Srpen 2012

NÁHODNÝ DOTAZNÍK

31. srpna 2012 v 20:14 | Lenča |  OTHER STUFF
A. Proč skončil můj poslední vztah?
Protože jsem ho nemilovala.

B. Oblíbená kapela?
The Beatles.

C. Čeho se bojím?
Pavouků.

D. Nejtěžší věc, kterou jsem prošla?
Puberta.

E. Jela jsem někdy sanitkou?
Překvapivě ano, jednou.

F. Můj oblíbený film?
Láska nebeská.

G. Sexuální orientace?
Hetero.

H. Kouřím?
Ne.

I. Mám tetování nebo piercing?
Ne.

J. Čím chci být?
Spisovatelkou. Nebo princeznou :D

K. Vztah s mými rodiči?
Dobrý. (Nemám chuť to dlouze komentovat.)

L. Jedna má nejistota?
Stydlivost.

M. Panna nebo ne?
Ano.

N. Oblíbené místo k nakupování?
Knihkupectví a Ikea.

O. Moje barva očí?
Modrá.

P. Proč nesnáším školu?
Vlastně ji ve skutečnosti celkem snáším.

Q. Současný stav?
Svobodná

R. Oblíbená písnička poslední doby?
Marry You od Bruna Marse.

S. Náhodná informace o mně?
Právě teď mám zeleně nalakované nehty.

T. Kolik si lidi myslí, že mi je?
Někdy vypadám mladší.

U. Kde bych teď chtěla být?
V Bradavicích ;)

V. Kdy jsem naposledy brečela?
Dneska.

W. Koncerty, na kterých jsem byla?
Chinaski, Tomáš Klus, Airfare...

X. Mám nějaké zuby moudrosti?
Právě mi jeden roste a cítím se velice moudře :D

Y. Chci jít na vysokou?
Ano!

Z. Jak se mám?
Už jsem se měla lépe, ale není to nejhorší :)

MAMINKA

31. srpna 2012 v 14:51 | Lenča |  MY THOUGHTS
Prošvihla jsem sice minulé téma týdne, ale stejně chci svůj příspěvek na něj napsat. Moje máma je totiž ta nejlepší :) Když se podívám na fotku mamky, když jí bylo deset a svou vlastní z toho věku, je to jako bych se dívala na dvě fotky stejného člověka. Jsme si opravdu hodně podobné.

Víte, nemám s mámou takový vztah jako mají Rory a Lorelai (a kdo taky ano?). Přesto, ona byla a je tou nejdůležitější osobou v mém životě. Míváme problémy. Strašně mě rozčiluje, když jí něco říkám a ona neposlouchá. A vím, že ani já nejsem pořád úplně vzorová dcera. Ale co na tom, máme i tak skvělý vztah. Ráda jí dělám radost. A ona dělá radost mně.

Moje máma se mnou poslouchala Lunetic a Holki. Začneme si zpívat písničky z Fontány pro Zuzanu kdykoliv je slyšíme v rádiu. Vždycky tu pro mě byla a bude. Rozumí mi a vždycky pozná, když se něco děje. Vždycky se snaží udělat to, co je podle ní nejlepší. Vždycky musí mít poslední slovo.

Je to člověk, jehož radost nejvíc potěší a zklamání nejvíc bolí.

10 VĚCÍ, KTERÉ BY MĚ NAŠTVALY (2009)

28. srpna 2012 v 22:29 | Lenča |  MEMORIES
Našla jsem jeden starý deník z doby, kdy mi bylo patnáct a tak se už asi dvě hodiny bavím tím, že se směju sama sobě. Jsem ráda, že jsem si všechny ty deníky psala. A panebože, jsem tak ráda, že už mi není patnáct. Takže, nějaký podivný seznam věcí, které by mě naštvaly:
1. Kdyby u nás zakázali Nový Měsíc.
2. Kdyby přijel do ČR Taylor Lautner a já ho nemohla vidět.
3. Kdybych byla v obchodě s bižuterií nebo tak a nemohla bych si nic koupit.
4. Kdybych se dozvěděla, že ... (z jistých důvodů nejmenovaný) vždycky věděl, že jsem ho milovala a přesto nic neudělal.
5. Kdyby mi někdo uměl číst myšlenky.
6. Kdyby mi někdo řekl, že můžu žít navěky, ale úplně sama.
7. Kdybych kdovíproč přestala umět číst.
8. Kdyby mi přestal fungovat internet.
9. Kdyby mi někdo řekl přesný den, kdy umřu.
10. Kdyby mě někdo nutil koukat na parodii na Twilight.


Překvapivě, většina věcí ze seznamu dává smysl. Možná až na bod 1. A 10. Za ty mohla tehdejší Twilight mánie :D Nakonec písnička, protože už jsem ji moc dlouho neposlouchala a přitom je tak skvělá xD



JUST STUFF THAT IS UP.

28. srpna 2012 v 17:02 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj (:
S koncem prázdnin už zase čtu jako blázen. Přečetla jsem Boy Meets Boy od Davida Levithana. Skvělá, milá kniha, dost dobře napsaná. Nechtěla jsem, aby skončila. I když konec měla dokonalý. A pak jsem konečně začala číst něco od Maureen Johnson. A co jiného si vybrat na začátek než 13 Little Blue Envelopes, která je nejspíš její nejznámější. Je to spíš čtení na oddych, když chcete něco jednoduchého. Popravdě, myslela jsem, že to bude lepší. Neříkám, že Maureen nepíše dobře - píše výborně. Jen jsem čekala něco trochu jiného. Přesto to nebylo zklamání, ta knížka (stejně jako její pokračování, které jsem dočetla před čtvrthodinou) mě přiměla přemýšlet. Líbí se mi, že čtenáře často nechává v hádankách. Musíte přemýšlet, co to všechno má vlastně znamenat.

A taky, já tak miluju, když knížka skončí opravdu viditelně dobře :) Je originální a zajímavé, když nám autor nechá otevřený konec a ne tak úplně happy end. Ale šťastné konce jsou prostě něčím, co mě rozveselí a vykouzlí úsměv na tváři :) To je stejné jako s hudbou a ostatními věcmi. Zbožňuju Alanis Morissette a většinu jejich písniček, ale když mám špatnou náladu, pustím si radši třeba Katy Perry. Mou skoro nejoblíbenější knihou je Na Větrné Hůrce, i když každý, kdo to četl ví, že to rozhodně není kniha, která by vás rozveselila. I když skončí dobře.

"Včera" jsem byla vzhůru do čtyř do rána, sledovala Community a pak spoustu videí na youtube. Naučila jsem se upravovat fotky v Picase, aby vypadaly super báječně a pak řešila jakou si dát novou profilovku na facebook (a tu hezčí fotku dala radši na twitter, tu si fb nezaslouží :D) Je to zvláštní, protože možná ani není až tak dobrá, ale ještě žádná fotka mě samotné se mi nelíbila tak jako tahle. A jak jsem byla nadšená ze všeho toho upravování fotek, založila jsem si účet na Deviantart :D

Dám sem jednu písničku, kterou poslední týden poslouchám pořád dokola. Když jsem ji slyšela poprvé, tak se mi nelíbila. A je pravda, že Taylor má spoustu lepších písniček. (Mean. Our Song. The Way I Love You. Love Story, která překvapivě není ohraná, i když už ji znám nazpaměť.) Ale tahle je prostě extrémně chytlavá.


Au revoir, L.

...DO KRÁSNÉHO NEZNÁMA.

27. srpna 2012 v 14:38 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Končí léto, které jsem si užila. Jedno z těch, na které budu bezpochyby vzpomínat ještě dlouho. Mám tolik skvělých a tolik příšerných zážitků. Ale hlavní je, že tyhle prázdniny mi daly hodně. Mnohem víc, než bych kdy čekala. Těším se do školy, protože jsem s létem získala tolik, že se cítím připravená tam jít zpátky. I kdyby to bylo jen ze zvědavosti (ne, není). Těším se, že se toho spoustu naučím. A že to konečně bude za něco stát.

Mohla bych říct, že mě léto změnilo, ale vlastně se stal pravý opak. Léto mi pomohlo naučit se být sama sebou víc než jsem byla. Pomohlo mi poznat, kdo vlastně jsem. Ukázalo mi jak moc důležitá je upřímnost. A ještě hodně dalších věcí, které jsem třeba zčásti věděla už předtím, jen jsem si je potřebovala potvrdit nebo ujasnit. Jedna věc, která se během léta částečně změnila, je můj vztah lidem. Víte, nikdy nebudu člověk, který je nějak zvlášť rád středem pozornosti, ani nebudu mít potřebu bez přestání mluvit. Je to něco jiného. Jsem introvert a to nejde jen tak změnit, ale mám teď lepší pocit, když jsem okolo lidí. Nevím, možná to je spojené s tím, že jsem si víc jistá sama sebou. I když vím, že normálnost je přeceňovaná, potřebuju občas ujištění, že je v pořádku být jiná. A toho se mi naštěstí dostává.

Možná jsem o tom už psala, ale myslím, že tohle je něco, co si potřebujeme připomínat - nedělejte to, co po vás chce okolí, prostě se chovejte tak jak chcete vy. Ač to už i mě zní tak trochu jako nějaké pořád opakované klišé, je to pravda. Nikdy bych nemohla být šťastná, kdybych pořád jen řešila, co si o mě ostatní myslí a nedělala to, co chci.

Ale teď už jsem totálně mimo téma. Jdeme dál. Nemám tušení, kde budu za dva roky, až odmaturuju a skončí moje studium na gymplu. Myslela jsem, že mám nějakou matnou představu, ale spíš ne. Už zas nevím. Čím víc si věci uvědomuju, tím je to těžší. Ale co na tom záleží. Ať půjdu na jakoukoli vysokou, stejně nakonec budu psát. Vždycky budu dělat něco kolem knih.

Je spousta věcí, které nevím a dlouho ještě vědět nebudu a přesto tu jsou jistoty. Nevím, kde budu žít a jestli procestuju všechna ta místa, na která bych chtěla, ale vím, že až nastane správný čas, budu mít děti. Nedokážu si svou budoucnost představit bez dětí. A budu pomáhat lidem a to všechno. Nejdůležitější je, abych si nikdy nepřestala uvědomovat, co je v životě opravdu důležité. Protože vím, že na to občas zapomínám.

Ach jo, život je krásný:)

THERE'S TOO MUCH ON MY MIND.

16. srpna 2012 v 20:42 | Lenča |  MY THOUGHTS
Je toho tolik. Ani nevím, čím začít. Poslední týden trávím střídavě u obou babiček. V úterní zimě jsem byla na koupališti a s bratránkem jsme byli jediní v celým obrovským bazénu. No a co, že byla zima. Bylo to super. Nejlepší.

Celkově hodně přemýšlím, čehož si můžete všimnout už po přečtení jen pár článků tady na blogu, ale poslední dobou jsou mým no. 1 námětem k přemýšlením sny. Zdá se mi toho tolik. A jsem ráda. Protože překvapivě mi teď moje sny pomáhají si různé věci ujasnit.

Jen tak mimochodem, dneska se mi zdálo o Harry Potterovi. Po dlouhé době a dokážete si představit jak takové sny zbožňuju:) Bylo to v podstatě o tom, že všichni před Harrym něco tajili, nějaké nebezpečí. A on se to z nich stačil vymámit. Byla tam Ginny, no a prostě to bylo roztomilý (:

Bohužel nečtu tak moc jak bych chtěla. Mám vždycky období, kdy nečtu skoro vůbec a pak jsem schopná za týden přečíst deset knížek. Dočetla jsem Johnovo Paper Towns a minulý týden pak taky knížku Will Grayson, Will Grayson; kterou jsem si zamilovala. Ale o těch víc později. Snad. Začala jsem sledovat Community, což je nejlepší sitcom, co jsem kdy viděla. Perfektní seriál, který rozhodně doporučuju :) A pak jsem náhodou narazila na jeden seriál MTV s názvem Awkward. Je to tak trochu hloupost, ale zatím mě to baví, tak co.

Včerejškem skončil Glee Project. Skoro vůbec jsem o něm přes prázdniny nepsala, ale sledovala jsem každý díl. A líbilo se mi to snad ještě víc než vloni. Když ve finále zůstali jen tři, neměla jsem ani tušení jak a koho zvolí vítězem. Strašně moc mě štve, že nemohli vyhrát všichni tři, protože by si to zasloužili. Ještě víc než všichni lonští vítězové. Ali je komediant; někdo, kdo vás rozesměje a kdo vám dokáže totálně rozzářit den. Úžasná herečka. A Aylin má tak perfektní hlas. A je jedinečná. Její příběh, ona samotná... je jako nikdo jiný. No a nakonec Blake. Zasloužil si vyhrát, ne že ne. Ani nevím jak popsat Blakea. Je to skvělý zpěvák, úžasný herec. Těším se, až ho uvidím v Glee.


Mějte se! Ještě příští týden jsem pryč a pak už bude zase čas.

I'M HOME

9. srpna 2012 v 17:19 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahojec:)

Jsem zpátky. Chtěla jsem toho sem poslední týden psát tak moc, že jsem nakonec nepsala nic.

Byli jsem na vodopádech Krka. Hrozně moc se mi tam líbilo. Všechny ty nádherné vodopády a naprosto neskutečná příroda. Taky spousta kluků bez triček :D a hodně anglicky mluvících lidí. Dokonce jsem si i popovídala :)

Moře. Dokonalé a překrásné. I když jsem ho už poslední dny měla plné zuby. Slanou vodu nechci zase nějakou dobu ani vidět.

Líbí se mi chorvatská povaha. Snad všichni místní, se kterýma jsem měla možnost se bavit, jsou úžasní. Tak milí lidé. Líbí se mi jejich bezstarostnost a to, že nikam nespěchají, protože většinu z nich věci, které mi tolik řešíme, vůbec netrápí.

A jsem ráda, že jsem konečně doma. Napíšu víc až bude víc času.

Zatím ahoj, L.