Říjen 2012

SNĚŽÍ A JÁ SE RADUJU :)

27. října 2012 v 19:27 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahojky,

Poslouchám Perfect od Pink v podání Kurta a Blaina. Před pár hodinama jsem se vrátila od babičky. Včera jsem pořád dokola říkala, že už bych chtěla, aby sněžilo. A pak jsme dneska odpoledne s bratránkem hráli bobříka mlčení, když babička zavolala, ať se honem jdeme podívat, že sněží. Snažila jsem se, ale nejsem schopná se ze sněhu neradovat nahlas :D A pak už sněžilo po zbytek odpoledne a byla to nádhera. Mám takovou radost (:

I jinak to u babi bylo super. Včera jsem s bratránkama a sestřenkou strávila snad dvě hodiny v lese. Chce se mi říct, že podzim je mým nejoblíbenějším ročním obdobím, ale popravdě - to samé bych mohla říct o kterémkoli jiném. Ale vážně, les na podzim je překrásný. Všechno to barevné listí. Tak jsme chodili po lese, hledali hříbky (všude jen samé mochomůrky), fotili, zpívali si vánoční písničky :D :) Dokud nezačalo pršet a foukat vítr, pak jsme už jen spěchali domů, protože byla příšerná zima a teklo nám do bot.

Zbytek dne jsme strávili doma u kamen. Hráli jsme nesmyslné hry na mobilu a se sestřenkou dlouhé hodiny tancovaly na všechny písničky, které zrovna hráli na Óčku. Večer nám babička usmažila palačinky, s tvarohem - mňam. Pak jsme leželi u televize, sledovali nějaký pořad o vesmíru a s bratránkem diskutovali, jestli by se nám líbilo, kdyby u nás stejně jako na Venuši trval jeden den čtyři měsíce.

A dneska jsme pekli perníčky! ...Jakoby mi k těšení na Vánoce nestačil sníh :)

Mějte se, L.

P.S. - Nové obrázky v záhlaví jsou právě z tohohle víkendu.

IT'S A BEAUTIFUL DAY, YEAH.

26. října 2012 v 8:00 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj :)
Bude sněžit! Že bude? Doufám, že bude. Teď poslouchám Selenu Gomez (až podivně moc se mi začalo líbit Love You Like A Love Song) a chystám se k babičce. Ve čtení jsem pořád teprve na začátku The Casual Vacancy. Zatím se mi to líbí, ale taky se to čte docela těžko, hlavně kvůli té velké spoustě postav. V posledních týdnech jsem viděla x rozhovoru s Jo Rowlingovou a všechny mě jen víc a víc ujišťují o tom, jak úžasná je. Pár lidí na youtube taky mluvilo o tom, jak se s ní setkali v rámci jejího rozdávání podpisů. Jak se každému během podepisování podívá do očí. Jednou se s ní taky setkám :)

Tenhle týden jsem taky četla Lola and the Boy Next Door, což je v pořadí druhá kniha od Stephanie Perkins (o té první jsem psala tady). Stejně jako Annu, i tuhle jsem přečetla rychle, protože je to skvělá kniha. Oddechová a milá, šťastná a o nic míň úžasná než jiné, vážnější knihy.

Včera jsem (díky mámě) zjistila, že v listopadu bude v kinech druhá část Rozbřesku. Vůbec jsem nevěděla, že to má být už tak brzo. Jsem zvědavá, protože první část se mi líbila víc než celé tři předchozí díly dohromady. Zároveň si nejsem úplně jistá co tam dají, protože třetí část knihy (pozn. knižní Rozbřesk je sice jedna kniha, ale rozdělená na tři části), která právě ve filmu bude, mi přišla příšerně nudná. Tak uvidíme. Každopádně jsem zvědavá hlavně na Renesmée :)

Zatím pa, L.

...V NAŠÍ ZEMI.

24. října 2012 v 18:07 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Výsledky krajských voleb byly pochopitelně tím prvním, co mě napadlo při pohledu na naše nové téma týdne. Už ani nemám chuť o tom přemýšlet nebo psát. Mám toho dost. Což je smutný, protože ještě před volbami jsem právě já byla tím optimistou, který věřil, že má smysl se nad tím koho volit dostatečně zamyslet a pak jít k volbám. Ale pak dostali komunisté tolik hlasů a v našem kraji to bylo ještě víc. Chci myslet pozitivně a věřit, že i když se zdá, že některé věci smysl nemají, vždycky se najde důvod, proč to dělat.

Ale když už píšu článek, mohla bych se dostat k věci. Pokud zrovna v České republice volilo tolik lidí komunisty, jistě něco špatně je. Po volbách jsem z různých zdrojů slyšela názor v tom smyslu, že to možná nakonec není tak špatné, protože až uplyne jejich volební období, už je alespoň většina lidí volit nebude. Dobře, budu jen ráda, když se to ukáže jako pravda, ale... To je tak hloupý, až jsem se tomu musela smát. Copak neměli lidi dost času, aby si to všechno uvědomili?

Jak může vůbec někdo po tom všem, co se stalo, říct, že to tu za komunistů bylo lepší? Vím, že lidé tak hlasovali na protest. Jsou nespokojení se současnou vládou a volí proto někoho úplně jiného než ODS, chtějí změnu. A všichni vidíme, že tu je něco hodně špatně, když se lidé rozhodli protestně volit komunisty. Ano, souhlasím.

Přesto nechápu, proč si někdo myslí, že, když budou volit právě komunisty, něčemu to pomůže a něco se tím vyřeší. Nesmysl. Možná nevím moc o politice. Ostatně, nezajímám se o ni zas tak dlouho, abych mohla říct, že jí rozumím. Ale stačilo mi dávat pozor na hodinách dějepisu a trochu číst a poslouchat a chtít vědět jak to bylo, abych pochopila, jaký tu byl život za komunistů. Nikdy bych to období nechtěla zažít.

VOLBA PREZIDENTA #1

21. října 2012 v 21:52 | Lenča |  POLITIKA
Ahojte. Volba prezidenta se blíží a než o kandidátech a volbě jako takové začnu psát víc, chtěla jsem sem dát úvahu/článek, který jsem psala už kdysi dávno na téma, jaký by měl být prezident. Enjoy.
Hlavou státu by podle mě neměl být někdo, jehož názory jsou takové, jaké má pan Klaus. Prezident naší republiky nemá velké pravomoci a nemyslím si, že by ten příští nějak zásadně změnil tuto zemi, stejně jako ji nijak zásadně nezměnil Václav Klaus.

Jedna věc, které ale správný prezident musí být schopen, je vhodně reprezentovat zemi, kterou zastupuje. Ať už je celá záležitost jakkoliv absurdní, pokud se naše jinak nepříliš známá republika dostane na titulní strany světových novin kvůli "krádeži" spáchané vlastním prezidentem, něco není v pořádku. Prezident by měl být někdo, na koho by se v tomto ohledu občané mohli spolehnout a alespoň částečné si ho za jeho chování také vážit.

Pokud náš prezident bez jakéhokoli přijatelného vysvětlení odmítá tak naprosto prokázanou věc jako je globální oteplování, nemůže se nikdo divit, že se mu všichni tak jedině vysmějí. Samozřejmě je dobré mít vlastní názory a snažit se je prosadit. Člověk, který je na pozici prezidenta, se ale musí chvíli zamyslet nad tím, co vlastně říká nebo dělá než skutečně jedná.

BORN LIKE SISTERS TO THIS WORLD.

16. října 2012 v 22:06 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj :)

Musím zase jednou napsat takový ten ukecaný článek. Možná jsou o ničem, ale já je píšu snad nejradši. I když bych se asi právě měla učit nebo spát nebo tak něco. Poslouchám teď Reginu, tahle nová písnička je hodně podobná její všeobecně asi nejznámější - Samson a stejně jako ona, i How je naprosto úchvatná.


Dnešek byl zvláštní. Celý den jsem byla unavená, bolela mě hlava a když jsem po páté šla domů s vědomím, že se budu muset nejmíň hodinu učit, ta představa mě děsila. Ale doma jsem si pak, jako to poslední dny dělám pořád, sedla na zem k topení, uvařila si čaj a měla víc energie než za celý zbytek dne. Někdy je možná potřeba rezignovat a smířit se s tím, že to, co budete muset dělat, bude nepříjemné k tomu, aby se to nakonec obrátilo k dobrému. Píšu nesmysly? Píšu nesmysly.

V neděli jsem konečně dočetla My Sister's Keeper. Trvalo mi to docela dlouho, protože je to místy celkem nuda. A taky, někdy je těžké číst něco o čem předem víte, jak to dopadne. (Viděla jsem film.) Pokud ovšem nejde právě o My Sister's Keeper a nakonec nezjistíte, že knížka končí úplně jinak než film. Připadá mi divné to tak říct, ale chápu, proč se ve filmu rozhodli ten konec změnit. Knížní konec je totiž hrozný, příšerný, nelogický. Nelíbil se mi. Vlastně mě asi hlavně štvalo, že film i knížka skončí každé nějak jinak. Ale přestože ji teď kritizuju, určitě vám knížku i film (v češtině Je to i můj život) doporučuju. Ne nutně dohromady. A když už, možná první přečtěte knížku, měla jsem to tak udělat :D

Pa, L.

ZPOVĚĎ ÚDAJNÉHO FLEGMATIKA.

15. října 2012 v 17:44 | Lenča |  MY THOUGHTS
Jsem prý flegmatik. V některých věcech na mě daná charakteristika určitě souhlasí, v jiných zase vůbec ne. Půjčím si s dovolením pro účely mé úvahy definice naší drahé wikipedie a zkusím je srovnat sama se sebou.

Prožívá povrchně a pomalu, což znamená, že nepříjemné věci ho příliš nezasáhnou a příjemné ho nijak zvlášť nepotěší. Tohle je pravý opak mě.

Záporné vlastnosti. Flegmatik se neumí pro cokoliv nadchnout. Což rozhodně není můj případ. Já jsem nadšená z každé hlouposti. Brání se jakýmkoliv změnám a nerad zkouší nebo vymýšlí nové věci. Částečně asi ano, protože je pravda, že nemám ráda změny. Co se týče nových věcí, není to tak, že bych byla proti všemu novému, ale je pravda, že mám většinou radši staré známé věci. Vypadá jako lenoch, odkládá věčně práci nebo se jí úplně vyhýbá. Tomuto bodu se snažím a v poslední době celkem úspěšně vyhýbat. Nevyhýbám se práci, ale často ji odkládám a dokážu být příšerně líná. Nerad nese odpovědnost za svůj život. Nedává najevo své city. Tady záleží jak před kým, ale celkově se dá říct, že to je pravda. Nerad říká ne. Ano, ano. Má strach z činění rozhodnutí. Jistěže.


A teď klady. S flegmatikem se vychází snad nejlépe ze všech povahových typů. Dobře, s tím bych souhlasila. Je jen málo situací, které by ho dovedly rozčílit. Pokud zrovna skoro nevyhráli ve volbách komunisti a ona se nemůže zbavit ústavičné chuti někoho praštit. Pro své rodiče představuje požehnání, protože je spokojený téměř všude. Nejsem si jistá, jestli by mí rodiče souhlasili, ale budiž. Má rád přátele, ale nevadí mu ani samota. Rozhodně pravda. Umí se snadno přizpůsobit každé situaci. Víceméně ano. Je cílevědomý. Yes. Mezi ostatními flegmatik představuje tlumenou osobnost, která dobře odolává tlakům. To taky docela sedí.

Ke všemu přistupuje klidně, věci řeší postupně. Tady záleží na situaci, někdy to tak je - jindy vůbec. Obdivuhodnou vlastností je zachovat si klid, chladnokrevnost a soustředěnost za každé situace. Klid možná, dejme tomu, ale soustředěnost ani náhodou. A chladnokrevnost už vůbec ne. Nikdy nikam nespěchá a nedá se vyvést z míry. Z míry se často vyvádět nenechám, ale ač se snažím o opak, věčně jsem ve spěchu. Je smířený se zákeřnostmi života a do ničeho nevkládá velké naděje. Smířená se zákeřnostmi života, řekla bych, docela jsem. Ale druhý bod nesouhlasí. Protože přestože jsem smířená, vždycky si uchovávám naději, i když její pravděpodobnost je hodně malá.

Je spolehlivý a vytrvalý, má dobré úřednické schopnosti, dokonale zvládá administrativní práci. Souhlasí. Snaží se kolem sebe udržovat klid, působí jako zprostředkovatel a řešitel problémů. Taky souhlas, většinou. Má spoustu přátel, protože se s ním dobře vychází. To ani ne, neřekla bych, že mám spoustu přátel. Nikoho neuráží, umí poslouchat, nemá potřebu mluvit. Naprostá pravda.

A ačkoliv flegmatická část převažuje, je v mé osobnosti i nějaká ta část sangvinika. Jsem veselá a optimista, zvědavá a ráda se směju.

Nakonec bych jen řekla - Vlastně je ve mně asi víc flegmatika než bych bývala čekala.

PŘÍBĚH AMANDY TODD.

14. října 2012 v 15:49 | Lenča |  MY THOUGHTS
Slyšeli jste o Amandě? Nejspíš ne, protože to sama vím jen díky kamarádce - Hillary, která je (stejně jako byla Amanda) z Kanady a nebylo to ani nikde v našich zprávach nebo tak. Amanda Todd byla 15letá dívka, která měla v životě hroznou smůlu, doprovázely ji jen samé překážky. Včera jsem viděla video, ve kterém na youtube poslala svůj příběh a brečela jsem. Bylo mi tak špatně z lidí. Je to dlouhý článek, já vím, ale byla bych ráda, kdybyste pár minut svého času obětovali.

Když byla v sedmé třídě, seznamovala se Amanda s novými lidmi přes internet a rozhovory přes web kameru. Jeden z jejích nových "kamarádů" ji nazýval krásnou a perfektní a když chtěl, aby mu poslala fotku svých prsou, ona nakonec souhlasila. Rok na to jí ale někdo anonymně začal vyhrožovat. Věděl všechno o ní, o její rodině a kamarádech i to, kde dívka bydlela. A o nějakou dobu později začala její nahá fotka putovat internetem.

Tohle ji zničilo, propadla depresi a úzkosti. Přestěhovala se jinam a snažila se zapomenout na své problémy pomocí drog a alkoholu. Časem byla tak na dně, že nebyla schopná ani vyjít z domu.

O rok později se ale vyděrač vrátil. Poslal její fotku na facebook, odkud se o všem dozvěděli její noví spolužáci. Znovu změnila školu a věci se začaly měnit k lepšímu. Pak si Amanda začala dopisovat se starým kamarádem. Řekl jí, že ji má rád. Věděla, že měl holku. Když ji pozval k sobě domů, skončilo to tím, že se spolu vyspali.

Po týdnu si ji jeho holka spolu se svými kamarády našla. Křičela na ni a pak ji začala mlátit. Nakonec zásahli učitelé. Když pak Amandu odvezl její táta domů, vypila bělidlo a byla odvezena do nemocnice. Po návratu zjistila, že o téhle události někdo napsal na facebook s poznámkami jako "zasloužila si to" a "doufám, že je mrtvá".

Potom se Amanda znovu přestěhovala a začala bydlet u své matky. I půl roku po dané události lidé posílali obrázky bělidla, na kterých ji označovali a komentovali s tím, že "by měla zkusit něco jiného", "doufám, že tentokrát umře a není tak blbá". Začala si ubližovat a brát antidepresiva, chodila k psychiatrovi.

Minulý týden, 10. října 2012, se Amanda zabila.

Je hrozné, tak hrozné, že jsou lidi vůbec schopní se takhle chovat. Zkuste se nad tím trochu zamyslet a vzpomenout si, kdy jste se naposledy chovali k lidem hrozně, aniž byste si třeba vůbec uvědomovali, jak špatné je to, co děláte. A nemusíte být přímo tím, kdo někomu ubližuje. Už jen přihlížet, jak je ubližováno jiným, je špatné.

A pokud jste někdy byli nebo snad pořád jste na té druhé straně, chci abyste věděli, že i když se vám to třeba teď tak nezdá, vždycky máte šanci změnit svůj život k lepšímu. Řeknu vám to stejné, co bych řekla Amandě, kdybych mohla:
Lidi, kteří ti ubližují a snaží se ti ničit život, nikdy a tím myslím opravdu nikdy, nestojí za to, aby ses kvůli nim trápil/a. Jsi milionkrát lepší než oni. Tak nevzdávej svůj boj. A když se budeš dobře dívat, určitě najdeš ty správné lidi, které ti pomůžou v tom, aby byl život tím nejlepším, co tě kdy potkalo :)

VOLBY A TAK.

13. října 2012 v 23:08 | Lenča |  POLITIKA
Jen jedno slovo. Proč. V celé republice vyhrála na celé čáře ČSSD s komunisty v těsném závěsu. A u nás v Olomouckém kraji je to přibližně stejné. Are you f*ing kidding me? Pořád jsem ale ráda, že jsem mohla konečně jít volit a když to teď vidím, jsem ještě víc ráda, že jsem volila koho jsem volila, i když to ODS ani náhodou nepomohlo.

Víte, neberu nikomu sociální demokracii. Jasně, nevolila bych je, ale ještě bych to třeba dokázala pochopit. Ale komunisti?! Sakra, proč? Může mi to někdo vysvětlit? Snažím se být tolerantní a nezasahovat nikomu do jejich názorů, ale nevím jak vy, ale já to prostě nechápu.

Ale aspoň, že do senátu tady u nás (technicky ne u nás, protože patříme pod jiný obvod, ale to je jedno) dostal nejvíc hlasů ten nejlepší kandidát.

Dnes to u mě vypadá na ponocování, protože pořád čtu My Sister's Keeper a chci to už dočíst. Jinak jsem dnes přečetla asi 30 prvních stran z Fifty Shades of Grey. Nemám totiž ráda, když lidi kritizují to, o čem nic nevědí a tak jsem to začala číst, abych si z toho mohla dál dělat srandu :D Ale nešlo to. Ze začátku jsem se tomu jak je to děsný smála (hlavně těm obrovským podobnostem se Stmíváním) a pak mi došlo, že je to celé jedna velká ztráta času.

Dobrou noc xx

RAMBLING.

12. října 2012 v 7:15 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj :)
Mám rozepsané dva články, ale ani jeden z nich ještě není z hotový a ani jeden se mi nechce dokončovat. Takže napíšu úplně něco jiného. Moc jsem teď nepsala a ne proto, že nebyla inspirace, ale protože se asi dostavila ta lenost, která mě minulý týden obešla.

Dneska jdu poprvé volit. A už jsem rozhodnutá. I když včera jsem si ještě jistá nebyla a do odpoledne zbývá spousta času. Ale myslím, že už mám dost důvodů proč volit koho volím. A pokud můžete, jděte i vy k volbám. Vím, že si spousta lidí říká, že to nemá smysl, ale pokud si tohle řekne každý druhý, pak je dost možné, že ve výsledku "vyhraje" úplně jiná strana než jaká by vyhrála, kdyby volilo více lidí.

Ale dost o volbách. Začala nová série Gossip Girl, v pondělí byl nový díl a já se dívala. Celkově si pořád myslím, že je to nesmysl, ale jsou dny, kdy to sleduju hrozně ráda a dny, kdy to nechci ani vidět. Někdy se to mění po minutách. Tenhle týden jsem viděla v obchodě knížku Gossip Girl udělanou jako komiks a musela jsem se opravdu hodně ovládat, abych si to nekoupila, protože to vypadalo hrooozně zajímavě :D

Co čtu? The Casual Vacancy, novou knížku Jo Rowlingové! Jde to hodně pomalu, částečně i kvůli anglčtině. Je sice pravda, že víc než polovina knížek, co čtu, je v angličtině, ale tohle je těžší, protože to nejde rychle a musím se na to víc soustředit. Ale až budu vědět víc, dám vám vědět, co si o knížce myslím. My Sister's Keeper jsem ještě taky nedočetla, jsem teď někde ve dvou třetinách a mám z ní smíšené pocity. Čekejte článek o knize, snad během víkendu.

Zatím ahoj x

NEDĚLE.

7. října 2012 v 16:34 | Lenča |  MY THOUGHTS
Venku pršelo. Nebo spíš lilo. Vyběhla jsem jen tři metry s košem do popelnice a stihla jsem zmoknout. Našla jsem dlouho nenošené náušnice s černýma kočkama, které mají zelené oči a tak je mám na sobě.

Včera jsem něco hledala v Bajkách Barda Beedleho a od té doby mi leží na stole. Už jsem úplně zapomněla jak krásná je to knížka. A teď nemám na mysli její obsah (i když ten je samozřejmě tím hlavním a mám celou tu knížku moc ráda), ale její obálku. A taky celkově ilustrace. Je radost se na ni jen dívat.

Slavíme dnes bráškovy narozeniny, bude mu pět. Tentokrát jsme pekli dort ve tvaru Titanicu, protože brácha je jím posedlej :D A hraju si z legem. Nejgeniálnější hračka na světě? Rozhodně. Už mě nebavilo poslouchat dědovy kecy, tak jsem přišla psát článek.

K něčemu důležitějšímu - Londýn. Ano, ano. Říkám to po stopadesáté, ale teď už vím na 99%, že tam příští rok pojedu. Protože naše škola pořádá v květnu zájezd - Londýn a okolí. Takže mám (minimálně) tohle nebo jedno z toho, co chci v létě. Chtěla jsem na LeakyCon, ale myslím, že jsou na ten londýnský už vyprodané lístky, jinak by to i šlo. Anebo Summer and the City, což je úplně nejlepší youtube gathering, kde bych se mohla sejít s tolika kamarády a taky spoustou úžasných youtuberů. A ještě úplně nejlepší by bylo najít nějakou brigádu v Británii na celé léto. Udělám průzkum a pak vás budu průběžně informovat :)

Zatím ahoj :*

UŽ NECHCI GLEE ANI VIDĚT.

5. října 2012 v 8:19 | Lenča |  GLEE
Řada 4, Epizoda 4 - The Break-Up
Spoiler alert!

Napíšu o Glee hned, ještě než půjdu do školy, protože na to nemůžu myslet po zbytek dne. Řeknu, že nový díl byl příšerný a zároveň skvělý. Mám ráda Ryana Murphyho a všechny ostatní, ale v tuhle chvíli je zároveň všechny tak nesnáším za to co tu udělali.

Že jsem brečela vám řeknu rovnou, abych s tím pak neotravovala v každé druhé větě. Začala jsem brečet už, když Blaine (a Finn) zpívali Barely Breathing a pak jsem nepřestala až do konce. Což jsem čekala. Vlastně mě překvapilo, že s tím jak díl skončil, skončil i pláč. Pak už to bylo spíš naštvání na celé Glee a tak podobně.

Finchel - Rachel zpívala s Brodym Give Your Heart a Break, to bylo skvělé. Krásná písnička a jejich podání hodně povedené. Nejlepší bylo jak na Finna pak na konci Rachel ječela, protože si to zasloužil. Jasně, je mi Finna taky líto. Ale panebože, co si o sobě myslí? Jsem ráda, že se rozešli a pokud mám být úplně upřímná, ani nechci, aby se k sobě vrátili. Aspoň ne v blízké době. Na konec všichni zpívají The Scientist a tu písničku miluju. Dost se hodí k té scéně.

Klaine - Blaine zpíval Teenage Dream a samozřejmě to bylo víc než perfektní. A brečel. A já brečela. A Kurtův výraz. A pak přejdeme k věci... já celou dobu byla tak trochu naštvaná na Kurta, protože ho odbýval. I když to bylo jenom kvůli tomu, že měl svou úžasnou vysněnou první práci, takže Blaina trochu nechápu. I když chápu. A pak se dozvídáme, co se stalo a já tomu prostě nechtěla věřit. Věděla jsem, že se mají rozejít, ale tohle?! Pořád tomu nechci věřit. (A pomíjím teď celé tvůrce Glee a nevysvětlitelné změny v povahách postav.) Blaine, proč? Panebože. A on pak ještě říká něco naštvaně. V tuhle chvíli jsem to musela aspoň na pět minut vypnout, protože se to dál nedalo. A pak všichni zpívají Don't Speak a zase je to úžasné a přitom tak smutné. Sidenote: Rachel chodí spát namalovaná? :D

Britanna - Konečně dostanou trochu místa. Málo. A je to trochu divný. Ale Santana zpívala Mine od Taylor Swift a to bylo krásný :) Ty dvě se k sobě vrátí, to víme.

Wemma... dostala kolik? Pět minut? Spíš míň. Stejně to nikoho nezajímalo. Stejně nevíme, jak to vlastně dopadlo. A stejně se nakonec vezmou.

Taky tam byla Marley a Kitty a Jake, což v téhle epizodě ve srovnání se vším ostatním samozřejmě nikoho nezajímalo. Ale jsem ráda, že se s tou hroznou holkou Jake rozešel.

Proč mi to ty seriály dělají? Nejdřív ten poslední díl Doctora Who a teď tohle. Jenže narozdíl od Amy a Roryho, Blaina a Kurta ještě pořád uvidíme, i když pravděpodobně ne spolu. Nevypadá to, že by se k sobě ještě kdy měli vrátit, i když to všichni chceme už teď :(

V tuhle chvílí mám chuť přestat Glee navždycky sledovat, protože agrrrh! Ale sama víc než kdokoliv vím, že toho nejsem schopná. Miluju Glee, přesto jak mě v tuhle chvíli štve.

OBAMA vs. ROMNEY

4. října 2012 v 20:49 | Lenča |  POLITIKA
Než budu zase psát o naší politice, volbách a budoucím prezidentovi, musím jeden článek věnovat americkým prezidentským volbám, které se budou konat v listopadu.

No, nemám ráda Mitta Romneyho. Chtěla jsem původně napsat něco jiného, ale tohle to vystihuje zhruba stejně a je to vhodnější :D Víte, co je úplně příšerný? Já se tak hrozně snažím být tolerantní, protože taková být chci, jenže - a jistě má chápete - někdy je to fakt těžký. I když nebydlím v Americe a v podstatě mi na tom nemusí vůbec záležet, nechápu proč by někdo volil Romneyho. Obama je tak skvělý prezident. Je tolerantní, podporuje rovnoprávnost a záleží mu na lidech. A pak si klidně někdo s úsměvem nakráčí s tím, že Romney Obamu pěkně trumfnul. Nebo, že je sympatický. Panebože, komu na tom záleží? A mimochodem, Romney není sympatický. Ale i kdyby, je to fuk. To je to poslední na čem záleží.

Bude to znít divně, ale v tuhle chvíli bych řekla, že by mi víc vadilo, kdyby v Americe nevyhrál volby Obama, než kdyby u nás vyhrál někdo, koho bych nechtěla. Protože... všichni víme, jak to je s pravomocemi českého prezidenta. Nejsou moc velké. Ale o tom chci napsat samostatný článek. Jeden? Nebo deset :D To se uvidí.

Lalala... jdu se učit.

HAPPIEST OF HAPPINESS

3. října 2012 v 18:41 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj :)

Zase jednou skvělý den. Vážně, kdyby ty pondělky nebyly tak hrozné, byl by celý týden úplně v pohodě. Přišla jsem ze školy a šla rovnou ven, protože je tam nádherně. Je jen málo pocitů tak dobrých jako na chvíli si lehnout do trávy, pozorovat oblohu a prostě být šťastná. Taky jsem byla až do dneška přesvědčená, že zítra píšeme test z matiky a zjištění, že to bude až v pátek, mě značně potěšilo. Znamená to totiž, že se aspoň pro jednou neučím až na poslední chvíli, ale už dneska. U písniček (Glee mash-up - I Feel Pretty/Unpretty z hlavy nikdy nedostanu.) a bez stresu.

I ve škole je to teď fajn. Včera jsem byla nadšená, že jsem v dějepise něco věděla. Probíráme USA, takže proto. Není se čemu divit, když svůj volný čas trávím zjišťování informací o amerických prezidentech a snahou vyjmenovat všech padesát států. Hmm... tolik k mým neobvyklým zájmům :D Ale i jinak jsem zatím se vším tak nějak spokojená. Z fyziky mám první známku jedničku a dokonce i chemie mi zatím jde.

Mám v plánu (už asi dva týdny) článek o Freudovi, ale obávám se, že než se k tomu dostanu, budu mít myšlenek na články čtyři. To mi připomíná - Měla bych napsat článek o lenosti. Myslím, že na to mám potřebnou kvalifikaci :D I když - a musím zaklepat - poslední dobou se mi víceméně daří mou lenost aspoň částečně překonat.

Knížky? Knížky! Hned po tom, co jsem dokončila Anna and the French Kiss, jsem začala číst autorčinu další knihu - Lola and the Boy Next Door. A mimochodem, sama Stephenie odpověděla na můj tweet o Anně! Yay (: A zároveň čtu taky My Sister's Keeper od Jodi Picoult. Udělala jsem chybu, že jsem se dřív podívala na film (v češtině - Je to i můj život), ale nemohla jsem odolat. A i když goodreads ji moc dobré hodnocení nedává, většina lidí říkala, že se jim tahle knížka líbila, tak jsem zvědavá.

Mějte se! L.