O TOM, JAK JSEM VDĚČNÁ ZA BRÁŠKU.

25. ledna 2016 v 10:27 | Lenča |  MY THOUGHTS
Když jsem minulý víkend byla doma a lezla na mě ta angína a celou sobotu jsem se cítila úplně příšerně, vlezl si Maty za mnou do postele a litoval mě, že mi je tak špatně a bylo to od něj hrozně milý.

Ten kluk je ten nejchytřejši, nejúžasnější a nejlepší brácha. Většinou o něm každej říká, jak je zlobivej a jak neposlouchá a jak mu všechno trvá. A je pravda, že to s ním často chce pěknou dávku trpělivosti. Ale on jen má vlastní hlavu :D Když sám chce, tak umí být fakt hodnej.

Mám brášku hrozně ráda. Vždycky jsem ráda, když volám domů a on mi vykládá něco do telefonu, i když to je většinou o legu a až tak moc mě to nezajímá :D Když přijedu domů, hrajeme spolu společenský hry, protože nás to oba hrozně baví. Povídáme si o psech, protože bysme oba psa hrozně chtěli a kdykoliv vidím nějakého huskyho, musím mu to okamžitě říct :D

Nejspíš nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem ho tehdy před osmi a půl lety držela poprvé v náručí. A teď už je tak velkej. Hrozně to utíká. Pořád ho vidím jako to malý dítě, který jsme koupali v miminkovské vaničce, vozili v kočárku a krmili mrkví a který mě oslovovalo "Jájo".

2008

2015
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama