Červen 2012

PERCY JACKSON

27. června 2012 v 17:38 | Lenča |  BOOKS
Tři slova. Ó Můj Bože. (Nebo bych spíš měla říct "Bohové"?) Percy Jackson mi byl doporučen jako knížka, kterou si přečíst po Harrym Potterovi. A pak se do nich navíc zbláznila kamarádka a tak jsem i já začala číst. No a nikdy by mě nenapadlo, že to o jakékoliv knížce řeknu, ale Percy Jackson ve mě vzbuzuje podobné, skoro stejně silné pocity jako Harry. Taky mě zase jednou donutil číst jako šílená a nebýt schopná jít spát, dokud to nedočtu. Dřív jsem četla pravidelně knihu za den, ale to se teď stává opravdu jen výjimečně. A teď jsem celých pět (zhruba 250stránkových) dílů Percyho přečetla za šest dní. Od pátku do dneška.

Je několik věcí, které nesmí chybět skvělé knize, ale tím pro mě snad nejdůležitějším jsou dobré postavy. Takové, kterým uvěříte, které pochopíte, o kterých si budete přát, aby byli vašimi přáteli. Hodně se mi líbí celá Lukova linka. Je snadné prostě jen někoho nesnášet a dál to neřešit a daleko těžší zajímat se o to, proč ten člověk je jaký je. Pochopit psychiku a slabosti vašeho nepřítele. Protože hranice mezi dobrem a zlem je neuvěřitelně tenká a věci jsou málokdy takové jakými se zdají být na první pohled. Taky se mi líbí jak je celý příběh pořád opředen tajemstvími, o kterých stejně jako Percy nevíme. Mám ráda, když musím u knih přemýšlet a uvažovat.

Prostě, zamilovala jsem si ty knihy. Pokud máte rádi Harryho, jsem si skoro jistá, že se i vám budou líbit. Už dřív mě fascinovala řecká mytologie a Percy můj zájem o ni ještě prohloubil. Vím teď o všech těch bozích, mýtech a podobně tolik, kolik jsem předtím ani netušila. A umím něco nového latinsky, i když nevím, proč bych kdy někomu říkala "Sežer si moje kalhoty" :D Stejně z toho mám rádost :)


LÉTO

25. června 2012 v 7:49 | Lenča |  MY THOUGHTS
Mohla bych říct, že mám velké plány na léto, protože i když jsou titěrné, pro mě velkými jsou. Pojedu k moři a těším se tam víc než bych čekala. Plavání nikdy nepatřilo mezi mé oblíbené činnosti, ale plavat v moři je jiné než někde na bazéně. Hlavně, v moři můžete plavat dál a dál. A mít sami pro sebe více prostoru než o jaký se na veřejném koupališti musíte dělit s desítkami lidi. Zapomenu na svoje příšerný vysvědčení a budu zas jednou žít tím co bude a co je.

Taky pojedu do Prahy a zůstanu tam tak dlouho jak budu moct. Protože to tam miluju. Procházet se po Karlově mostě jako bych tam už předtím nebyla stokrát a poslouchat jakou řečí kdo mluví. Možná zajdeme do naší oblíbené čínské restaurace, protože jsem si jistá, že si nás ti milí lidé budou pamatovat. Budeme se s mámou procházet po obchodech a nakupovat a bude to skvělý, protože na sebe konečně budem mít zase čas. Zajdu do nějakého knihkupectví (nebo možná do všech, které potkám) a nebudu chtít odejít. V Luxoru budu hledat knihy Johna Greena, protože někdo říkal, že je tam viděl.

A budu mít čas se zastavit. To je ten největší plán léta. Nikam nespěchat. Usmívat se na lidi a smát se s lidmi. Dám se do řeči s někým, koho vůbec neznám. Můžu se rozběhnout a nezastavit se dokud nebudu moct. Budu chodit po lese a zpívat si. Běhat v dešti a smát se. Pouštět si při otevřeném okně muziku a tancovat radostí. Plánem mého léta je hlavně něco dělat, i kdyby to nedávalo smysl. A současně si vzpomenout, že se občas musím zastavit a přemýšlet.

A teď už jdu. Na pár posledních dnů do školy a pak už se jen bavit. Mějte se :)

ALMOST HOLIDAY.

22. června 2012 v 20:11 | Lenča |  MY THOUGHTS
Čtu Percyho Jacksona. Zloděje blesku jsem přečetla za dnešek, takže mám takový plán dočíst ještě druhý a třetí do konce víkendu. Ale o téhle knize jsem teď psát nechtěla, bude tu toho o ní ještě spoustu někdy jindy. Snad jen, pokud jste Percyho nečetli, na nic nečekejte a kupte si ho, půjčte si ho... prostě si ho přečtěte! :D Zvlášť pokud vás zajímá řecká mytologie tolik jako mě.

Tenhle víkend se asi televize snaží udělat mi radost (nebo mě na chvíli odtrhnout od čtení). Dneska, vlastně už teď koukám na pohádku - Tři Životy. To je totiž jedna z mála nových českých pohádek, které mám vážně ráda. Je zvláštní, že i když jsem ji už viděla tolikrát, až teď jsem si všimla, že tam hraje Vojta Dyk :D Ale abych se vrátila k tomu jak mi televize dělají radost - zítra bude večer Válka nevěst a na jiném programu Pomáda. Což bude dilema. No a nakonec v neděli Deník princezny.

A nakonec písnička. Tuhle miluju odjakživa (: Mám docela ráda Jakuba Smolíka celkově, ale není nic lepšího než Popelky.


Mám rozepsaný článek o cestování, takže se mi možná i podaří ho dopsat než tohle téma týdne skončí ;) :D Ale jinak mě tu nějak moc nečekejte, mám spoustu knížek a taky venku svítí sluníčko (:

PROKLETÝ ČERVEN

17. června 2012 v 22:17 | Lenča |  MY THOUGHTS
Poslední týden jsem skoro neměla ani čas myslet. Řekla bych, že nesnáším dobu, kdy se uzavírají známky, ale vlastně to není pravda. Paradoxně mám teď, když už končí školní rok, větší chuť a motivaci k učení než za celý rok. Skoro mě až děsí jak většinu všech těch známek beru na lehkou váhu a jak moc mi naopak záleží na tom, abych se skutečně něco naučila. Měla jsem takovou radost z toho, že jsem pochopila fyziku. I když jsem ten test nenapsala dobře. A baví mě chemie. Skutečně mě začala bavit. Myslím, že mě nikdy předtím chemie nebavila.

Zítra jedeme na výlet. Těším se, jsem si jistá, že bude sranda :D Pátek a sobotu jsem trávila u babičky, byla se s dětma (bratránci, sestřenka a několik sousedů :D) projít v lese. Našli jsme spoustu lesních jahod. A rostou houby, i když jsme našli jen několik mochomůrek a cosi, o čem bratranec řekl, že to je "cítit jedem". Já se v houbách vůbec nevyznám, poznám nanejvýš mochomůrku. A bedli.

Dneska jsem trávila den balením a maratonem Sedmého nebe. Už jsem ten seriál dlouho neviděla. Mám to ráda, i když je to hloupost :D Čtu An Abundance of Katherines, i když mám rozečtených sto dvacet dalších knih. Řekla bych, že John Green má prostě přednost před čímkoliv jiným.

Taky se musím pochlubit s gerberou, kterou mám na okně a která právě rozkvetla. A pak, že se neumím starat o kytky! :D


MYŠLENKY

8. června 2012 v 17:14 | Lenča |  MY THOUGHTS
Optimista není ten, kdo ignoruje nepříjemnosti; ale ten kdo dokáže být šťastný i přes ony nepříjemnosti. So cheesy... ale co. Myslím, že jsem někde slyšela/četla nějaký podobný citát, ale netuším kde a netuším jak přesně zněl. Vlastně si nejsem úplně jistá, jestli jsem ho nakonec neslyšela jen ve své hlavě.

Co se jinak děje? Myslím, že snad každý víme jak je hrozné, když někoho milujete a on vás nemiluje zpátky. Ale kdybych se sama do stejné situace nedostala, nikdy bych nevěřila jak je hrozné, když je do vás někdo zamilovaný a vy do něj ne. Je mi ho líto. Vážně neskutečně líto. Někdy si přeju, abych se občas dokázala chovat cynicky. Neohlížet se tak moc na to jak se někdo jiný cítí... i když vlastně asi ne. Protože pak už bych to nebyla já.

Včera a dneska už mám konečně po všech těch testech dny odpočinku. Konec školy mě nutí se smát ještě víc než kdy jindy, jestli je to tedy vůbec možné... už dlouho jsem se nenasmála tak moc jako včera, když jsem si přes skype volala s kámoškama :) A mám na stěně plakát One Direction. Ach jo :D Ale co, pohled na ně je pěknej :D Uklidňující. Připomíná mi, že mám pořád příležitost chovat se občas jako malá holka, i když už malá nejsem. A taky nový plakát Taylora Lautnera, jak říkám druhého nejkrásnějšího člověka na světě :D (Po Darrenovi.)


TIME IS CRAZY.

5. června 2012 v 22:38 | Lenča |  MY THOUGHTS
It really is. Na léto se těším už od té doby, co to minulé skončilo. A přesto, teprve dneska mi došlo jak je blízko. Vždyť už zbývají jen tři týdny školy! Nemůžu se dočkat :) I když nejsem zrovna příznivcem polehávání na pláži, už dost dlouho jsem nebyla do moře, takže se těším i do Chorvatska. A navíc už budu moct řídit - zrovna včera jsem si byla vyzvednout řidičák.

Napadlo mě, že moje obliba všelijakých uměleckých, výtvarných činnosti a tak podobně možná vzešla ze školky. Mám hodně takových střípků, momentů, na které si ze školky pamatuju. Ta třída, kam jsem chodila a která byla plná barev, obrázků, různých povyráběných věcí. Jak jsme malovali a vyráběli tiskátka z brambor... Víte, kdyby mi nevyšel můj plán číslo 1, chtěla bych být učitelkou ve školce. Miluju děti. A děti milují mě (:

Dneska mám skvělou náladu. Dodělala jsem všechno, co jsem potřebovala do školy, test z matiky napsala na jedničku. A pak vytáhla starý sešit z chemie a opakovala si věci, které budeme teď dělat. Neuvěřitelné :D Ale je to tím, že konečně začneme organickou chemii a já jsem nadšená, že konečně budem dělat něco, co mě aspoň trochu baví.

Ještě jsem nepsala o Tátovi v sukni, kterého jsem v posledním týdnu viděla hned dvakrát :D Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů z dětství. Když jsem byla malá, vždycky jsem se koukala na filmy s tátou a tenhle byl jedním z těch, které jsme oba měli nejradši. Myslím, že jsem ho viděla nejmíň stokrát.

Zatím pa:)

TAK.

3. června 2012 v 19:48 | Lenča |  MY THOUGHTS
Nemít čas psát na blog. Nemít na to náladu. Mít zvláštní chuť pořád běhat, jezdit na kole a cvičit. Promiňte mi, už přestanu psát v infinitivech. Dostala jsem jedničku podtrženou z angličtiny. Hrozně blbě napsala test z matiky, ve kterým jsem si opravdu věřila, že to umím. Měla jsem jeden z nejlepších slohů ve francouzštině. V chemii jsem si opět připadala hloupě. Ale ono se to vyrovná.

A víte, známky nejsou to nejdůležitější. Jasně, to říká každý a pořád. U mě to nikdy nebylo o tom, aby byli spokojení rodiče. Vždycky jsem ze svých špatných známek byla víc zklamaná já než rodiče. Ale v poslední době je pro mě čím dál víc důležité ne jestli mám jedničku, ale to, jestli jsem si z toho něco vzala a opravdu se něco naučila. Ale to jsem teď nemyslela. Spíš, že mi záleží na tom, jestli jsem si ty známky zasloužila. Kdybych si prostě napsala tahák a všechno z něj na testu opsala, nikdy bych nemohla být spokojená. Možná jsem naivní, ale radši budu mít z chemie na vysvědčení trojku než mít sice třeba jedničku nebo dvojku, ale díky taháku.

Abych už přestala o škole, začíná druhá řada Glee Projectu. A všichni, kteří tam jsou, jsou naprosto skvělí, báječní. Blake, Dani, Abraham... prostě všichni. A Charlie mi hrozně připomíná Finna :D