Prosinec 2014

TENHLE ROK.

29. prosince 2014 v 23:40 | Lenča |  OTHER STUFF
1. Jedna věc, kterou si pamatuješ z každého měsíce tohoto roku?
LEDEN - Brno, láska na první pohled
ÚNOR - maturiťák, ten nejlepší :)
BŘEZEN - spousta zmatku
DUBEN - nekonečné hodiny učení
KVĚTEN - a konečně to mám za sebou!!
ČERVEN - báječnej, odpočinek
ČERVENEC - všechno tak nové
SRPEN - spaní v parku s Nikolkou!
ZÁŘÍ - začátky na vysoké
ŘÍJEN - začala jsem být zamilovaná:)
LISTOPAD - poprvé jsem ochutnala Turbomošt :D
PROSINEC - byl krásnej, užila jsem si ho

2. Čeho nejlepšího si letos dosáhla?
Dostala jsem se na vysokou, na kterou jsem chtěla. Seznámila jsem se s tolika novýma úžasnýma lidma a začala se snažit být tak nějak víc společenská.

3. Jaká je tvoje oblíbená vzpomínka z tohohle roku?
Těch je strašně moc:) Maturiťák. Ta chvíle, když jsem odmaturovala. Všechny ty výlety do Prahy a do Brna. Call centrum. Víkend ve Zlatých Horách. Tři dny nonstop s Nikolkou v srpnu. Prvákoviny. Seznamovací schůzka se spolužákama. Naše první rande. A naše druhé rande. A abych to zkrátila, tak každá chvíle s ním. Přespávání u Nikči. Týdenní návštěva Filípka. Sraz se spolužákama po půl roce. A doufám, že jsem na nic moc podstatnýho nezapomněla...

4. Jaká nejlepší věc se ti letos stala?
Přestěhovala jsem se do Brna! No a taky to, že jsem se zamilovala do kluka, kterej mě má fakt rád a se kterým jsem nejradši na světě.


5. Novinka, která ti v paměti uvízne jako nejdůležitější z tohohle roku?
Že se tetě narodila holčička... naše krásná Kačenka:)
Nebo mě ještě teď tak napadlo, "jooo, tady všechny vlaky stojí, to nepojede ještě dalších několik hodin, nevidím to optimisticky" :D

6. Nový známý nebo kamarád?
Nové město, nová škola, tolik nových známých a kamarádů :)

7. Báječný film, který si viděl/a?
Počátek. Frozen. Hvězdy nám nepřály. Intouchables! Je jich moc moc.

8. Nová zkušenost, kterou jsi nikdy předtím neměla?
Ne, že by jich bylo málo. Tak třeba to, že bydlím bez rodiny, daleko předaleko... A užívám si to :D

9. Naplnil rok 2014 tvoje očekávání?
Na nejméně 100%.

10. V co doufáš do roku 2015?
Jen v to, aby byl aspoň z třetiny tak dobrý jako rok 2014.

Moc jsem toho letos nepřečetla, jen 33 knížek a to jsem už pár let pod padesát ročně nešla. Naproti tomu filmů jsem viděla celkem dost. A spoustu dost dobrých filmů. Seznam všeho, co jsem za rok 2014 viděla je přehledně s hodnocením v tomhle článku.

POJĎME SI POPOVÍDAT.

18. prosince 2014 v 18:33 | Lenča |  DENÍČEK
Ahoj,

potřebuju zase psát. Vůbec nepíšu. "Nemám na to čas" je hloupá věta, ale fakt ho nemám. Ale psát potřebuju. Minulý týden skončil můj první semestr na vysoké. Tenhle týden se topím v zápočtech, ale zvládám to :) Včerejší test jsem napsala bez chyb a dokonce mám i ten, který jsem si myslela, že jsem neudělala. Zítra mě čeká první zkouška a pak až do ledna volno :) Teoreticky. Prakticky se od 26. do 30. plánuju bez přestávky učit na ty tři zkoušky, co budu psát v lednu a kterých se celkem bojím. A psát esej...

Mám úspěšně nakoupené úplné všechny dárky na Vánoce, takže jsem spokojená. A těším se domů. Už jsem tam nějakou chvíli nebyla - přes měsíc. Včera za mnou byla na návštěvě máma s pár kamarádkama a byly jsme na výstavě Bodies Revealed. Rozhodně jedinečný zážitek. Bylo to o dost zajímavější, než jsem čekala. Chvilkami celkem nechutné, hlavně z vývojových stádií dítěte v děloze se mi dělalo hodně zle. Ale ta výstava mě dost bavila.

A minulý týden jsem byla na koncertě Lake Malawi. Konečně konečně jsem viděla Bertíka! A máme s ním s kamarádkou hrozně krásnou fotku :) Albert zpívá nádherně, hrozně moc se mi ten koncert líbil. Taky jsem ani nepsala o tom, jak jsem viděla Mockingjay. Úžasnej film, smutnej. Katniss /Jennifer je jako vždy naprosto dokonalá. A ta písnička Hanging Tree! Miluju ji :) A taky jsem viděla Hobbita, zatím první díl. No jo, vážně musím víc psát!

Jsem v Brně už půl roku, wow. A den po dni to tu mám čím dál radši. Mám tu všechno, co potřebuju. Hranolky a pizzu kdykoliv chci a když si v 21:50 vzpomenu, že nemám rohlíky, stíhám si je ještě zaběhnout koupit :D Ale hlavně tu mám tu nejúžasnější kamarádku na světě. V podstatě sestru. Ty víš, jak tě miluju:) A taky toho kluka, co ho mám tak ráda :) Když jsem se s ním seznámila a začalo to být krásný, přičítala jsem to osudu. Ale pravdou je, že kdybych jako první nenapsala "ahoj", nejspíš bychom spolu teď nebyli. No a samozřejmě taky kdyby na mě on tenkrát nezačal mávat ubrouskem, na který napsal svůj facebook :D Není to osud - jenom my sami ovlivňujeme, co s našimi životy bude. Ale zpátky k Brnu. Ještě by tu měl být Filípek, pak by to bylo nejlepší. A chtěla jsem napsat, jak ráda se tu v Brně dělím s bezdomovci o jídlo. V 95% času u sebe aspoń něco maleho mám, a když žebrají o peníze, já jim nabízím jídlo.

Zatím se mějte, BRZO zase napíšu :)) L.


UPŘÍMNĚ.

11. prosince 2014 v 0:17 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Téma týdne: Co bych řekla, ale nemůžu

Řekla bych, že fakt nevím, co dělám na téhle škole, když jsem schopná strávit i celou přednášku na facebooku. Ale neřeknu... protože to tam miluju. A vím, co tam dělám, i když občas pochybuju.

Řekla bych, že věřím, že vám to vyjde. Ale nevím to, jen jsem hroozně naivní.

Řekla bych, že si dokážu představit mít děti i o dost dřív než ve třiceti. Ale já si chci užívat. A taky chci sakra vyhrát sázku.

Řekla bych, že spolu klidně vydržíme až do smrti. Dokázala bych si to představit.

Anebo bych taky řekla, že si umím představit, že bychom se za týden rozešli. Ale neumím.

Řekla bych, že chci spát. A taky, že chci a moc. Ale neřeknu, protože někteří lidi jsou důležitější než nějakej spánek.

Řekla bych, že se nebojím samoty. Ale pravdou je, že ji nesnesu.

Někdy bych řekla, že bych měla radši klid. Ale nechci.

Řekla bych, že už se nebudu chovat jako debil, ale sama vím, že to není pravda.

Ráda bych řekla taková dvě slova, ale nemůžu, protože mám strach.


Zdá se mi to nebo ten článek vyzněl tak nějak depresivně? Víte co bych řekla a říct můžu? Jsem šťastná. Mám všechno, co bych si mohla přát a jsem šťastná :)

HAPPY DETAILS.

6. prosince 2014 v 23:07 | Lenča |  TÉMATA TÝDNE
Měla jsem od včerejška takovou smutnou náladu, protože mi odjel brácha, který tu byl celý týden na návštěvě a tak by těžko mohl být den, kdy by se psaní takovéhohle článku hodilo líp než dnes.

Turbomošt. A to, že už mě nejmíň ve Vaňkovce ti prodávající už znají :D

Polibky na čelo. Protože moc znamenají:)

Když se nemůžete přestat smát.

Když jdete po ulici a někdo tam strašně krásně hraje na kytaru/housle/jiný hudební nástroj.

Mít někoho jako je Nikolka:) (Tzn. někoho, koho nejvíc milujete a kdo vám rozumí a ví o vás všechno a s kým se smějete a brečíte a bez koho byste prostě nemohli žít.)

Když se rozdělíte s bezdomovcem o Miňonky :D

Nakupování vánočních dárků. Užívejte si to. Není to o stresu a shonu. Je to o tom dát těm, které nejvíc milujete, něco z čeho budou mít radost :)