CO JE NOVÉHO A TAK.

10. října 2016 v 17:33 | Lenča |  DENÍČEK
Už jsem docela dlouho nic nepsala. Naplno začal semestr, mám práce až nad hlavu a jsem celkem přesvědčená, že třeťák bude zatím ten nejnáročnější rok mého studia. Měla bych pomalu, ale jistě pracovat na bakalářce, ale zároveň mám taky tolik práce do různých předmětů, že nevím, co dělat dřív. No ale dneska jsem tady, protože prostě chci a potřebuju zase jednou napsat nějaký článek. A protože jsem o ničem dlouho nepsala, tak to bude takový miš maš všeho možného, co se dělo.

Začala bych minulým víkendem, kdy jsme se s Nikčou vydaly po roce konečně zase na výlet do Zlatých Hor. Vloni jsme lehce neúspěšně šly 50 kilometrů, a protože až zas takoví blázní nejsme, rozhodli jsme se letos jít "jenom" 25ku. Musím teda říct, že náročné to bylo až až a byly chvíle, kdy jsem si myslela, že do těch kopců prostě nevyjdu, no ale zvládly jsme to. Před zdoláváním nejvyššího bodu cesty jsem si dala na povzbuzení slivovici a přestože slivovici fakt nesnáším a byla dost hnusná, myslím si, že mi to docela pomohlo :D Jinak celý den krásně svítilo sluníčko, takže počasí vyšlo dokonale. A šly jsme fakt rychle, v cíli bylo před náma jen 11 lidí, což si myslím, že je fakt dobrý :) A celkově celý ten víkend byl fajn, po dlouhé době jsem zase viděla tátu a jeho ženu, po dlouhé době jsme taky podnikly něco společně s Niky, viděla jsem nějaká ta stará známá, ale i nová neznámá místa a tak:)


Ještě o týden dřív jsme byli s L na víkend u nás a oslavili naše dvouleté výročí. Je to strašně neskutečný a jsem strašně ráda, že ho mám :) Výročí jsme oslavili krásnou a mooc dobrou večeří a nic víc bych si ani nepřála, bylo a je nám krásně:)

No a tento víkend jsem byla doma a slavili jsme bráškovy deváté narozeniny. Máma mu pekla dort ve tvaru Garfielda vyvaleného na gauči, který se naprosto povedl, byl překrásnej a taky hrozně dobrej. Hrozně to utíká, takový škvrně to bylo a teď už má devět. Dostal (mimojiné) mobil a dvoje hodinky :D

No a včera večer jsem se zase vrátila zpátky do Brna, unavená a s plným batohem, přestože jsem odjížděla s prázdným. Dneska jsem byla po dlouhé době cvičit, za což jsem ráda, i když mi zrovna nevyšel můj plán, že si hezky zacvičím, pak přijdu domů a v klídečku zvládnu za den napsat celou esej. Zapnula jsem si Gilmorova děvčata a pak ještě jeden díl, no a eseje napsala jen jednu a půl stránky, ale lepší něco než nic. Už bych zase přivítala sluníčko, tady při tomhle počasí se mi chce tak jedině spát...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama