MALÁ HOLKA

14. června 2015 v 21:23 | Lenča |  MY THOUGHTS
Začalo to tím, když mi přítel říkal, že už jsem velká holka a já mu na to začala odpovídat, že ne, že jsem malá. Poslední dobou se moc necítím jako velká holka. Ani za nic bych se nechtěla vrátit do dětství, ale přijdou chvíle, kdy si s nostalgickými vzpomínkami říkám, že bych se snad i vrátila.

Jsem malá holka kvůli tomu, že brečím? S tím, že velký holky nepláčou, souhlasím tak stejně jako s tím, že chlapi nepláčou, takže vůbec. Ale taky o sobě až moc dobře vím, že brečím moc. Jak kdy, někdy to je lepší a jindy zase horší. Možná jsem malá holka.

Taky se tak trochu bojím bouřky. Ne moc, ale necítím se v bouřce bezpečně.

Vyrábím si květinovou čelenku/korunku. Prý jsem na to už velká. V takové chvíli je skutečnost, že jsem malá holka mým posledním argumentem. Je to super, takže to budu nosit, no a co.

Koukala jsem dneska na pohádku, která se mi líbila, když jsem byla malá. Jmenovala se Tři princezny tanečnice. Prostě jsem na ni narazila, když jsem se chtěla dívat na zprávy a tak jsem si tak nějak místo zpráv pustila pohádku.

Vzpomínala jsem dneska na to, jak jsem tátovi pomáhala něco dělat na zahrádce, když jsem byla dítě. A teď ho vidím jednou za půl roku. Je to smutný.

Myslím si o sobě, že jsem dospělá. Jsem dospělá. Ale někdy to nejde jinak než se na chvíli zase proměnit v tu malou holku. A plakat a být strašpytel a tak vůbec.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama