký cyklista nehodu, zastaví se mi srdce a neuklidním se, dokud se nepřesvědčím, že nešlo o mého tátu. Že můj táta je v pořádku. Mám o něj neustále strach. Zvlášť pak když vím, že už má za sebou několik větších úrazů a nesčetné množství menších zranění.

Každému, kdo mě s tátou jen uvidí, okamžitě dojde, že jsem jeho dcera. Jsem mu tolik podobná. Možná ne úplně rysy obličeje, ty mám spíše po mámě. Od táty jsem ale zdědila výšku, způsob jakým se usmívám, jak se tvářím. A vlastnostmi se mu pak podobám snad ještě víc.

Kdybych chtěla zmínit jeden zájem, který máme s taťkou společný, bylo by to sledování filmů. Dívala jsem se s tátou na filmy a na pohádky snad odjakživa. Když se dívám na film, který jsem viděla už mockrát, často předem říkám co tam bude před tím, než je to skutečně řečeno. To mám po tátovi, on to dělá pořád :D
 


Komentáře

1 Z. Z. | 5. března 2012 v 14:17 | Reagovat

To je krásný.. moc ti to přeju.. a tiše závidím.. ne, že bych měla nějakýho zlýho tátu.. ne ze bych ho neměla ráda (asi).. ale vůbec k němu nemam takový vztah, jaký bych chtěla.. několikrát si říkám, že to bude jinak, že teď přijdu, začnu se s nim bavit.. a bude to v pohodě.. ale není. Přitom mi ani nic neudělal. Nejvíc ze všeho mě děsí, že s ním budu muset příští rok tancovat na mém maturitním plese při solu pro rodiče.

2 Lenča Lenča | E-mail | Web | 6. března 2012 v 16:41 | Reagovat

[1]: Děkuju.. někdy ten vztah prostě není takový jako bychom chtěli, zvlášť když si nemáte co říct a tak..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama