Březen 2013

BŘEZEN / DUBEN

31. března 2013 v 9:08 | Lenča |  MY THOUGHTS
A je tu opět čas na pravidelný článek na závěr měsíce. Tentokrát spíš než cokoliv zpytování svědomí :D Za březen jsem přečetla jenom dvě knížky (Proroctví a Studii v Šarlatové). Dalších zhruba deset mám rozečtených. Momentálně není mým problémem to, že bych neměla čas číst, jen je toho strašně moc, co chci číst. Takže buď pak ve výsledku nečtu nic nebo rozečítám další a další knihy.

Řeknu vám, co mám rozečtené... Annu Kareninu už od konce února, Hobita už tak od prosince :D, Otce Goriota, Petra a Lucii (rozhodně od prosince a přitom to nemá ani 100 stránek!), Deník Anny Frankové, Jane Eyre, francouzského Malého Prince, Podpis čtyř, The Casual Vacancy (pořád se do toho nějak nemůžu dostat..) a aby toho nebylo málo, tak jsem začala znovu číst Sesterstvo putovních kalhot. Ehm a pak se divím, že vlastně nečtu nic :D

Březen utekl nějak divně rychle a říkám si, že bych vážně zase měla soustředěně pracovat na obou seminárkách. Hlavně, že jsem si v lednu říkala, že tu příští začnu psát hned v únoru... jasně :D Čas vůbec utíká rychle, ale přes to všechno mi to až tak nevadí. Touhle dobou za dva měsíce totiž budu v Londýně :)


NETOUŽÍM PO DOKONALOSTI

30. března 2013 v 8:37 | Lenča |  MY THOUGHTS
Proč nás tak fascinuje dokonalost? Všem je jasné, že svět není dokonalý ani zdaleka. A někdy jsou to právě ony malé nedokonalosti, které činí všechno o tolik zajímavějším. A přesto obdivujeme načančané obýváky z Ikey. To, co je dokonalé, není příliš jiné. Nad pohovkou takového obývacího pokoje visí fotografie z ateliérů. Je tu manžel, který nosí domů vysoký plat, v případě potřeby cokoliv opraví, nikdy nechodí do hospody. Vedle něj krásná manželka s upravenými nehty, která má doma naprostý pořádek a ještě ke všemu je dostatečně emancipovaná. Blonďaté děti mají zuby bílé jako z reklamy na Orbit. Nosí domů samé jedničky. Syn hraje fotbal, učí se na kytaru. Dcera umí hrát na klavír, má talent na jazyky a zároveň doma ve všem pomáhá mamince. Na obrázku se všichni šťastně usmívají. Ale jaká je tahle perfektní rodina ve skutečnosti?

Co když se dcera utápí v depresích, protože jsou její rodiče věčně v práci a nemají na ni čas?
Co když se synovi líbí kluci a bojí se tuhle skutečnost přiznat, protože tuší, že by ho jeho rodiče odsoudili?
A co když otec svou ženu podvádí, protože jejich vztah už dávno nefunguje?
A pak - co když o tom manželka ví, ale nic neříká, protože nechce zrušit dokonalost všeho, co má?

Víte, radši budu nedokonalá. Budu mít na stěně bláznivé fotky a když mě něco bude štvát, klidně se pohádám. A občas budu hloupě líná. Protože je to lepší než lhát sám sobě.

POTŘEBA BÝT JINÍ.

29. března 2013 v 8:53 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Někdy se snažím nebýt jako ostatní, jiná a originální tak moc, že už to pak vlastně ani nejsem já. A jsme u toho. Kdo vlastně jsem? Myslím, že víc na místě by bylo místo toho, že je důležité být tím, kým jsme, říkat, že je důležité být tím, kým být chceme. Protože jak jinak máme vědět, kým vlastně jsme?

Ale zpátky k tomu původnímu. Líbí se mi být jiná. Líbí se mi nesouhlasit s názorem většiny. Občas mám ale pocit, že se mi to líbí natolik, že pak s věcmi nesouhlasím už jen z principu. Což je hloupost. Když si třeba někdo, koho nemám zrovna ráda, myslí něco, s čím bych jinak souhlasila, je dost možné, že svůj názor změním jen kvůli tomu. Když se nějaká skupina, film, písnička (cokoliv) většině nelíbí, jsem tu ještě já. Tohle možná ale není až tak zlé. Snažím se najít alespoň něco dobrého na čemkoliv, co se může na první pohled zdát hrozné.

A pak jsou tu takové věci jako když jsem skoro měla v úmyslu přestat poslouchat Charlie Straight jen proto, že je začalo poslouchat strašně moc lidí, které znám. V angličtině se tomu říká "hipster". Ten, kdo poslouchal všechny možné kapely předtím než byly populární. Kdo znal Darrena Crisse před Glee. Kdo vždycky tvrdí, že kniha byla lepší než film. Jo, vlastně asi trochu jsem hipster :D


VELIKONOČNÍ DNY

28. března 2013 v 13:43 | Lenča |  OTHER STUFF
Škaredá středa
Středě se říká škaredá kvůli tomu, že se vymetaly komíny. Tradicí je, že se lidé tenhle den nesmí mračit :)

Zelený čtvrtek
Zelený se mu říká kvůli spletení jeho německému názvu, který znamenal "Lkavý čtvrtek". Nevím, jestli jde o nějakou speciální tradici, ale u nás ve čtvrtek vždycky jíme něco zeleného :) Dneska jsem měla špenát :D

Velký pátek
V některých zemích je tenhle den státním svátkem. Mezi takové patří třeba Německo, Británie, ale i Slovensko. V tenhle den byl údajně ukřižován Ježíš Kristus. Nemělo by se jíst maso, nemá se prát (prý proto, že by se pralo v krvi Ježíše) a rozhodně se nesmíte hrabat v hlíně :D

Bílá sobota
Bílá se jí říká ne podle barvy, ale podle toho, že se uklízí = bílí. Kromě toho taky končí období půstu.

Boží hod Velikonoční
Neděle je dnem zmrtvýchvstání, takže teoreticky i nejdůležitějším dnem.

Velikonoční pondělí
Tenhle den neexistuje! :D



Mimochodem, víte jak se počítá, na který den připadnou každý rok Velikonoce? Je to vždycky neděle po prvním jarním úplňku.

ANGLIČTINA, ZUBY A TO OSTATNÍ.

27. března 2013 v 6:25 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj :)
Abych si na to nemusela stěžovat později, řeknu vám hned, že mě zase bolí zub a je to hrůza a agrrh. Říkala jsem už, že ROZHODNĚ NECHCI BÝT MOUDRÁ?! No, pojďme dál.

Včera jsme ve škole dělali jakési testování angličtiny (SCATE testy?), kde jsme se měli dozvědět jaká je naše úroveň jazyka. Jen pro informaci, začátečník je A1, mírně pokročilý A2, středně pokročilý B1, vyšší pokročilý B2 a pokročilý C1. Občas tam byly takové otázky, že jsem se cítila naprosto hloupě, občas tam byly texty, u kterých mě málem odradila už jen jejich délka a většinou tam byly snadné věci. Není nic jednoduššího než poslech. No a jsem spokojená, mám úroveň B2.

Teď momentálně bych se měla učit chemii, protože tak zhruba za dvě a půl hodiny píšeme test a já nic neumím. No i když, minule jsem měla taky pocit, že to neumím a dostala jsem dvojku. Což je divný, protože se v chemii většinou spoléhám na to, co mám naučené nazpaměť...

Co je jinak nového... venku je zima, blíží se Velikonoce. A samé takové nečekané věci :D

Zatím ahoj, L.

TĚŠÍM SE DO LONDÝNA.

26. března 2013 v 14:20 | Lenča |  MY THOUGHTS
Těším se do Londýna tak moc, že se mi o víkendu zdálo, že už jsem tam byla. Ale zdálo se mi, že jsem tam jela s malým bratránkem, kterej tam pak měl začít chodit do školy :D A nepřišlo mi to nijak zvláštní. Bylo tam úplně hezký počasí, myslím, že jsem chodila v tričku, a byla jsem hrozně naštvaná, že nemůžu fotit, protože jsme někam spěchali. První jsme viděli Big Ben a pak jsem si úplně říkala, kde jsou všechny ty autobusy - a jen, co jsem si to pomyslela jsem je najednou viděla všude :D A když jsem viděla první, začala jsem křičet něco ve smyslu - "Jéé, double decker!" Je dost možný, že to udělám, až ho skutečně uvidím :D No, pak jsme z nějakého důvodu hledali Covent Garden a já jsem říkala, že teoreticky vím, kde to je :D

Ale už brzo se dočkám :) Od zítřka přesně za dva měsíce! Yay :))


Myslím, že jsem se ještě nezmiňovala, kam kromě Londýna ještě pojedeme. A nemůžete se mi divit, mám plnou hlavu už jen Londýna :) Jedeme taky do Oxfordu, do Stratfordu nad Avonou a na jih - do Brigtonu a myslím, že i do Eastbournu (který znám hlavně díky filmu On je fakt boží! - viděla jsem ho jen tak stodvacetkrát :D).

"GUILTY PLEASURES" (PROVINILÉ POTĚŠENÍ?)

24. března 2013 v 9:16 | Lenča |  MY THOUGHTS
Nechci psát o Glee, i když nový díl nebyl zas tak špatný. Líbil se mi. Ale nemám o něm zas tak moc, co psát. Nejvíc se mi líbilo, jak holky zpívali jako Spice Girls :D Beztak Unique je nejlepší :)

Ale tenhle díl byl o tzv. guilty pleasures. Google mi to přeložil jako "provinilé potěšení", což zní divně, ale žádný lepší překlad mě nenapadl. Víte, co myslím, že jo? Prostě věci, které máme rádi, ale fakt, že je máme rádi, náš dělá tak trochu provinilými.

A tak jsem přemýšlela, co je tím mým guilty pleasure a jestli vůbec nějaké mám, protože mě nic nenapadalo. Ale něco mě napadlo. One Direction :D A taky, něco snad ještě trapnějšího - řekla bych, ať se mi nesmějete, ale vzhledem k tomu, že se směju i já, tak se klidně smějte :D Když slyším v rádiu nebo třeba na Óčku písničky Justina Biebera, mám z toho radost :D Protože se mi některé ty písničky líbí ;)

To by ke guilty pleasures snad stačilo, myslím, že jste si udělali obrázek :D Jestli chcete, podělte se o vaše guilty pleasures, budu ráda :)

Počkat, teď jsem si vzpomněla - ještě Hannah Montana. To je rozhodně moje guilty pleasure :D Ne, že bych se kvůli tomu cítila nějak provinile, ale vážně nerada bych přiznávala, že se na to ještě ve svých devatenácti tak ráda dívám :D

LENČY VS. LENČI (ANEB JAK JSEM SE VYVEDLA Z OMYLU)

23. března 2013 v 8:46 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj,
tak jsem zjistila, že jsem vážně neměla pravdu, když jsem se domnívala, že "Lenčy" se píše s tvrdým y. Četla jsem si Pravidla českého pravopisu a ty my řekly, že se tam vážně píše měkké i. Nevím, jestli si na to zvyknu, protože je to fakt divný :D

Protože logicky by se to mělo skloňovat podle vzoru "žena", což se taky skloňuje, ale tam kde by mělo být tvrdé y, je ve skutečnosti měkké. Stejně je to i se vzorem "předseda" a "město". Takže Nohavica, bez Nohavici... to je snad ještě divnější :D Nepřijde vám to divný? Možná ne, protože všichni kromě mě to asi věděli. Je to už docela dlouho, co jsem se s někým z rodiny hádala, že se tam učitě píše tvrdé. Tak jsem se vyvedla z omylu.

Vážně mám psát "Lenči"? Já nechci :D

Zatím se mějte, L. :)

36 NEJHEZČÍCH JMEN :)

22. března 2013 v 16:20 | Lenča |  OTHER STUFF
O víkendu jsem trochu psala a pak mě napadlo napsat si seznam jmen, které patří mezi moje nejoblíbenější. Ne, že bych už pojmenovávala svoje děti (Harry a Hermiona), spíš budoucí postavy.


PLL - ZÍSKÁVÁME ODPOVĚDI

21. března 2013 v 7:14 | Lenča |  PRETTY LITTLE LIARS
Série 3, Epizoda 24 - A dAngerous gAme
Z pochopitelných důvodů byl tohle můj nejoblíbenější díl celé řady :)
Spoiler alert!
Začíná to Spencer, která působí jako naprosto normální Spencer, ale? Vzápětí vidíme Monu a někoho, komu Mona říká "fat A" pracovat v A-bunkru :D A pak je tu jasný důkaz toho, že to byla Spencer, kdo udělal tu věc s Malcolmem.

Jenna je zpátky! Konečně ;) A panebože! Shanna se zná s Jennou!? Cože? Co to znamená? No, pak se Aria a Ezra asi postopadesáté rozešli. Nikdo se mi nemůže divit, že mě jejich vztah přestává zajímat.

A pak - Toby žije! A je tam se Spencer. A může být vážně všechno tak jak jsem si přála - že se Toby jen snažil Spencer chránit? Říká to a já mu věřím ;) A o chvíli později, když brečí... oh my God (: Více v celém článku.

STUDIE V ŠARLATOVÉ

20. března 2013 v 14:39 | Lenča |  BOOKS
Nechce se mi ani věřit, že mi trvalo tak dlouho objevit kouzlo Sherlocka Holmese. Kdybych věděla, že se mi to bude takhle moc líbit, přečetla bych si to už dávno. Možná víte, že byl v sobotu v televizi film Sherlock Holmes z roku 2009 a i když mě nijak zvlášť nezaujal a radši jsem pak televizi přepnula na krasobruslení, začala jsem pak kvůli němu ještě ten večer číst první z příběhů známého detektiva - Study in Scarlet, neboli Studii v Šarlatové.

Kolem třinácti, čtrnácti jsem měla takové období, kdy jsem měla strašně ráda detektivky. Sledovala jsem v televizi několik seriálů toho rázu a četla detektivní příběhy, ale pak mě to nějak pustilo. Ale když jsem teď četla Studii v Šarlatové, nemohla jsem přijít na to, proč se to stalo.

Není to vůbec dlouhá kniha, a tak se není čemu divit, že jsem ji přečetla za pár hodin. Navíc jsem ani nebyla schopná dělat cokoliv jiného. Je to prostě tak geniální. Sherlock Holmes je geniální. A jsem si skoro jistá, že jeho autor - Arhur Conan Doyle byl taky geniální. Už jsem začala číst další z jeho knih a ještě množství dalších jich určitě číst budu :)


ONE DIRECTION

18. března 2013 v 6:59 | Lenča |  MUSIC
Skupinu One Direction představovat nemusím, zná je snad každý. Zayn Malik (nejhezčí člen skupiny :D), Liam Payne, Louis Tomlinson, Niall Horan a Harry Styles. Ani nevím, proč o nich dneska vůbec píšu, ale tak nějak jsem měla chuť o nich napsat.

A ten nový klip k písničce One Way or Another je naprosto dokonalý :D Ještě, když se tam objeví David Cameron :D A teď jsem zjistila, že je to celé vymyšlené tak, aby získali peníze pro charitu, což to celé dělá ještě mnohem úžasnějším :)


KDE BUDU ŽÍT.

17. března 2013 v 14:27 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Málem jsem tohle téma prošvihla, ale naštěstí jsem tu právě včas, abych na něj napsala svůj článek. Mám spoustu myšlenek ohledně toho, kde chci žít.

Posledních několik let bylo mým snem žít ve Velké Británii, konkrétně v Londýně :) Miluju velká města. Ať je to Praha, nebo Paříž, anebo Londýn. Líbí se mi ten rozruch. To, že se tam vždycky něco děje a vždycky je kam jít a co dělat.

Ale taky si občas říkám, že možná nakonec přecejen skončím někde v malém městě nebo na vesnici, protože jako holka z vesnice :D znám jejich kouzlo. Jako protiklad k rozruchu velkoměst se mi na vesnicích líbí právě ten jejich klid. Je zajímavé jak má každá věc dvě strany. Když o tom tak přemýšlím, dochází mi totiž, že mám většinou na vesnicích ráda takové věci, jejichž protiklady se mi líbí na městech. Líbí se mi, že když bydlíte na vesnici, znáte lidi, kteří bydlí kolem vás. Ale zároveň každý ví, co se u vás děje, zatímco ve městě to je přímo naopak. Líbí se mi, že na vesnici můžete kdykoliv jít ven do přírody a když máte děti, nemusíte se bát je pustit ven jen tak samotné. To ve městě prostě nejde.


A taky chci žít v zahraničí. Nejspíš právě v Anglii. Celou dobu to bylo tak, že jsem chtěla žít kdekoliv jinde než v Česku. Ale pak, mám Česko - i přes všechny problémy, které tu máme - ráda. Jen mám pocit, že to není místo, kde bych chtěla strávit celý svůj život. Ne proto, že by mi tahle země nepřipadala dost dobrá. Vlastně si nejsem úplně jistá proč, ale je to to, co chci :)

Pořád si taky myslím, že nemá moc velký smysl příliš plánovat, protože všechno nakonec může být úplně jinak. A nakonec, tady by mělo být místo na několik obvyklých klišé, která si pro dnešek odpustím ;)

PRÁZDNINY KONČÍ.

15. března 2013 v 12:49 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj,
včera jsem se vrátila domů od babičky. Prázdniny jsem si užila. No, alespoň do včerejška. Dneska jsem se po krátké sérii děsivých snů probudila někdy kolem čtvrté a bylo mi příšerně blbě. Nechci zacházet do přílišných detailů, ale chvílema jsem měla podezření, že jestli to tak půjde dál, vyzvracím i vlastní mandle. Takže konec prázdnin nebude příliš slavný. Ale chci aspoň napsat o zbytku prázdnin.

Mám ty své bratránky a sestřenku tak moc ráda, i když mě občas šíleně rrozčilují. Nejlepší byl včerejšek. Jeli jsme do aquaparku a bylo to super. Jen až moc krátké. Na toboganu jsme jeli tolikrát, že jsem už ani nepočítala. A pak jsme plavali a skákali do vody a jedli :D Ale o jídle nechci dnes ani slyšet.

Jediné, co mě na prázdninách štvalo, byla ta hrozná zima. Už mělo být jaro. Chci, aby už konečně bylo jaro! Klidně ať prší, ale ta hrozná zima je k nevydrždení... a ano, donutím sama sebe tohle si přečíst, až si zase v srpnu budu stěžovat na hrozné vedro :D

Zatím pa (:

VZPOMÍNKY NA RAKOUSKO

14. března 2013 v 9:40 | Lenča |  MEMORIES
To léto před mým nástupem do školy jsem jela poprvé v životě za hranice České republiky. Jeli jsme do Rakouska navštívit tetu (babiččinu sestřenici) a její rodinu. Nejvíc jsem se těšila na její vnučku, která byla (je) jen o pár let starší než já. Přijeli jsme autobusem do Vídně, kde měli teta a strýc byt. Pak jsme jeli tramvají, ale z Vídně si skoro nic nepamatuju, protože byla noc a tma a je to vážně dost dávno. Jejich byt byl plný koček, což bych jistě víc ocenila dnes. Už to jistě říkám posté, ale jako dítě jsem se bála všeho, i tak mírumilovného tvora jako je kočka.

Další den jsme se pak vydali autem do vesnice, jejíž jméno sice umím vyslovit, ale nemám ponětí jak se píše. V téhle vesnici měli dům a obrovskou zahradu. Myslím, že mi tak obrovská možná připadala proto, že jsem byla malá, ale i tak byla docela velká. A vím, že se mi snad nejvíc líbil ten potůček, který tekl po celém okraji zahrady. Může vůbec na světě existovat něco úžasnějšího než mít na zahradě potok? Těžko ;) :D Zním hloupě? Nevadí, myslím to vážně :D

Chodili jsme na procházky po horách, ta vesnice totiž byla přímo v Alpách :) Ráda bych tam někdy jela znovu. Hory (a vlastně příroda vůbec) se mi vždycky víc líbily na jaře nebo v létě než v zimě. Jo, souhlasím, že sníh je krásný, když jdete ven na chvilku a pak zase zpátky, ale strávit třeba celé odpoledne lyžováním. Už jen ta myšlenka se mi nelíbí :D A taky to bylo Rakousko, kde jsem se konečně! naučila jezdit na kole :)


CO POSLOUCHÁM

13. března 2013 v 9:09 | Lenča |  MUSIC
Dlouho jsem nepsala nic o hudbě a tak - tadáá ;) Musím zmínit fakt, že Skyfall miluju nejvíc ze všech filmových písniček, co jsem kdy slyšela. A že jich znám dost a dost z nich zbožňuju :) A to mě ten film ani trochu nezajímá, neviděla jsem víc než pět minut ani z jediného dílů Jamese Bonda :D

Co jinak v poslední době poslouchám? Písničku Girl on Fire bych mohla poslouchat od rána do večera. A čím dál víc zbožňuju Taylor Swift :) Písnička Begin Again je ta nejkrásnější. A fakt, že Taylor v tom videoklipu stojí na mostě v Paříže, na kterém jsem byla, je naprosto nepopsatelně skvělý (: A pak je tu On My Own z Bídníků. Znám tu písničku nazpaměť a neustále si ji zpívám :) Taky se mi pořád líbí Charlie Straight. Teď jsem na Óčku postřehla, že vyhrála jakousi jejich cenu o nejlepší skupinu roku. Ale nejlepší zpěvačkou tam byla Tereza Kerndlová (kterou radši nehodlám komentovat), takže se obávám, že to nejsem schopná brát dost vážně :D Prostě jsou Charlie Straight úžasní :)

Music_20photography_20violins_20culture_201920x1080_20wallpaper_www.wallmay.com_69_large

KDYŽ JSEM BYLA MALÁ...

12. března 2013 v 9:36 | Lenča |  MEMORIES
Když jsem byla v první třídě, seděla jsem s Míšou, kamarádkou ze školky. Občas jsem spolu chodívaly po škole ven, párkrát byla u nás a pak zase já u nich. Jednou jsme se brzo vrátili ze školního výletu a já si řekla, že půjdu k ní, protože mám stejně ještě čas. Dodnes nevím, proč jsem si myslela, že mám čas. Neměla jsem žádný pojem o čase :D Když jsem se pak vracela domů, potkala jsme se s tátou, který mě už mezitím hledal po celé vesnici.

Nejvíc jsem se kamarádila s Mončou, kterou jsem znala snad odjakživa, prožože jsme bydlely ve stejné ulici. Věčně jsme taky byly jedna u druhé doma. Pak, když jsme se odstěhovali a já přešla na jinou školu, tak to přátelství tak nějak pomalu končilo. Ale jsou to takové milé vzpomínky :)

V první třídě jsem se ve škole docela nudila. Naprosto mě rozčilovalo, když to moji spolužáci všechno dělali tak hrozně pomalu :D Nejvíc mě bavila matematika, tenkrát byla jednoduchá ;) Pamatuju si jak mi jednou máma vymýšlela jakousi slovní úlohu a řekla, že něco - už nevím, co, ale řekněme třeba čokoláda - se rozdělila mezi mě a moje dva bratrance. A oni dostali víc. A já se rozbrečela :D Už jako dítě jsem pořád brečela :D Když si na tohle tak vzpomínám, možná mám teď přecejen pádnější důvody proč brečet. Občas :D

VYSNĚNÝ DŮM

11. března 2013 v 9:04 | Lenča |  OTHER STUFF
Dům u moře. Ne přímo na pláži, ale blízko ní. Ne moc velký, možná i jen patrový dům. I když to ne, musí mít balkon. V podkroví je pracovna. Ateliér a knihovna. Jsou tu knihy a barvy a šuplíky. Tvůrčí nepořádek. Venku u domu jsou dvě houpačky. A lavička. A v obýváku není moderní nábytek, ale věci, které vyprávějí příběhy. Spousta a spousta květin. Dřevěný nábytek. Malé drobnosti, které dělají dům domovem. A všude knihy, obrovské množství knih. A po domě pobíhají děti. A psi. A možná i kotě :D Ale jinak vůbec nejsem náročná ;)


NECHCI BÝT JAKO DOSPĚLÍ.

10. března 2013 v 7:44 | Lenča |  OTHER STUFF
Milé starší já,

je rok 2013 a je ti devatenáct. Tvůj život se ti teď zdá být úžasný, alespoň většinu času. Ale přesto tě představa budoucnosti a skutečně být dospělým člověkem někdy trochu děsí. A to je důvod, proč tohle píšu.

Ať děláš co děláš, chci, aby ses zastavila, sedla si a tohle si přečetla. Jsi se svým životem spokojená? Věřím, že jsi a doufám, že to tak je. A pokud ne, proč ne? Protože jestli to je kvůli penězům nebo něčemu tak hloupému, jen si vzpomeň jaké jsou tvé priority. Jsem si skoro jistá, že peníze mezi nimi nefigurují.

Máš psa? Jestli ne, kup si psa. Vždycky si ho chtěla mít. Nebo kočku.

A teď, možná nejdůležitější otázka - děláš to, co chceš dělat? Ano? Pak jsem na tebe pyšná. Ne? Ale proč ne? Než tohle řeknu, pamatuj si, že není hezké obracet oči v sloup, ani na slova tvého mladšího já. Žiješ. Jen. Jednou. A to je pravda.

Nezapomeň opatrovat tu část dítěte v sobě. Protože nezálěží na tom, kolik ti je, já vím, že taková část tam pořád někde zůstala.

Myslím, že jsem to už napsala, ale nenech peníze, aby se staly tvým problémem. Mám pocit, že to musím zdůraznit tak moc jak to jen jde, protože většina dospělých, které znám, řeší peníze až příliš moc a dávají jim větší význam než jaký by mít měly. A jako devatenáctiletá to považuješ za hloupé. Ale možná jednou budeš potřebovat, abych ti to připomněla. A tak ti to připomínám. Peníze nejsou důležité.

Zavolej své mámě a svému tátovi, protože jsi nejspíš někde daleko a budou rádi, když uslyší tvůj hlas a ty zase ráda uslyšíš ty jejich. A buď úžasná, buď sebou, žij život jaký žít chceš.

Pa, mladší já :)



NOVINKY (O KNIHÁCH)

8. března 2013 v 6:44 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj :)

Před týdnem, 1. března vyšel český překlad knihy The Fault in Our Stars od Johna Greena. Český název je Hvězdy nám nepřály. A i když s překladem názvu moc spokojená nejsem (spíš vůbec), ty první strany překladu, co jsem zatím četla, vypadají dobře, takže i když pořád upřednostňuju originál, myslím, že se jim podařilo to přeložit vcelku dobře. Nedávno jsem tu knížku četla už podruhé a pořád ji mám stejně ráda, možná i víc. Takže pokud jste ji zatím nečetli, na co ještě čekáte?! :D By the way, článek, co jsem o knize kdysi psala, můžete najít tady.

Taky jsem dočetla první díl Heroes of Olympus - The Last Hero. Jen tak mimochodem, chápe někdo proč to přeložili jako Bohové Olympu? :D Samotný název The Last Hero je zase přeložen jako Proroctví, a i když chápu proč, přeložit to doslovně by bylo lepší. Jen mi v tom dělají zmatek :D Ale nestěžuju si, ještě by mohli měnit jména nebo tak něco. Ale abych se vůbec dostala k samotné knížce - moc se mi líbila. Je to volné pokračování Percyho Jacksona, ve kterém je sice hlavními hrdiny někdo jiný, ale setkáváme se i se známými postavami. A po tom konci potřebuju okamžitě další díl :D

Jinak mám příští týden konečně jarní prázdniny, takže mám nejmíň na první polovinu týdne přednastavené články, protože myslím, že bych to sama sobě už ani neodpustila, kdybych přestala psát ty každodenní články. Takže jo, mějte se :)

No nic, zatím pa (:

NA DNĚ.

7. března 2013 v 7:10 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Existují nemoci jako je rakovina, o kterých každý ví a každý je vidí přesně takové jaké jsou - hrozné. A pak jsou jiné, na které se lidi nedívají tak vážně a někdy jsou viděny skoro jako něco směšného, prostě ne tak vážného. A i když je pravda, že nebývají smrtelné, jejich důsledky můžou být zrovna tak příšerné.

Mluvím tu o depresi. A nechci zlehčovat ničí problémy, ale nemám na mysli depresi v tom smyslu jako "Nefunguje mi wifi, mám taaakovou depku." Myslím tu, která je vážná a která je nemocí.

Řekla bych, že na depresi je snad nejhorší to, že často nevíte, proč se cítíte tak jak se cítíte, ale přesto to nejste schopni změnit. Je to jako když vás bolí hlava a nemáte tušení z čeho. Když o nějakém důvodu proč to tak je, víte, nepřestane vás ta hlava bolet, ale stejně se vám uleví už jen proto, že víte jaká je příčina té bolesti.

Když člověk chronicky trpí depresí, je to jako bloudit a nemoct najít cestu ven. Topit se a nebýt schopen vyplavat na hladinu. Nebýt schopen uvědomovat si ty věci, které měl člověk na životě rád. A myslím si, že je důležité si uvědomovat, že to není ani trochu snadné.

A taky, pokud jste na té druhé straně, slibuju, že ať se cítíte jakkoliv zle, bude to nakonec lepší. Protože - klišé nebo ne - život stojí za to žít a je na něm tolik úžasných věcí, které vám můžou život naprosto obránit k lepšímu třeba tehdy, kdy to čekáte úplně nejmíň. Vážně jo :)

APPRECIATE EVERYTHING

6. března 2013 v 17:32 | Lenča |  MY THOUGHTS
Život je krásný. Není život krásný? Ale je :) Někdy se cítím tak unuděně, že bych nejraději nedělala vůbec nic. A pak se něco stane nebo si něco uvědomím a chci dělat úplně všechno, co můžu... víte, jak to myslím?

Moje babička byla minulý týden na operaci s nohou a všechno šlo dobře a tak vůbec, ale tak nějak mi došlo, že jednou mi nejspíš taky bude sedmdesát a nebudu moct cvičit a běhat a celkově hýbat se tak moc a takovým způsobem jako teď. A tak jsem si uvědomila, že právě teď je ta doba, kdy si musím užívat tu skutečnost, že můžu dělat v podstatě cokoliv chci.

Když se dívám na zprávy, někdy se cítím smutně z toho, jak špatně na tom někteří lidi jsou. A jindy se zase cítím tak vděčná, že mám to, co mám a žiju tam, kde žiju a tak, jak žiju. V mém případě se většinou prolínají oba tyhle pocity. Snad každý o mě ví, že nejsem příliš nadšená z života tady v Česku, ale pak... když vidím všechny ty záběry ve zprávách, v poslední době hlavně toho, co se děje v Sýrii, jsem vděčná, že můžu žít tady.

A nakonec, jako každý z nás školou povinných si občas (pořád) i já stěžuju na školu, ale pak přijdou chvíle, kdy jsem tak hrozně vděčná za všechny ty příležitosti, které mám a za to, že vůbec můžu chodit do školy a učit se a tak, protože na druhém konci světa je tolik lidí, kteří tuhle možnost nikdy neměli.


LES MISÉRABLES

5. března 2013 v 7:12 | Lenča |  MOVIES
Konečně, konečně jsem viděla nové zpracování Bídníků. A mám jen jedno slovo - úchvatné. Hrozně moc se mi ten film líbil.

Ze začátku jsem se na to dívala trochu nejistě a prvních dvacet minut jsem se i docela nudila. Ale netrvalo dlouho a ten film mě dostal :) Anne Hathaway je v roli Fantine naprosto skvělá. Mám tu herečku hrozně ráda a tady se ukázalo, že dovede zahrát opravdu cokoliv. Jak prodá svoje vlasy a zuby a pak celých dalších několik děsivých scén a díky ní je to celé tak uvěřitelné a skutečné.

Co se týče postavy jménem Jean-Valjean... Hugh Jackman ho rozhodně nezahrál špatně, právě naopak. Ale nemohla jsem si pomoct, pořád jsem ho srovnávala s Gérardem Depardieu a ten byl, alespoň podle mě, o malinko lepší.

Brzy se na scéně objevila i malá Cosette, která je nesmírně roztomilá a obdivuju herecký výkon malé Isabelle Allen, která ji stvárnila. Všichni herci tu byli úchvatní, ale zvlášť obdivuju ty děti. Nejen Cosette a Éponine, ale taky a snad ještě víc Daniela Huttlestona, který hrál Gavroche a byl v té roli tak moc dobrý, že to ani slovy nejde vyjádřit. Hlavně ten způsob, jakým byl ve spojení se svou postavou.

Když se ve filmu poprvé objevila Helena Bonham Carter, myslím, že jsem začala tleskat nebo tak něco :D Určitě jsem věděla, že tam hraje, ale tak nějak jsem pozapomněla. A je úžasná, jako vždycky. Jí ty záporné postavy prostě sedí.

ERAGON

4. března 2013 v 7:34 | Lenča |  MOVIES
V sobotu jsem viděla Eragona. Chtěla jsem si to první přečíst, ale pak to bylo v televizi, která se sama zapnula a donutila mě se dívat :D Jediné, co jsem o Eragonovi věděla bylo, že je to o dracích. Dokonce než mi to došlo, tak jsem zhruba prvních deset minut přemýšlela nad tím, jak se jmenuje ten kluk :D

Je to tak nádherný příběh. Celé dvě hodiny jsme i s bráškou, který jinak nevydrží na jednom místě déle než pět minut, seděli jako přilepení u televize. Líbilo se mi jak je to natočené. Všechna ta příroda, krásné hory. A Eragonovovo dračí kamarádka, Saphira, je naprosto úžasná
Nemůžu se dočkat, až si přečtu ty knížky :)


Když film skončil, našla jsem si ho na čsfd, protože to dělám vždycky, abych měla přehled o tom, co jsem viděla a naprosto mě zaskočila nízké hodnocení. Sice jsem trochu čekala, že to asi nebude mezi nejlepšími, ale že to nemá ani 50 procent... to by mě nenapadlo. A pak jsem zjistila, že to dokonce dostalo tak špatné kritiky, že už se nejspíš další díl nikdy natáčet nebude :(

Zajímavost: Scény v přírodě se natáčely v Maďarsku a na Slovensku :)

KINDLE 5 - RECENZE

3. března 2013 v 10:05 | Lenča |  BOOKS
Ano, už jsem o Kindlu jeden článek psala, ale ten byl spíš o srovnání čtečky a skutečných knih. Tenhle článek bude něco jako recenze přímo mé čtečky, Kindlu 5. Našla jsem docela dost nevýhod, ale celkově jsem spokojená a kdybych kupovala znovu, tak si nejspíš zase vyberu Kindle.

Nevýhody:
  • Dodává se k němu jen kabel k počítači a ne zástrčka do zásuvky, ale pokud máte třeba nabíječku na mobil, kde jde samotná zástrčka oddělit od kabelu, můžete ji připojit ke Kindlu a ten jde pak nabíjet i přímo v zásuvce.
  • Menu není v češtině, ale myslím, že se dá většinou tak nějak pochopit o co jde, aniž byste nutně museli rozumět.
  • Některé knihy ve formátu PDF, které mají malé písmo, jdou zobrazovat celkem špatně. A když už mluvím o PDF, párkrát (vážně jen párkrát) se mi stalo, že když byl v knize třeba obrázek, načítalo se to neskutečně dlouho.
  • Je to na knížky, ne na surfování na internetu ani žádné jiné podobné věci. Pokud na tom chcete dělat víc než číst, kupte si tablet :D
  • Pro mě osobně snad největší nevýhodou je šílená nepřehlednost. Můžete si to sice roztřídit do složek, ale přesto je v tom docela zmatek...
  • Otáčení textu by mohlo být snažší.
  • Pokud si nekoupíte Kindle bez reklam (který je samozřejmě o něco dražší), budete tam mít reklamy. Ty se ale zobrazují jen, když je Kindle vypnutý a pak v nabídce knih v malém rámečku. Přímo při čtení to vůbec ničemu nevadí.