Květen 2014

I.

30. května 2014 v 22:19 | Lenča |  KAROL

1. KAPITOLA "knížky", kterou jsem začala psát během NaNoWriMo

Budu ráda za jakýkoliv komentář, i každou konstruktivní kritiku :)


ŠŤASTNÁ.

29. května 2014 v 12:40 | Lenča |  MY THOUGHTS
Jednou se zase cítím naprosto šťastná. Všechno teď tak nějak vychází. Skoro to vypadá, jako by maturita smazala i všechny moje další důvody k nespokojenosti, ale samozřejmě to vůbec není jen zvládnutí maturity. Je to spousta různých faktorů. Cítím se... rozumnější? Dospělejší? (No, jak v čem :D) Možná ze všeho nejvíc laskavější sama k sobě.

Nebudu psát, o co jde, protože si jednou za čas taky musím uvědomit, že blog není deníček. Blog je blog :D Ale s jednou věcí se určitě pochlubím, a to, že v pondělí jdu na předpremiéru TFIOS! Stráášně moc se těším. A stejně na to pak půjdu znovu s Nikčou, až budu v Brně. Myslím, že vidět to víc než jednou mi nebude vadit ani náhodou - spíš to budu chtít vidět i víc než dvakrát. Příští týden a vlastně pak ještě začátek toho dalšího mám před sebou příjmačky. Těším se do Prahy :) Ne, že bych se tak těšila na ty příjmačky (i když Filozofická fakulta a její okolí se mi líbí, tam se vždycky ráda kouknu :D), ale hlavně uvidím sestřenky. Jednu konečně zase po nějaké době a tu menší vůbec poprvé :) Jinak sháním brigádu a zatím to úplně moc nadějně nevypadá, ale teprve před týdnem mi začaly prázdniny, pořád je čas.

A nakonec písnička. Strašně krásná:) Zatím se mějte..


Jinak "technická" informace: Teď po maturitě se zatím snažím pořád o každodenní články a ráda bych v tom pokračovala, ale myslím, že to nebudu nějak hrotit třeba přednastavováním článků - když nebudu doma, tak článek psát nebudu a když budu, tak ano :)

JAK JSEM ZJISTILA, ŽE OPAKEM JE "BÍLÁ VRÁNA".

28. května 2014 v 10:08 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Přemýšlela jsem, že když máme na téma týdne výraz "černá ovce", jestli by jeho opakem byla ovce bílá. A ono ne, google mi poradil, že to je "bílá vrána". Ten výraz už jsem teda dřív slyšela, ale ke spojení černá ovce bych ho úplně narychlo neasociovala. I když je to samozřejmě logické. Protože bílá ovce, to je tuctová ovce. A opakem černé ovce není tuctová ovce, ale vyjímečně úžasná ovce :D

Když popojdeme od etymologie těchto dvou slovních spojení, řeknu vám taky, proč jsem nad tím protikladným slovem vůbec přemýšlela. Já jsem byla a vlastně asi pořád jsem ve své rodině spíše onou bílou vránou. A - čímž nechci říct, že bych byla radši černou ovcí - i to se člověku postupně zajídá. Já jsem samozřejmě ráda, že ve mě moje rodina věří, protože takovou podporu aspoň občas ocení každý, ale ono to je někdy spíš na obtíž. Tlak. Jako, když mi děda řekl, že se diví, že mám dvojku z dějepisu, když mě přeci dějepis baví. Někdy je to takový pocit, že dobré výsledky jsou sice fajn, ale ode mě se očekávají ne dobré, ale výborné.

Hlavně dřív mi strašně vadilo, když jedna z mých babiček hodně upředňostňovala mě před mými bratránky. A to dost okatě. Pokud nevíte jaké to je, možná to zní jako bych si stěžovala v podstatě na nic. Ale věřte mi, není to nic příjemného v takové situaci být.


AWKWARD.

27. května 2014 v 22:28 | Lenča |  SERIES
Dneska jsem nevěděla o čem psát, tak píšu o mém momentálně snad nejoblíbenějším seriálu. On to je vlastně strašný nesmysl, ale z nějakého důvodu mě to baví.

Už jsem o Awkward kdysi psala, takže tenhle článek bude spíš o postavách a o jakémsi mém vztahu k nim. Hlavní postava, Jenna, je postavou, která mě v jednom díle naštve, v dalším ji mám kvůli něčemu strašně ráda a o díl dál ji zase nesnáším. A tak je to i s některými dalšími. Třeba Jake. V první a druhé a vlastně částečně i třetí řadě byl mou druhou nejoblíbenější postavou, protože to je strašně hodnej kluk :D A pěknej :D Ale v téhle řadě, co teď běží, už ho tak ráda nemám.

Mojí nejoblíbenější postavou je T. Tamara :) Ona je prostě úžasná :D Jasně, tak trošku blázen a chvilkama se chová vážně nesnesitelně, ale i tak je prostě nejlepší. A ty její hlášky!

A taky je tu Matty... Toho jsem strašně neměla ráda, hlavně kvůli první řadě. Ale pak jsem zas chtěla, aby s Jennou byli spolu. Když jsem ho mít ráda začala, stal se z něj zas hroznej člověk :D A málem bych zapomněla na Sadie! Je to mrcha, ale zbožňuju ji :D

Odpusťte mi, že tenhle článek je o ničem, ale jsem strašně unavená a nemohla jsem jít spát, dokud jsem aspoň tohle málo nedopsala :D



CO MÁ SPOLEČNÉHO WOODY ALLEN A MILAN KUNDERA.

26. května 2014 v 14:15 | Lenča |  MOVIES
Už nějakou dobu před maturitou jsem začala mít větší chuť koukat na filmy, které jsem ještě neviděla a tak začala moje mánie filmů Woodyho Allena :) Do té doby jsem od něj neviděla ještě ani jediný, a už dlouho jsem to chtěla napravit. A začala jsem klasikou, Annie Hallovou. Film, který byl oceněný několika Oscary a který bývá považován možná i za jeho nejlepší.

Po tom, co jsem jeho první film viděla, jsem se dívala na twitter, jestli má někdo, koho tam znám, Woodyho rád. A zjistila jsem tak o jeho skandálech. Vzal si o třicet let mladší dceru své bývalé přítelkyně (manželky?) Což je zvláštní, jenže sám Woody k tomu řekl něco v tom smyslu, že láska není omezená věkem, s čímž... nejde nesouhlasit. Pak je tu ale obvinění, že zneužíval svou dceru. Už v minulosti se to řešilo skrz obvinění Woodyho bývalé manželky a pak letos napsala tato dcera dopis, ve kterém popisuje, co se u nich doma dělo. Kdyby se nějak potvrdilo, že to opravdu pravda je, nevím, jestli bych byla schopná mít Woodyho filmy dál ráda. Jenže, jestli to pravda je nebo není, se jednoznačně říct nedá. Nevím. Těžko říct, co si myslet.

V hodině češtiny jsme jednou řešili něco na způsob, jestli by měl mít autorův osobní život vliv na naše vnímání jeho tvorby. Narazili jsme na to skrz Milana Kunderu, autora, kterého já naprosto miluju a patří mezi mé nejoblíbenější. Milan Kundera píše úžasné knihy. A ve svých knihách otevřeně kritizuje komunismus. Ale sám byl členem KSČ a není tajemstvím, že psal prorežimní poezii. Objevilo se také obvinění, že udal jistého Miroslava Dvořáčka na StB, což však sám Kundera popírá. Skutečností je, že své názory změnil. Copak nemůže každý udělat chybu? Jestli je pravda tvrzení o onom udání, ano, je to hrozné. Ale je těžké dívat se na to jednoznačně, ať už z jedné či z druhé strany. Pokud jste některý jeho román nebo povídky četli a přišli na chuť Kunderovu stylu, možná pochopíte, že je pro mě těžké dívat se na tohoto autora poněkud více kriticky.


RANDOM TAG.

25. května 2014 v 18:00 | Lenča |  OTHER STUFF
Už jsem zase dlouho nedělala žádný tag, tak jsem si dva našla a vyplnila. První polovina je z blogu Ysis a druhá od Zoelly. Překládala jsem já a některé otázky jsem si lehce poupravila.

1. Jsi po někom pojmenovaná? - Spíš ne, možná částečně.
2. Kdy jsi naposledy brečela? - Ve středu :D Rekord :D
3. Máš děti? - Ne.
4. Kdybys byla někým jiným, kamarádila by ses se sebou? - Myslím, že jo.
5. Používáš hodně sarkasmus? - Ale tak, občas. Mohlo by to být horší.
6. Zkusíš někdy bungee-jumping? - Jo, rozhodně. To je jedna z věcí na mém seznamu věcí, co chci v životě udělat.
7. Jaké jsou tvoje oblíbené cereálie? - Medovéé.
8. Čeho si na lidech všimneš jako prvního? - Asi vlasů.
9. Jaké máš oči? - Modré.
10. Strašidelné filmy nebo šťastné konce? - Spíš šťastné konce, ale záleží na náladě.
11. Oblíbené vůně? - Jarní déšť, čerstvě posekaná tráva, knihy a dřevo.
12. Léto nebo zima? - Jaro.
13. Počítač nebo televize? - Počítač!
14. Kde nejdál od domova jsi byla? - Nejspíš Anglie.
15. Máš nějaké zvláštní talenty? - Jazyky. A trpělivost :D
16. Kde jsi se narodila? - V porodnici :)
17. Jaké jsou tvé zájmy? - Čtení, cestování psaní, blog a občas kreslení/malování
18. Máš nějaké domácí mazlíčky? - Jo jo, dva kočičí mazlíky :D Julču a jednoho zatím nepojmenovaného kocourka.
19. Oblíbený film? - Forrest Gump, Amélie z Montmartru aaa Past na rodiče :)
20. Máš sourozence? - Áno, brášku.
21. Co chceš být, až vyrosteš? - Sama sebou. (Nezní to moc sebestředně?) A pokud možno, spisovatelkou :)


JAKO ZABÍT PTÁČKA.

24. května 2014 v 21:05 | Lenča |  BOOKS

To Kill a Mockingbird, Harper Lee

Hlavní postavou tohoto klasického díla americké literatury je malá dívka, Scout (česky Čipera), která je zároveň taky vypravěčkou celého románu. Čipera žije se svým starším bratrem Jemem a jejich otcem Atticusem, který pro mě byl tou nejpozoruhodnější postavou za hodně dlouhou dobu. Je to člověk, který navzdory okolí a postojům jiných, jedná vždy tak, jak právě on považuje za správné.

Celá kniha je vlastně procesem vývoje malé Čipery, která se v jejím průběhu učí několik důležitých životních lekcí. You never really understand a person until you consider things from his point of view... until you climb into his skin and walk around in it. Právě tohle je něčím, co si občas potřebuje uvědomit asi každý z nás.

Je to kniha o rasismu a nerovnoprávnosti. A taky o tom, že mockingbird (česky by se dalo říct pěvec) se nezabíjí. Ať už skutečný nebo jen ten metaforický. "Mockingbirds don't do one thing but make music for us to enjoy... but sing their hearts out for us. That's why it's a sin to kill a mockingbird."


100 HAPPY DAYS

23. května 2014 v 15:46 | Lenča |  FOTKY
Malý instagramový projekt s názvem a hashtagem #100happydays. A napadlo mě, že to spojím i s blogem, kde navíc ke každému dni připojím i krátké shrnutí toho daného dne. Pokud vás neotravují fotky jídla, přírody a všelijakých dalších blbostí, můj instagram je lenikaspi.

1. První den po maturitě. Spousta gratulací a dárečků a radosti. Loučení s maturitní komisí a učiteli.

2. Čtení "Jako zabít ptáčka". Krásné počasí a trampolína. Vaření a samozřejmě hokej (zmínila jsem už, že Salák je bůh?)

VDĚČNÁ ZA ROKY NA GYMPLU.

22. května 2014 v 15:33 | Lenča |  MY THOUGHTS
Teprve, když moje studium na gymplu končilo, jsem si tak říkala, jak moc jsem ráda, že jsem se tenkrát rozhodla jít právě tam. Žádnou jinou školu bych neměla tak moc ráda. A žádná jiná by mě tolik nenaučila.

Víte, pro mě je to strašně zvláštní. Celou dobu byl gympl jen jakýmsi mezistupněm před vysokou a třeba loni jsem se už vyloženě těšila, až budu moct vypadnout. A když to teď přišlo, když jsem udělala maturitu a naposledy vyšla ze dveří střední školy, vím, že mi tahle škola bude chybět. Pořád mi ještě úplně nedochází, že je to konec. Ale on to konec je.

Já se strašně moc těším na vysokou, což opakuju v každém druhém článku, takže na tom něco bude :) Ale byla jsem na gymplu tak dlouho. A zároveň ta doba tak hrozně utekla. Budou mi chybět moji spolužáci, snad všichni z nich. A naši učitelé. Budou mi chybět všechny ty drobnosti, které dělali dobu na gymplu takovou, jaká byla.


Kromě toho jsem vděčná za všechno, co jsem se na gymplu naučila. Kdybyste mi v prváku řekli, že budu maturovat z dějepisu a budu mít dvojku, nevěřila bych. Měla jsem ohromné štěstí na otázku, ale i tak - nelituju toho, že jsem se tehdy rozhodla, že budu z dějáku maturovat. Dalo mi to tolik, tolik jsem se naučila.

Ach jo. Mám teď na jazyku dalších tisíc klíšé, které bych mohla napsat, ale neudělám to. Protože klišé co? Klišé nikdo nemá rád :D Gympl mi bude chybět, strašně moc. (A jedna malilinká klišoidní věta na závěr.) Něco úžasného končí a něco dalšího úžasného brzo začne (:

VOLÁNÍ KUKAČKY, J.K. ROWLING

21. května 2014 v 12:38 | Lenča |  BOOKS
O Volání kukačky jsem psala kratší článek už dávno předtím než jsem si ji přečetla a protože jsem ji konečně dočetla, napíšu o ní teď článek pořádný.

The Cuckoo's Calling

Kdyby to náhodou nebylo zřejmé, Jo Rowling je ta nejúžasnější spisovatelka na světě :) Cokoliv dalšího od ní čtu mě o téhle skutečnosti ještě víc přesvědčuje. A Volání kukačky nebylo výjimkou. Je to detektivka a skvělá detektivka. Strašně dobře se četla.

Cormoran Strike byl pro mě neskutečně sympatickou hlavní postavou. Komplikovanou a tak dokonale propracovanou. (Jak bychom taky od JKR čekali. :) A pak je tu Robin. Další úžasná postava. A vůbec celý ten vztah jich dvou a jak se postupně vyvíjí náhled jednoho na toho druhého, je to úžasně popsáno. Nemůžu se dočkat na pokračování! Kdybych mluvila k samotnému případu, na jehož vyřešení Cormoran v téhle knize pracuje, prostě ach bože :D (Vážně bych měla pracovat na své dovednosti psát o knihách, neumím vyjadřovat pocity slovy :D) Takovéhle rozřešení případu jsem až do konce vůbec nečekala. A to skvělejší je, že když to zjistíte, tak si musíte uvědomit, jak to do sebe vlastně celé perfektně zapadá. Tohle na detektivkách miluju :)

Volání kukačky vám rozhodně doporučím. Nejsem si jistá, jestli se mi líbila víc než Casual Vacancy, protože to je úplně jiný žánr, jiný typ knihy a každá má něco svého a jedinečného. Ale Volání kukačky si přečtěte, skvělá kniha, vážně.


MÁM MATURITU!!!!

20. května 2014 v 14:49 | Lenča |  MY THOUGHTS
Jsem tak strašně nadšená :D Nikdy se mi tak neulevilo jako po dnešku. Vlastně už když jsem si vytáhla otázku v dějepise, bylo mi do smíchu. V češtině jsem měla Proměnu, což jsem nijak zvlášť nechtěla, ale nevadilo mi to. V angličtině Kanada, ten samý případ. V zsv otázka z práva, u které jsem si myslela, že by mi nevadila, ale opak byl pravdou. Strašně jsem znervózněla a neuklidnila se další hodinu, měla jsem pocit, že buď omdlím nebo budu zvracet. A pak v dějáku jedna z nejlepších otázek, 1. světová a úvod do historie :)

A co mám? V angličtině plný počet, v češtině taky jistá jednička a ZSV a dějepis dvojka. Já vím, že to říkají všichni šprti, ale vůbec jsem ani nedoufala, že bych z dějepisu mohla mít dvojku :) Takže spokojená. Víc než spokojená!

Konečně je to za mnou. Ufff. Teď jdu dohánět všechno, na co jsem v posledních měsících neměla čas. A venku svítí sluníčko. Dokonalej den (:



ZÍTRA MATURUJU!

19. května 2014 v 10:23 | Lenča |  MY THOUGHTS
Je to skoro tady. A protože učit se už dneska nemá smysl a mým nervům by to taky zrovna neprospělo, napadlo mě, že napíšu zase po nějaké době takový ten článek, které nazývám jako "kecací". Co je nového, jak se máám a tak vůbec.

No, na to, že zítra maturuju, se mám relativně dobře. Od devíti do jedné mi držte palce :) A pak už se budu jen radovat (aspoň doufám). Dneska ráno jsme měli oficiální zahájení maturit, pak jsme se ještě chvíli bavili a být ve škole mě překvapivě trošku uklidnilo. Ono to bude znít divně a nikomu z mých spolužáků tu nervozitu nepřeju, ale když vidím, že jsou na tom ostatní úplně stejně jako já, je to svým způsobem uklidňující.

Teď si pročítám volební lístky, z jejichž příchodu mám strašnou radost :D I když je pravda, že takové volební nadšení jako u svých prvních - druhých voleb už nemám. Ale nějaké nadšení, taky nadšení. Chystám se, že půjdu volit. Doufám, že mě to nadšení časem neopustí úplně, ale i kdyby, chodit volit nepřestanu. Takže jako vždy říkám, pokud můžete, k volbám určitě jděte :)

Písemné maturity dopadly skvěle. Ne, že bych se chtěla chlubit, ale pochlubím se :D Z angličtiny mám z didaktického testu i slohu 100% a z češtiny z obojího kolem 93, takže jsem rozhodně spokojená. A v podstatě mám jisté přijetí na vysokou do Brna :)) TSP dopadly ještě lépe, než musely a ještě lépe, než jsem doufala.

Rozhodně mi žádný týden mi v životě neutekl tak rychle jako svaťák. Učila jsem se hodně, umím, co umím a teď už se jen snažím myslet na něco jiného, abych nebyla moc nervózní. V tom mi pomáhá sledování Gogova hraní Outlastu, protože jak nejlépe zapomenout na jeden strach než vytvořením si strachu jiného, že ano. A možná ještě víc psaní s Nikčou, díky které si na maturitu ani nevzpomenu. (Děkuju. I když mi nechceš nechat Saláka! :D) Čímž se dostávám k tomu, že samozřejmě sleduju hokej. Letos se mi to líbí, hrajou dobře, i když měli párkrát dost smůlu. Doufám, že jsem to nezakřikla, když jsem minulý týden řekla, že to vidím na zlato. Uvidíme uvidíme :)

Tak jo, mějte se, zítra napíšu (:


NECHTĚLA BYCH MÍT ZNOVU PĚT.

17. května 2014 v 14:16 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Přečetla jsem si pár článků na tohle téma týdne a hodně lidí píše, že by se chtěli vrátit do doby, kdy jim bylo pět. A já? Já jsem ráda, že už mi dávno není pět.

V pěti letech jsem milovala pohádky a telenovely. Poslouchala jsem písničky na kazetách a koukala na filmy na videu. Moje nejoblíbenější pohádka byla Nefňukej, veverko. To mě nikdy neomrzelo. Nejčastěji jsem si hrála se svým mladším bratránkem, který pro mě tehdy byl spíš jako bratr. Měla jsem taky nejlepší kamarádku, která bydlela ve stejné ulici jako my a se kterou jsem trávila téměř všechen svůj čas :)

V pěti letech jsem byla hrozný strašpytel. Dlouho jsem se nenaučila jezdit na kole, protože jsem se prostě bála. Nehrála jsem si se zvířaty, protože jsem z nich měla strach. Neměla jsem ráda výšky. Brečela jsem, když si na mě i třeba jen sedl brouk :D Nevím, co za tuhle mou bojácnou dobu mohlo, měla jsem pěkné dětství. Ale z nějakého důvodu to tak bylo a kvůli strachu jsem sama sebe připravila o dost zážitků, které jsem mohla mít.

V pěti letech jsem se netěšila na to, až budu dospělá, ale s odstupem času, teď když už v podstatě dospělá jsem, jsem za to ráda. Jako děti jsme byli bezstarostní, většinou šťastní... a nesamostatní. Vlastně to vidím, až teď, když koukám na svého bráchu, kterého strašně štve, že mu je zakazováno tolik věcí, co by rád dělal. Ani jemu už není pět, za pár měsíců se z něj stane velkej školák :) Jako děti možná jsme bezstarostní, ale zároveň svým způsobem "svázaní". Mně se líbí moct si dělat, co chci. Jet si, kdy chci, kam chci, aniž by mi to někdo zakazoval :D


JAK PŘEŽÍT SVAŤÁK.

10. května 2014 v 20:08 | Lenča |  OTHER STUFF
Učební plán
Kterého se budete držet i ve chvílích, kdy se vám vážně nebude chtít. Když budete mít rozvržené, kolik otázek se naučit za den, dodá vám to klid a budete se méně stresovat. Nemusíte si přesně říct, kterou otázku se budete učit který den; hlavní je stanovit si, kolik otázek zvládnout denně, abyste všechno stíhali.

Odpočinek
Zrovna tak jako studijní píle je důležité dovolit sám sobě se chvílemi odreagovat. Přestávky. Dostatečný spánek. Občasná procházka na čerstvém vzduchu může taky pomoct k provětrání mozkových buněk. Pohyb, projížďka na kole. A pak se zase vrátit k maturitním otázkám.

Jíst a pít
Protože s plným žaludkem se lépe pamatuje, to je vědecky dokázáno. Osobně bych se hodně divila, kdybych si po maturitě zachovala svou "předsvaťákovou" váhu :D Ale co, nic není lepší prevencí stresu než čokoláda. A pitný režim je snad ještě důležitější. Ale nepřeháněla bych to s kafem, to může mít v důsledku spíš negativní účinky.

Učit se pro vás nejlepším způsobem
Někdo potřebuje k učení klid, jiný mírný ruch. Někomu to lépe jde ráno, dalšímu zase večer nebo odpoledne. Důležité je najít si to, co vyhovuje právě vám. Stejně tak s metodami učení. Učit se klidně kratší dobu, ale efektivně.

Hlavně klid
Snažte se moc nestresovat. Pokud jste celé čtyři roky střední školy nic nedělali, za svaťák to nedoženete tak, abyste se naučili na samé jedničky. Ale na zvládnutí maturity je možné se naučit i za ten týden. Hlavní je umět z každé otázky něco.

Hodně štěstí ;)


KRÁSNÉ JARO

9. května 2014 v 19:41 | Lenča |  FOTKY
Víte, jak jsem psala, že si sem pěkně napíšu, kdy maturuju, abych tím sama sobě zakázala psát články, dokud nebude po maturitě? Dobře, takže budeme předstírat, že ne :D Ne, ale pravda je taková, že - a nechci to zakřiknout - mi to učení zatím jde dost dobře. A ještě víc mě motivovalo, když jsem se dověděla, že mám jedničku ze slohu z češtiny :) Chci si vytáhnout Kytici! Nebo Žert. Nebo Romea a Julii. Děkuji :) :D

Ale důvod pro tenhle článek je ten, že jsem sem chtěla přidat pár takových jarních fotek, které jsem fotila asi před dvěma týdny u babičky.

Řeřicha, nevím proč, ale strašně se mi tahle kytka líbí :)

MÁM RÁDA BRNO (:

3. května 2014 v 22:38 | Lenča |  MY THOUGHTS
Jsem strašně unavená a taky spokojená. Výsledky sice budu vědět nejdřív za týden, ale mám z příjmaček dobrý pocit a z té budovy jsem dneska ráno odcházela s úsměvem. Do Brna jsem jela už včera a po příjmačkách jsme s Nikčou chodily po městě a obchodech a byly v kině na Divergent. Skvělej film, moc se mi líbil. A taky mě strašně potěšilo, že před ním pouštěli trailer na TFIOS :)

K samotné Divergenci. Sice jsem měla občasné připomínky k odlišnostem filmu od knihy, ale celkově jich myslím nebylo tolik, že bych s tím nemohla žít. Shailene je jako Tris bááječná! Myslím, že se na tu roli hodí skvěle. A těžko si dokážu představit, že by se kdokoliv hodil na roli Tobiase aka Čtyřky víc než Theo James. Dokonalej (: Víc spokojená bych být nemohla.

Taky jsem si v Brně koupila šaty, modré, i když jsem téhle koupě trochu litovala hned, když jsem zahlédla naprosto překrásné černé. Ale ty moje jsou taky moc pěkný. Takže výlet do Brna awesome ;) Už aby byl červen a já tam mohla jet zas. Bez ohledu na pražské příjmačky, být od příštího roku v Brně by se mi určitě líbilo.

Jinak malý update k maturitě: páteční sloh z angličtiny v naprostém klidu. Byl to pěkný pocit si jít v pěkných šatech ze školy, pyšná sama na sebe. V pondělí nás čeká čeština a v úterý ještě didakťák z aj, což je to nejjednodušší. Nepopsatelně moc mě povzbudilo, že jsem včera nebyla nervózní a dneska u TSP taky jen minimálně, protože právě nervozita je mým největším problémem. Zvládám to :) Netěším se na "učební tour", jak to nazvala Nikča, ale vím, že už to nějak zvládnu a budou to jen dva týdny a pak prázdniny! Nikdy nebyly tak zasloužené jako budou letos. (Update úterý: maturita z češtiny eaasy, didaktický test už teď vím, že za jedna a sloh snad taky dobrý :) Psala jsem vyprávění na téma "africké dobrodružství")

Tak jo, mějte se a pilně studujte a nezapomínejte se usmívat. Pa za dva týdny.

P.S. - Nemáte někdo radu, jak (a jestli vůbec) jde vysvětlit babičkám, že mi je dvacet a už ne pět? :D


JE KVĚTEN.

1. května 2014 v 10:04 | Lenča |  MY THOUGHTS
Což letos znamená jedinou věc - maturita. Já maturuju. Už od zítřka nás čekají písemky a následující dva týdny nebudou nic než dlouhé dny intenzivního učení. Myslete na mě hlavně 20. května dopoledne, kdy budu dělat ústní zkoušky. Už aby bylo po nich! Červen bude brzo :)

Mám tolik nápadů na články a strašně se těším, až budu mít zase čas psát každý den. Hned v červnu si začnu vynahrazovat celou tu dobu, kdy jsem musela dát přednost učení před psaním.

No, chtěla jsem jen napsat, co a jak a nový článek tu uvidíte nejdřív na konci května. Protože kdybych to nenapsala, tak bych články psala dál a na to nemám čas, takže tak :D

Zatím ahoj, nezapomeňte na mě myslet - pokud náhodou taky
maturujete, hodně štěstí a silné nervy! A jinak se mějte, pá :)