Leden 2016

O PÁR FILMECH.

27. ledna 2016 v 10:06 | Lenča |  MOVIES
Protože jsem viděla v poslední době hodně zajímavých filmů, o kterých bych chtěla napsat, ale protože toho, co chci napsat, není zas tolik, aby byl o každém článek zvlášť, řekla jsem si, že o několika filmech napíšu v tomhle jednom článku.

O TOM, JAK JSEM VDĚČNÁ ZA BRÁŠKU.

25. ledna 2016 v 10:27 | Lenča |  MY THOUGHTS
Když jsem minulý víkend byla doma a lezla na mě ta angína a celou sobotu jsem se cítila úplně příšerně, vlezl si Maty za mnou do postele a litoval mě, že mi je tak špatně a bylo to od něj hrozně milý.

Ten kluk je ten nejchytřejši, nejúžasnější a nejlepší brácha. Většinou o něm každej říká, jak je zlobivej a jak neposlouchá a jak mu všechno trvá. A je pravda, že to s ním často chce pěknou dávku trpělivosti. Ale on jen má vlastní hlavu :D Když sám chce, tak umí být fakt hodnej.

Mám brášku hrozně ráda. Vždycky jsem ráda, když volám domů a on mi vykládá něco do telefonu, i když to je většinou o legu a až tak moc mě to nezajímá :D Když přijedu domů, hrajeme spolu společenský hry, protože nás to oba hrozně baví. Povídáme si o psech, protože bysme oba psa hrozně chtěli a kdykoliv vidím nějakého huskyho, musím mu to okamžitě říct :D

Nejspíš nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem ho tehdy před osmi a půl lety držela poprvé v náručí. A teď už je tak velkej. Hrozně to utíká. Pořád ho vidím jako to malý dítě, který jsme koupali v miminkovské vaničce, vozili v kočárku a krmili mrkví a který mě oslovovalo "Jájo".

2008

2015

PROČ NEMÁM RÁDA LYŽOVÁNÍ.

22. ledna 2016 v 23:47 | Lenča |  OTHER STUFF
Nejde mi spát, a tak jsem zapnula počítač, že si ještě pustím něco krátkýho pustím. L je na horách a kdybych byla doma doma, tak by mi tak moc nechyběl, ale jelikož jsem v Brně doma, tak je to asi horší, a tak ležím v jeho tričku a s plyšovým medvědem v náručí a nejsem schopná usnout. A tak, abych to nespaní nějak využila, vám dneska napíšu, proč já nerada lyžuju.

Byli jsme samozřejmě se školou na lyžáku, několikrát, a ne že by to bylo zas tak hrozný. Ty lyžáky byly celkem fajn, ale pravda je, že ne moc díky tomu lyžování. Možná mi to trochu zkazil i přístup těch, co mě to lyžování učili, i když už si nepamatuju, že by to bylo nějak nepřežitelný, nevím. A tady je seznam, který jsem si dneska tak nějak vytvořila v hlavě:
  1. Všechno to oblečení: já třeba ráda bruslím a to se taky dělá v zimě, ale dá se tam jít v běžným oblečení, ale na lyže musíte mít lyžařskou bundu a zateplený kalhoty a helmu a rukavice a všechno tohle. Prostě mi to přijde hrozně nepohodlný. Já mám ráda, když můžu sport dělat v tričku a teplákách, ne takhle navlečená :D
  2. Je to nebezpečný. Možná kdybych to uměla úplně dobře, tak by mi to tak nebezpečný nepřišlo, ale prostě mi to přijde celem nebezpečný.
  3. Je zima. Mám sice ráda sníh, ale studený teploty už tak moc ne. Tohle taky souvisí s bodem číslo jedna.
  4. Musíš mít strašně těžký boty. Možná vám to přijde jako divnej důvod, ale já prostě nesnáším lyžáky. A tohle mám rozhodně spojený s dobou a vzpomínkama, kdy jsme jezdili na lyžáky. Prostě se musíte někam ke kopci táhnout s lyžema a ještě v těch x-kilových botách a je to... fuj. Nevím jak jinak popsat :D


A asi je to tak nějak kombinace toho všeho. A navíc je to drahý. Možná je chyba ve mě, ale kdyby se mě někdo zase ptal, proč že to nerada lyžuju, tak už jsem si aspoň ujasnila svoje důvody :D

Dobrou noc :)

NEMOCNÁ.

21. ledna 2016 v 10:04 | Lenča |  DENÍČEK
Ahojte :)

Tak ležím doma s angínou a nemám co dělat, i když vlastně mám, ale nemám energii moc co dělat, tak jdu aspoň napsat článek. Na víkend jsem byla doma a měli jsme naplánované v neděli slavit moje a mamčiny narozeniny. No, v sobotu ráno jsem se probudila a bylo mi hrozně blbě a během dne jsem se cítila na umření. Takže oslavu jsem si moc neužila, vzhledem k tomu, jak mě bolelo v krku a cokoliv polykat, tak ani moc nevím, jak chutnal ten dort. Ale nevadí. V pondělí jsem šla k doktorovi a mám angínu, jak jsem čekala.

Jinak zkoušky už mám všechny úspěšně hotové, což je super :) I ty nejtěžší jsem nakonec dala. A z eseje, kterou jsem psala začátkem ledna mám áčko, což jsem vůbec nečekala, protože snad polovinu slov je má snaha zvětšit objem eseje :D Ale tak, asi se to podařilo. Psaní mi vždycky šlo:) A teď prázdninky. Sice začínají nemocí, ale brzo budu zas zdravá a bude zase dobře. Ale aspoň teď čtu, včera jsem dočetla Carry On, tak uvidím, čím budu pokračovat.

Zatím pa, L.

KTERÉ POSTAVĚ Z HIMYM JSEM PODOBNÁ.

16. ledna 2016 v 11:40 | Lenča |  SERIES
Nedávno jsme s L dokoukali všechny díly HIMYM (v mém případě už podruhé) a teď máme dilema, na co koukat dál. Přátelé ho moc nenadchli a já je viděla nesčetněkrát, takže možná Big Bang Theory, i když přesto, že mám ten seriál ráda, HIMYM mě vždycky bavilo mnohem víc. Ale to je teď jedno, chtěla jsem už dlouho psát článek o postavách z HIMYM a o tom, kdo z nich je nejvíc jako já, a tak je tady.

Vždycky jsem se nejvíc cítila jako Ted. Ne úplně kvůli tomu hledání pravé lásky, i když asi jsem svým způsobem taky celkem romantik. No a jsem mu podobná třeba v tom, jak opravuje lidi, když něco vysloví/napíšou špatně nebo tak. Nevím, těžko se to popisuje, ale on vždycky něco vypustil z pusy, po čem jsem si říkala, že jsem hrozně jako on.

A pak jsem našla nějaký test na netu a prý jsem nejvíc jako Lily :) Což vlastně zní celkem logicky. Lily je skvělá, mám ji ráda, všechny její hlášky a tak vůbec. No a ten vztah mezí ní a Marshallem mi bude životním příkladem už asi navždy :D


NAKUPOVÁNÍ.

13. ledna 2016 v 16:12 | Lenča |  OTHER STUFF
Tenhle článek bude trošku jiný než ty obvyklé, protože v něm budu psát o tom, co jsem si v poslední době koupila. No a začneme knížkami. Dostala jsem k Vánocům dárkovou poukázku do Dobrovského, takže jsem se samozřejmě těšila, až si půjdu něco vybrat, no ale ukázalo se, že to bylo mnohem těžší než jsem si myslela, protože těch knížek prostě chci moc. Ale nakonec jsem si vybrala a můj výběr můžete vidět na tomhle obrázku:


Zleva to jsou takové ty omalovánky pro dospělé, tyto z názvem Kouzelné zahrady. Strašně se mi to líbilo, ale normálně bych si to asi nekoupila, tak když jsem měla možnost za tu poukázku, tak jsem neodolala. Potom nová knížka od úžasné spisovatelky Rainbow Rowell (autorka např. Fangirl a Eleanor&Park) Carry On, kterou jsem samozřejmě musela mít, protože tu spisovatelku zbožňuju a začala jsem to číst hned cestou domů z knihkupectví. Pak další kniha, po které jsem toužila a to Good Omens, kterou jsem chtěla číst hlavně proto, že oba spisovatelé, kteří se na ní podíleli (T. Pratchett a N. Gaiman) jsou strašně úžasní. No a v dolní řadě jsou to takové klasiky: Little Women, Emma od Jane Austen a Alenka:)

UPSIDE DOWN.

10. ledna 2016 v 16:10 | Lenča |  MOVIES

Paralelní světy

Tak jo, tenhle film... byla jsem na něj hrozně zvědavá, protože podle svého popisu zněl dost zajímavě. A taky byl. A zároveň nelogický a divný a dost úžasný.

Možná jste o filmu slyšeli, ale pokud ne, pokusím se vám ho malinko přiblížit. Odehrává se to ve světě, kde vlastně existují světy dva, které od sebe jsou celkem blízko, ale zároveň nepřekonatelně daleko. Každý svět má vlastní gravitační pole a všechno a všichni jsou přitahováni silou toho světa, ze kterého pocházejí. Kontakt mezi lidmi těchto dvou světů je zakázaný. Ale co se stane, když se potká Eden, dívka z horního světa a Adam, chlapec ze světa dolního a zamilují se do sebe?

Hlavní role hrají Jim Sturgess a Kirsten Dunst, kterou možná znáte ze Spidermana. A taky tam hraje Timothy Spall aka představitel Červíčka z Harryho Pottera. Celý film mi přišel už od začátku hrozně otázky vyvolávající a po něm se mi vůbec nechtělo spát, protože jsem furt jen přemýšlela, jak je to a to možné. Chvilkama je to dost napínavý. Takže závěrem, není to sice úplně nejlogičtěji vymyšlený film, ale rozhodně stojí za podívání a mě osobně se moc líbil.


SOBOTA.

9. ledna 2016 v 9:09 | Lenča |  DENÍČEK
Vzbudila jsem se ze snu, kde byl Ted Mosby otcem Hermiony Grangerové a v tom snu se vyděšil kvůli tomu, že mu jeho dcera řekla, že její nová postel je skvělá, protože se do ní vleze i Ron. Ale jinak žiju totálně v realitě :D

Moje narozeniny byly i přes počáteční blbé nálady vážně pěkný. Dostala jsem květiny a ručně vyráběnou krabičku na náramky a další blbůstky. Taky mi L dělal palačinky k večeři a víc než to nepotřebuju:) A užívali jsme si posledního sněhu. Škoda, že už taje, líbilo se mi mít tu sníh. Aspoň něco dobrého na zimě.

Ale to momentálně asi nejdůležitější - zkoušky! Už mě (snad) čeká jen jedna a to v úterý, na kterou se teď intenzivně učím. Říkám snad, protože vůbec nevím, jak jsem napsala zkoušku z překladu a mám dost strach, že jsem to nedala. Tak doufám, že mě nebudou stresovat o moc dýl a brzo se ten výsledek dozvím. Třeba to nebude nejhorší.. Ostatní zkoušky dopadly dobře. Teda, o té čtvrteční zatím nevím, ale myslím si, že dobrý:) Jinak zatím tři áčka a jedno béčko (nee, vůbec se nechlubím :D).

Protože jsme to ani jeden (nebo aspoň ne celé) neviděli, tak s L teď postupně koukáme na Star Wars. A přes očekávání musím říct, že mě to baví. Zatím jsme teda viděli jen první dva, protože ty filmy jsou moc dlouhé a dřív nebo později se u toho někomu začne chtít spát :D No a včera jsme koukali na strašně úžasný a strašně divný film s názvem Upside Down, o kterém mám v plánu napsat někdy v brzké době článek, protože... moc dojmů :D

Tak pěkný víkend a mějte se!

FILMY 2016

9. ledna 2016 v 9:08 | Lenča |  MOVIES
90%
75%
95% - článek
75%
90% - článek
85%
85%
100% - článek
95% - článek
80%
95%
100%
80%
95%
95%
93%
75%

90%
65%
90%
75%
60%
30%
60%

80%
98%
90%
95%
80%
100%
95%

TWENTY TWO.

7. ledna 2016 v 8:34 | Lenča |  DENÍČEK
Od roku 2010, kdy jsem si založila tenhle blog, už uběhla dost dlouhá doba. A tak - protože je mi dneska 22 - jsem se rozhodla blogově zmapovat posledních několik let mých narozenin. Je celkem vtipné si to takhle číst.

V roce 2012 mi bylo 18 a cítila jsem se zvláštně, protože osmnáctka je přece takový to velký, nebo ne? Pamatuju si, že jsem byla hlavně nadšená ze skutečnosti, že už budu moct volit. Taky jsem se těšila na autoškolu. A teď jsem už snad tři roky za volant nesedla. Ale to nevadí, až budu chtít, tak se k tomu zas vrátím. Sice se to budu muset všechno učit znovu, ale co.

O rok později jsem přímo v den narozenin nic nepsala, ale zmínila jsem se o nich v tomhle článku, který byl tak trochu o dospělosti. O tom, že se začínám cítit dospěle. A teď? V mnoha ohledech jsem dospělá, většinou se na mě každý dívá jako na dospělou, ale v mnoha jiných věcech jsem pořád dítě.

Když mi bylo 20, tak jsem se hlavně učila na maturitu. Vím, že začátkem toho roku jsem se necítila moc šťastně. Spousta stresu kvůli všemu tomu učení a hlavně už jsem si přála, aby bylo po maturitě a těšila se, až konečně půjdu na vysokou. Ale přes celý ten jeho náročný začátek byl rok 2014 tím nejlepším ze všech. A jako bonus k těm 20tinám - v tomhle článku jsem psala o tom, čeho bych se přála zbavit, když už nebudu teenager. Číslo 1 - hahahahahaha :D Fakt, na to nic jiného říct nejde. Přijde mi, že v tomhle bodě je to teď někdy snad i horší než to bylo v době puberty.

No a loni mi bylo 21. Byla jsem stejně jako jsem teď šťastná a zamilovaná. Víc? Míň? Myslím, že na tom až tak nezáleží. Někdy je hůř a jindy líp. Taky jsem měla uprostřed zkouškového stejně jako teď. Dneska mě čeká jedna, v úterý ještě poslední a pak ještě nějaké ty eseje a mám hotovo.

Asi bych taky měla napsat jak se dnes cítím, když je mi těch 22. Mohla bych napsat sto různých pocitů a myšlenek, které se mi honí hlavou, ale až se zase budu ohlížet na své staré narozeniny, nerada bych si je pamatovala pesimisticky. Takže, dvaadvacet je dobrý věk. Myslím, že si tu písničku dneska pustím ještě 20krát :D Vzbudila jsem se, pustila si vlog a teď si chvíli maluju omalovánky, které jsem si včera koupila. Zatím si na tomhle svém novém věku nemám na co stěžovat :)

Mějte se a smějte se (:


NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK.

3. ledna 2016 v 10:18 | Lenča |  OTHER STUFF
V tomhle článku se ještě malinko vrátím k Vánocům. Letos jsem měla dárky vymyšlený i nakoupené celkem v předstihu, už dva týdny před Vánocema bylo hotovo. Ale takový dárek, ze kterého jsem měla hroznou radost, byl ten pro L. Narazila jsem asi na pinterestu nebo na tumblr nebo na některé takové stránce na fotku podobného dárečku, kde nějaká slečna vyráběla sklenici s 365 lístečky, na které psala o společných vzpomínkách, texty písní, citáty a tak podobně, což mě inspirovalo k vyrobení tohohle:


Nemám jich tam ani zdaleka tolik, ale ty vzpomínky jsem tam nějaké přidávala i později a možná ještě i přidávat budu. Jinak, jak jste už pochopili z fotky, jsou tam věci, co mám na něm ráda a naše nejhezčí vzpomínky. No a pak nějaké bonbony ve vybraných barvách, aby to bylo víc barevné. Když jsem mu ten dárek ještě před Vánocema dala, tak byl nadšenej, hrozně se mu to líbilo (což by taky mělo! :D) Neutratila jsem za to, až na ty bonbony, ani korunu a přesto je to ten nejkrásnější dárek, co jsem letos darovala. Tak kdyby se chtěl někdo inspirovat, klidně můžete :)

CÍLE 2016

2. ledna 2016 v 10:11 | Lenča |  OTHER STUFF
Asi bych takový článek nepsala, ale když je to téma týdne, tak jsem si řekla, že proč ne.

Budu dál pravidelně cvičit.
Tohle vím, že jsem schopná splnit, protože mě to cvičení baví a dává mi to hrozně dobrý pocit. Hodiny jen sedět na přednáškách je hned lépe zvládnutelné.

Budu se snažit víc číst.
Tak jo, tohle bude dost těžké. Já čtení miluju, ale fakt na to je hrozně málo času. Teď bude za chvíli po zkouškách a času dost, takže to číst určitě budu. Ale budu se snažit i pak dál a uvidíme.

A teď pozor...
Budu víc psát na blog. Alespoň dvakrát týdně.
Koukala jsem se na archiv blogu z doby, kdy jsem psala články denně, což mi připomnělo, jak moc mě to bavilo. Každý den to nejspíš stíhat nebudu, ale dám si za cíl aspoň dva články týdně a myslím si, že to půjde :)

A celkově budu víc psát.
Dostala jsem k Vánocům nový batoh, ve kterém můžu do školy nosit notebook, což chci hlavně proto, abych na něm mohla být mezi přednáškami, protože mám často dost dlouhá volna. Ve kterých chci psát. Chtěla jsem to už letos, ale bez notebooku na počítačích v knihovně to prostě nejde. Takže budu psát, prostě jo.

Budu se učit němčinu.
Dostala jsem jednu skvělou učebnici k Vánocům a tak jen čekám, než zdárně dokončím ty své zkoušky a pak se na to vrhnu, protože už se těším. Tak jsem zvědavá, kolik toho za ten rok zvládnu.

To je z předsevzetí jako takových vše. Letos mě čeká mimojiné hledání téma bakalářky a taky nejspíš nějaké to její plánování, protože s trochou štěstí budu už příští rok končit. Páni, s tím jak začal rok 2016 si vlastně můžu říct, že příští rok už asi budu bakalář. Taky budu letos cestovat. Léto v Anglii a pak chci do Irska. A uvidíme, co dál :)

Vám všem přeju krásný rok 2016, udělejte ho tím nejlepším:)