LIFE HAPPENS.

28. října 2015 v 13:44 | Lenča |  MY THOUGHTS
Ahoj.

Dneska tak nějak přemítám, jestli žiju svůj život tak, jak bych ho žít chtěla. Jsem šťastná. Měla jsem špatné, nevysvětlitelné, ubrečené a depresivní období, které bylo takové dost těžké, ale zdá se, že je to pryč a já jsem plná dobrých nálad a energie do života, což je hodně dobrý :)

Koukám na svůj bucket list, na všechny ty věci, které chci v životě nejvíc stihnout a musím říct, že se bojím, že není ani trochu reálné se setkat s JK Rowlingovou, což je jeden bod v mém seznamu. Chci říct, co když jo. JKR žije ve stejným světě jako já, takže nemůžu říct, že to je na 100 procent nemožný, ale je to v podstatě nemožný. Říkám si sice, že jo, můžu věřit, že se i takhle skoro nemožná věc může stát, ale pak zase - nebylo by lepší se prostě smířit s tím, že se mi tenhleten sen asi nesplní a zabývat se těmi reálnějšími? Nechám si chvíli na rozmyšlenou a možná to ze svého seznamu pak smažu, uvidíme.


Vydat knihu. Skoro Vůbec teď nepíšu. Když začínal školní rok, říkala jsem si, že zas psát budu, že si vždycky ve volnu mezi školou sednu v knihovně nebo tak a budu prostě každý den aspoň chvilku psát. Ale pak přišla škola a zdánlivě "důležitější" povinnosti a všechny plány na psaní jsou ty tam. Dám si to za cíl teď. Zbývají s dneškem čtyři dny do konce měsíce a každý den aspoň něco napíšu. Listopad byl pro mě pár let měsícem psaní, měsícem NaNoWriMa, mohla bych se zase zkusit nějak zúčastnit. Možná ne těch celých 50 tisíc, ale třeba aspoň 20 nebo 30?


Žít v cizině. Minimálně na ty prázdniny. To vyjde. Pak je tam bungee jumping, kterej vážně hodně chci, ale zatím jsem nesebrala odvahu. Ale to udělám. Klavír. Nemám klavír, to je takovej základní problém. Cestování - už mám tak nějak předběžně vymyšlený, že se příští léto vydám do Irska, takže ano:) A pejska si pořídím až jednou... to zatím bohužel nejde.

Baví mě škola, kterou studuju, ale nevím, co bude až ji dodělám. Za rok a půl už budu s trochou štěstí bakalář, pak asi nejspíš ještě dva roky na magistra... a co pak? Učit? Překládat? Těžko říct, pořádně ještě nevím, co bych chtěla nejvíc. Za dva měsíce mi bude 22. Což je dost zvláštní. Ráda bych už aspoň trošku věděla, co chci. Chci mít jednoho dne děti a vím, že budu dobrý rodič, ale to není celý plán. Baví mě učit, ale baví mě i překládat. A až se do toho zas pustím, skoro určitě mě bude bavit psát. Až dokončím školu, musím už mít za sebou nějakou praxi, ale kde mám vzít praxi, když nevím v čem? Spousta otázek a docela málo odpovědí. Ale pravdou je, že mě to neděsí až tak jak bych čekala.

Tak jo, teď jdu psát :)
 


Komentáře

1 Viola Viola | Web | 5. listopadu 2015 v 6:48 | Reagovat

Potkat Rowlingovou, to by byl i pro mě splněný sen, jenomže jak říkáš,  pořád je asi větší pravděpodobnost že se to nestane, než že budeme mít to štěstí, ale kdo ví..
je dobré, že tak nějak víš co bys chtěla, a co od života čekáš a jdeš si za tím. To já s tímhle tak trochu bojuju, protože nemám sebemenší představu o tom, co od života chci já a čeho bych chtěla dosáhnout. Mám na to sice ještě čas, ale nikdy není na škodu mít nějaký ten obrys..jediné, co vím je střední škola, na kterou bych se teď opravdu chtěla dostat, ale co potom, to netuším.
Jinak, přeju ti, aby se ti všechny ty tvé sny a plány splnily(:

2 Lenča Lenča | Web | 7. listopadu 2015 v 10:19 | Reagovat

[1]: Přesně tak, kdo ví :) Když se teprve chystáš na střední školu, tak máš vážně ještě moře času zjistit, co bys v životě chtěla, já jsem upřímně v 15 neměla vůbec žádnou představu. A jinak moc děkuju za úžasný komentář:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama