Březen 2016

BREČÍM U GILMOROVÝCH DĚVČAT.

26. března 2016 v 22:53 | Lenča |  DENÍČEK
Jsem na víkend doma a konečně, po snad dvou týdnech, kdy jsem se necítila ve své kůži a buď kašlala nebo kýchala a trpěla těma nejhoršíma bolestma hlavy, je mi konečně zase fajn. A tak ležím a chystám se pomalu jít spát, ale ještě před tím jsem si pustila jeden díl Gilmorek. Luke a Lorelai jsou prostě nejlepší pár na světě. A tak když se rozcházejí, nedá se u toho nebrečet. Protože oni jsou pro sebe ti praví. A je to ještě tím silnější, když máte pocit, že i vy máte toho pravýho a nechcete ani myslet na ty scénáře, že by to kdy mohlo skončit...

Hrozně se těším na to "pokračování" Gilmorových děvčat, reunion nebo jak to nazvat, které se v únoru začalo natáčet. Ale jediná věc, pokud by z jakéhokoliv pitomého důvodu Luke a Lorelai nebyli spolu, tak se na to snad ani nebudu moct dívat :D

Já nevím, co jsem vlastně chtěla psát, jen jsem měla pocit, že bych měla. Možná to je hloupost říct, že bych měla, protože je to můj blog a moje věc, kterou dělám ráda a snad i právě proto bych na to neměla zapomínat.

Mám se dobře. Jsem pořád stejně zamilovaná. Po roce a půl, což vám nemusí přijít jako zas tak dlouho, když některé páry jsou spolu třeba desítky let, ale já, která jsem jiný nejdelší vztah měla tak měsíc, pro mě je to hodně. Jako věčnost. A zároveň je to jako včera, co jsme se poznali. Je to občas hrozně těžký. Nemyslela bych si, že to bude tak těžký, ale co já můžu vědět, s nikým jsem předtím pořádně nechodila :D Ale to úžasný na tom je, že to vždycky stojí za to. Byly chvíle, kdy jsem se ptala, jestli mám vůbec takový problémy zapotřebí, ale pak mi došla jedna věc a to ta, že bez něj nemůžu být, a všechny takové otázky jsou tím pádem totálně zbytečné.

Tenhle článek vážně neměl moc hlavu, ani patu, ale doufám, že vám to nevadí:) A příště snad zase víc smysluplně.

MONDAY MORNING.

14. března 2016 v 8:26 | Lenča |  DENÍČEK
Ahoj:)

Dlouho jsem nepsala. Začala škola a v tomto semestru mám práce až nad hlavu. Mám tři předměty z literatury, za což jsem sice ráda (minule se mi nepodařilo zapsat ani jeden), ale přečíst do každého z nich týdně knihu a ještě o ní třeba i něco napsat je časově celkem náročný. Plus spousta úkolů do ostatních předmětů. Ale pořád mě to nepřestává bavit. I když mám málo času na všechno ostatní.

Venku svítí zase jednou sluníčko, takže i když je celkem zima, to vstávání je hned víc v pohodě. Byla jsem na víkend doma a za chvilku se vracím zpátky do Brna. Jinak se teď už začínám těšit na duben, protože pojedeme do Prahyy. Na výstavu Titanicu a taky nejspíš nějaké ty nákupy a prostě Praha :) Zrovna jsem tak uvažovala vlak x autobus student agency, takže jestli někdo s těmi autobusy jezdíte nebo jste alespoň někdy jeli, dejte vědět, jaké jsou. Já sice mnohem radši než autobusem jezdím vlakem, ale se student agency jsem ještě nejela, tak to třeba zkusím. No a taky se mooc těším na prázdniny, pojedeme do Anglie a pak "za odměnu" nejspíš Španělsko:)

No, co se týče té školní četby, tak nejvíc mě baví díla amerického dramatu. Zatím jsme četli Death of a Salesman (Smrt obchodního cestujícího), Streetcar Named Desire (Tramvaj do stanice Touha) a teď Who's Afraid of Virginia Woolf (Kdo se bojí Virginie Woolfové) a nejvíc mě zaujala ta prostřední. Z britské literatury teď budu číst Beggar's Opera (Žebrácká opera), tam jsme zatím četli akorát Robinsona Crusoe, kterého nemám ráda a nebavilo mě to, ale nakonec jsem to nějak přečetla :D No a v americké literatuře jsou to trochu méně známá díla, třeba minulý týden Woman Warrior, což mi přišlo sice zvláštní, ale taky i dost zajímavé :)

A to je pro dnešek vše, mějte se krásně, L.