KOMBINACE UČENÍ A BLOGOVÁNÍ.

10. prosince 2012 v 16:55 | Lenča |  MY THOUGHTS
Podobný článek jsem chtěla napsat už, když jsme probírali Freuda, ale víte jak to je... když není čas, tak prostě není. A tak to napíšu až teď a o někom úplně jiném. Mám ráda ty moje hodiny semináře. Vždycky se na ně těším, protože to je konečně něco čemu rozumím a co mě baví. Tedy vedle angličtiny a celkově jazyků. A teď je takové období, kdy se musím pořád jen učit a učit. Tedy chci se učit a učit, samozřejmě ;)

Možná něco podobného budu dělat pravidelně, uvidíme jak se to osvědčí. Ale začnu dneska a začnu psycholožkou Karen Horneyovou. Jedna z věcí, kterými ze zabývala, byly neurotické potřeby. Takové potřeby, které když neuspokojíte, vyvolává to ve vás různé neurózy a tak podobně. A všechny tyhle potřeby tak nějak pramení v dětství. Nebudu je uvádět všechny, ale jednou z nich je třeba potřeba vymezit svůj život úzce vytyčenými hranicemi. Když o tom naše učitelka mluvila, hodně jsem poznávala sama sebe.

Je to spojené s tím, že nemám ráda zklamání. Děsím se zklamání. Někdy je snazší v nic nedoufat a příliš neočekávat, protože pak nejste zklamaní, když se vám vaše přání nevyplní. I já mám sny, každý je má, ale zároveň jsem si jistá, že bych mohla dělat víc, abych je uskutečnila. Nemám ráda změny, děsím se jich. A nemám ráda, když věci nejdou tak jak jít mají a tak jak jsem si to naplánovala. Stresuju se, když se na test učím až den před ním, i když je to třeba snadné a zvládla bych to v klidu i bez stresu. Plánuju všechno a jsem si skoro jistá, že jsem psala nějaký článek o tom, že je zbytečné všechno plánovat, aniž by mi tak úplně došlo, že já sama plánuju neustále.

Pak tam patří třeba neurotická potřeba obdivu. Pořád se říká, že se mají děti chválit a nemají se příliš kárat a tak dále a já souhlasím a vím, že mě i teď spíše pobídne pochvala než cokoliv jiného. Ale tahle potřeba obdivu vzniká právě u dětí, ke kterým je okolí úplně nekritické. Někdy mě až děsí jak moc jsou všechny ty psychologické teorie, o kterých se učíme, pravdivé a jak často v nich vidím a poznávám sebe nebo lidi z mého okolí.

Ale mohla bych takhle psát do nekonečna... pokračování příště :)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama