DENÍČEK

JE ZE MĚ BC.!

18. června 2017 v 9:14 | Lenča
Taak ve středu jsem se konečně dozvěděla výsledky státnic! Jsem bakalář :) Spadl mi tak obrovský kámen ze srdce, že to ani nejde popsat. Když jsem viděla, že už jsou konečně online výsledky, strašně jsem se klepala a bála se. A pak už jen přišla obrovská úleva. Teď ve středu a ve čtvrtek ještě budu dělat příjmačky na magistra, ale to snad bude dobré, hlavně, že mám ty státnice :)

Na rozdíl od asi většiny jiných škol, kde bývají tyhle zkoušky ústní a každý hned ví, jak dopadl, u nás jsou státnice písemné, navíc ještě dvě z nich byly eseje, takže jsme museli čekat celý týden na výsledky. Měla jsem po těch státnicích docela dobrý pocit a věřila jsem si, ale přesto jsem se bála a každý další den čekání jsem se bála víc... No, žádná sranda. Ale mám to!

Taky už mám zařízené na prázdniny dokonce dvě dovolené :D Nebo dejme tomu, jednu dovolenou a jeden výlet. Sice se letos nepodívám do Itálie, kam jsem chtěla hlavně proto, že jsem tam ještě nikdy nebyla a taky - miluju italskou kuchyni. Ale to třeba příště, protože úplně stejně jsem chtěla i do Francie. A začátkem září letíme s L do Nice :) Nemůžu se dočkat. Nice je krásné město a konečně budu moct aspoň trochu mluvit francouzsky.

No a nejspíš někdy v srpnu jsme si s Nikolkou vymyslely třídenní výlet do Berlína :) Zatím to nemáme zařízené na konkrétní termín, ale koupily jsme si voucher do hrozně pěknýho hotelu a je to i se snídaní, což je super a vychází to cenově fakt skvěle. Tam pojedeme asi nejspíš busem, které sice nemám až tak ráda, ale student agency je výjimkou, takže dobrý :D Chceme jít do židovského muzea, taky do berlínské zoo a určitě ještě další místa.

Takže po náročném studijním půlroce mě čekají opravdu pěkné prázdniny.

Napište, co máte na léto v plánu vy a jak budete trávit prázdniny :)

AERODROME FESTIVAL - SIMPLE PLAN & LINKIN PARK

14. června 2017 v 14:12 | Lenča
V neděli jsme byli na koncertě, na který jsem se těšila od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že po skoro deseti letech přijedou Linkin Park konečně do České republiky. Linkiny poslouchám už minimálně těch deset let, možná i déle a je to moje nejoblíbenější skupina. A když jsem se pak dozvěděla, že na Aerodromu (což je festival, jehož hlavní hvězdou letos LP byli) budou taky Simple Plan, moje nadšení a těšení na 11. červen se ještě značně zvýšilo, protože i když jsem Simple Plan poslouchala spíše dřív a teď už tak moc ne, oni jsou taková moje srdcovka.

Nebudu přehánět, když řeknu, že ten koncert byl ještě mnohem lepší než jsem si dokázala představit a byl to bezpochyby ten nejlepší koncert, na kterém jsem kdy byla.

Když na pódium přišli Simple Plan a začala první písnička, úplně jsem se rozplynula. Jak říkám, těšila jsem se na ně, ale nečekala jsem, že budu až tak našená. Jejich vystoupení mě dostalo. Já jsem vždycky měla u jejich textů pocit, že spousta z nich jako by mi mluvilo z duše. A když jsem to slyšela naživo, byl to pro mě hodně silný zážitek. Hráli hlavně staré písničky, jen jednu z nového alba, za což jsem byla ráda, protože jsem znala všechno, co hráli. Nejnadšenější jsem byla, když začala moje nejoblíbenější I'm Just a Kid. A pak taky závěrečná Perfect.

A pak po dlouhém čekání došlo na Linkin Park. Mám pocit, že ať napíšu cokoliv, nemůže to vystihnout, jak úžasný to byl zážitek. Dokonalost. Spousta lidí si stěžuje na jejich nové album a byla jsem hodně příjemně překvapená, že dost lidí znalo a zpívalo si i ty nové tolik kritizované písničky, včetně mě :D Osobně se mi většina nového alba líbí, je to sice něco jiného, ale líbí se mi to i tak :) Každopádně, Linkini dokázali na koncertě krásně zkombinovat nové a staré kousky, hráli většinu písniček, které od nich mám nejradši a samozřejmě i tu mou nejmilovanější, In the End. Všichni byli perfektní a Chester je prostě neskutečný, je na něm opravdu vidět, jak to prožívá a že tou hudbou žije. Vážně skvělé vystoupení a až zase (bez ohledu na to, za jak dlouho to bude) přijedou do ČR, vím stoprocentně, že půjdu znova :)

Na závěr záznam jedné z nových písniček, One More Light, a ukázka krásné atmosféry:)

A MÁM TO ZA SEBOU!

10. června 2017 v 10:40 | Lenča
Včera jsem rovnou přešla do módu nadšení a posedlosti myšlenkou, že budu psát o Harrym Potterovi, a ani jsem se nepochlubila s největší novinkou, tedy tak napůl. Mám po státnicích! Ještě ale nevím výsledky, takže se zatím moc chlubit nemůžu. Doufám, že se je dozvím co nejdřív, protože takhle čekat je asi to nejhorší :D Nevýhoda toho, když děláte písemné státnice. Ještě mě v úterý čeká obhajoba bakalářky, ale to už by mělo být v klidu. Mám od obou navrhnuté C, takže to tak asi i dopadne. Vážně si ani nemyslím, že by si ta moje práce zasloužila lepší známku, takže budu s céčkem spokojená. Jakmile budu vědět, jestli jsem to tedy udělala, tak určitě napíšu. A jinak se můžete těšit na pár článků o HP. Mimochodem, zítra vyrážím směr Praha, konečně nadešel čas tolik očekávaného koncertu Linkin Park! Článek o zážitcích vám určitě pak taky nějaký napíšu. A taky se těšte na článek o filmu Z Paříže do Paříže. Takže spousta článků před námi.

Zatím se mějte a přeju krásný víkend :)

JUST A QUICK UPDATE.

17. května 2017 v 18:38 | Lenča
Podívala jsem se dneska na svůj blog a když jsem zjistila, že jsem psala naposledy před víc než týdnem, tak jsem si řekla, že musím zase aspoň rychlého napsat.

Mám hotové tři zkoušky! A poslední před sebou za zhruba tak půl hodiny. (Píšu vám ze školního dvora :D Je to zkouška/esej, takže se na to už nemám moc co učit.) Včerejší dvě byly dost lehké a dneska jsem dostala A ze středověku, ze kterého jsem tu nejlepší známku vůbec nečekala, zvlášť po tom, co jsem si vytáhla otázku, kterou jsem zrovna nechtěla. No, není třeba zdůrazňovat, že jsem nadšená, že mám áčko :)

Dneska jsem měla (a ještě mám) hodně dlouhý den. Vstávala jsem v šest a domů se dostanu až tak kolem deváté. Ale zkoušky mám hotové a teď se můžu "vesele" začít učit na státnice. Nestíhám. Ale věřím si. Snažím se moc nenervovat, ale toho času fakt moc nezbývá. Každopádně teď tady na blogu skoro vůbec nebudu, ale určitě to vynahradím v létě. Od 5. do 7. června mi držte všechny palce :)

Ještě rychle něco netýkajícího se školy, minulý týden jsem byla v kině na druhém díle Strážců galaxie a strašně se mi ten film líbil, určitě doporučuju, pokud budete chtít do kina :) Přišlo mi to ještě lepší než první film, nejvíc vtipné a ta hudba je dokonalá!

Zatím se mějte a hodně štěstí s čímkoliv, co vás v brzké době čeká!

BRNĚNSKÝ MAJÁLES

7. května 2017 v 10:40 | Lenča
Od té doby, kdy jsme už někdy na konci minulého roku, kupovali lístky na Majáles, ta doba uběhla hrozně rychle. A samozřejmě jsem se těšila. Jediné, co mě mrzelo bylo, že tam nebyli Chinaski, ale třeba příští rok. Moje nejoblíbenější česká skupina a už jsem je až moc dlouho neviděla.

Přišli jsme asi ve tři a byla jsem celkem překvapená, kolik tam už tak brzo bylo lidí. Ale je pravda, že letos bylo hodně dobrých interpretů už dost brzo. První jsme šli na Jelena, od kterého znám sice jen pár písniček, ale ty, které znám, jsou fakt dobré. Mezitím jsme vystáli zhruba půlhodinovou frontu na pivo, protože Majáles = fronty na vše :D Ale to nevadí, ta atmosféra Majálesu je super.

A pak už za chvilku hráli Mandrage. Pro mě určitě nejlepší interpret letošního Majálesu, hlavně i proto, že všechny jejich písničky znám, a tak jsem si celou dobu zpívala a užívala si to :) Pak už za chvíli hrál Tomáš Klus, jehož nové písničky sice moc neznám, ale hrál i některé starší. Seděli jsme na zemi a pili pivo a bylo to fajn, mám Tomáška ráda. Po něm jsme šli na Vypsanou fixu, od které znám většinu písniček hlavně kvůli L, který je zbožňuje. No a nakonec Rybičky 48, od těch mám dost písniček ráda. Po nich už nic moc dobrého nebylo, hodně lidí šlo na Marpa, ale díky nechci. A tak jsme se po Rybičkách radši vydali domů.

Ještě jsem zapomněla říct na úvod, že jsme se ještě před samotným Majálesem taky aspoň kousek prošli s majálesovým průvodem. Za naši školu hráli Rybičky 48, pak jsme chvíli slyšeli taky Jelena a i Tomáše Kluse. Příští rok chci jít na ten průvod na celý, vypadalo to super:)


Každopádně celkově byl Majáles sice slabší než třeba minulý rok, ale i tak byl hrozně fajn a užila jsem si ho :)

NESTÍHÁM, ALE NEVADÍ.

24. dubna 2017 v 21:48 | Lenča
Když jsem si otevřela blog, že něco napíšu, ani jsem neměla představu, o čem bych chtěla psát, ale prostě mě najednou popadla chuť napsat na blog, a tak budu psát o tom, co se v poslední době událo. Mám hotovou bakalářku, zadanou v tisku a už jen čekám, než mi ji vytisknou a svážou. Minulý týden, když jsem byla ještě na poslední konzultaci s mým vedoucím, jsem byla hrozně překvapená a samozřejmě taky nadšená, že se mu to fakt líbilo. Při těch konzultacích předtím mi totiž většinou jen poukázal na nějaké chyby a nic konkrétního, jak se mu to líbí nebo nelíbí, neřekl. Takže se mi teď hrozně ulevilo, že mi to pochválil, přes víkend jsem doladila pár posledních detailů a je to :)

S učením na státnice to zatím není kdovíjak snadné. Snažím se, ale je toho tolik, že nikdy nevím, co se učit a tak skáču od jednoho k druhému a nic z toho. Chtělo by to nějaký studijní plán, ale to je těžké, když do některých předmětů vůbec nevím, co nebo jak se učit. Plus se musím trochu připravovat na příjmačky, což mi ale jde líp než to učení na státnice, takže aspoň něco.

Na víkend jsem byla doma a byl to hrozně fajn víkend. V sobotu jsme byli u babičky, kde byla pouť a i když počasí moc nepřálo, odpoledne se nakonec vyjasnilo a užili jsme si to. Sice jít na kolotoče po tom, co vás babička nacpe obědem, není zrovna super, ale žaludek to nakonec zvládl, takže dobrý :D Zase po dlouhé době jsem se viděla s bratránkama a sestřenkou, hráli jsme s nima různé hry a bylo to prostě a jednoduše fajn. Večer jsme pak byli s L. u nás na našem severomoravským pivě, na Holbě. Prostě asi to je tím, že to bylo první pivo, co jsem pila, ale mám Holbu prostě nejradši. A je super, že mám tady v Brně aspoň jednu hospodu, o které vím, že ji tam mají:) No a v neděli jsem byla s bráškou v kině na Mimi šéfovi, což byla tak trochu kravinka, ale docela sranda, zasmála jsem se. Čekala jsem, že to bude horší a nakonec se mi to i celkem líbilo. A pak večer frr zpátky do Brna.

Taky bych se ještě ráda pochlubila svým novým mobilem. Po tom, co jsem s tím starým měla pořád jen problémy, jsem ho šla minulý týden ve středu reklamovat. Už předtím jsem se dívala na nějaké mobily a jeden mě zaujal, ale říkala jsem si, že ještě počkám, jak dopadne ta reklamace. No ale když jsem viděla, že mají toho mého vyhlídnutého mobilu posledních 5 kusů, musela jsem si ho koupit :D A tak mám Huawei Y6 Pro ve zlaté barvě. A jsem maximálně spokojená, hlavně pořád jen obdivuju tu baterku a přijde mi neskutečný, že po dvou celých dnech používání má pořád třeba 35%.

VELIKONOCE.

16. dubna 2017 v 11:55 | Lenča
Konečně jdu zase napsat na blog. Poslední týden byl celkem rušný. Měla jsem první hodinu kurzu angličtiny, která proběhla víceméně v pohodě. Akorát v jazykovce mi dali špatný čas, takže já jsem počítala se začátkem o 45 minut později než s čím počítali v té firmě. Ale kromě toho to bylo fajn a příště už bez problémů. Sice jezdit tam už na 7:30 pro mě, když jsem zvyklá, že si můžu většinu dní vyspávat klidně do 9, není žádná sranda, ale zvyknu si.

Taky jsem si koupila nové plavky! A to hned dvoje. V New Yorkeru. Jedny jsou bílo-modré a druhé růžovo-šedé a dobré je, že mají zavazování přes krk, které se dá ale oddělat a dají se v pohodě nosit bez ramínek, což jsem hlavně chtěla.

Odezdala jsem opravenou verzi bakalářky k poslední opravě mému vedoucímu práce a v týdnu půjdu naposledy konzultovat a pak už snad jen do tiskárny.

No a v pátek a včera jsem byla v Opavě, na návštěvě u Vendulky, což bylo super, protože jsme se už zase dlouho neviděly a tak jsme spolu teď mohly strávit aspoň ty dva dny :) Prochodily jsme půl Opavy, která je překvapivě o dost větší, než jsem si myslela, a je tam krásně. Spoustu parků a teď na jaře tam všechno kvete, no krása. No a jinak jsme samozřejmě povídaly a povídaly. Mimochodem jsme koukaly na film Nerve: Hra o život, přemýšlela jsem i nad napsáním celého článku, ale asi to u tohohle filmu vynechám. Ale teda musím říct, dost silný film, hodně drsný a hodně dobrý. Určitě stojí za to se na něj podívat.

Jinak taky teď máme Velikonoce, které teda já osobně nijak zvlášť neprožívám a vzhledem k tomu, že jsem nějaká nachlazená, mám rýmu a bolí mě v krku a hlava, tak se spíš než cokoliv jiného budu po zbytek volna jen doma léčit a doufat, že v úterý už budu zase ok :)

Mějte se a užijte Velikonoční neděli i pondělí!

ZAMRAČENÁ SOBOTA.

8. dubna 2017 v 10:35 | Lenča
Mám rozepsaných několik různých článků, ale neměla jsem dneska chuť dopisovat ani jeden z nich, tak jsem si řekla, že radši napíšu článek úplně nový. Jen tak o tom, co je u mě nového, co se v poslední době děje a jak se mám.

Na víkend jsem jela domů a venku je hnusně. Před týdnem 22 stupňů a teď sotva 10. Ale určitě bude zase brzo hezky. Každopádně na mou náladu to vliv nemá - dneska jsem se po dlouhé době zase dobře a dlouho vyspala, takže se mám skvěle. Chvilkama mě pobolívá zub (před týdnem jsem byla u zubaře, který mi tam vrtal a dával plombu a mě to po tom vždycky ještě nějakou dobu bolí), ale už to je lepší a bolest menší, takže brzo už bude pryč úplně.

Jinak nejlepší novinka posledního týdne, konečně mám brigádu v jazykové škole. Byla jsem na několika pohovorech v posledních měsících a doteď do nikde nevyšlo, tak jsem si ani nedělala přehnané naděje a o to jsem byla víc ráda, že to konečně vyšlo. Zatím jsem dostala jeden kurz, tak jsem zvědavá, jaké to bude. Začínám už příští týden :)

Jinak jsem byla konzultovat bakalářku, tak ji teď ještě musím trochu dopilovat a bude to. Taky se trochu učím na příjmačky a pomalu začínám chystat materiály k učení na státnice. Kdybych tak věděla, jak začít :D Ale když se mi podařilo napsat bakalářku, tak zvládnu i tohle. Už vím i přibližný termín, kdy ty stánice budu mít (začátek června) a jsem ráda, že je to ještě před koncertem Linkin Park, i když obhajobu budu mít nejspíš den po, takže se asi cestě z Prahy ještě v noci po koncertě asi nevyhnu. Ale nevadí, stojí mi to za to, hrozně se těším, že je konečně uvidím!

Ani se mi nechce věřit, že už za měsíc je Majáles. Strašně ten čas letí. Tento týden jsme byli v divadle na Alence, přesný název: Alenka v říši znaků. Trochu experimentální divadlo, bavilo mě to tak napůl. Mohla bych o tom napsat článek, ale ještě nevím, kdyžtak mi napište, jestli by vás to zajímalo a zařídím se podle toho :) Jinak se mějte a užijte si víkend.

FINALLY.

28. března 2017 v 13:19 | Lenča
Dneska jsem odevzdala bakalářku a tak mi po měsících odkládání; strachování, že to nezvládnu a spousty stresu, konečně spadl tenhle velký kámen ze srdce. Zatím jsem to odevzdávala jen mému vedoucímu práce a určitě budu ještě trochu upravovat podle toho, co mi řekne, ale v podstatě to mám hotové, což je úplně super. Teď mě sice čeká učení na státnice, ale fakt si myslím, že to nejtěžší mám za sebou, protože psaní bakalářky pro mě byla opravdu náročné, hlavně psychicky.

A teď už mám zase konečně čas napsat něco na blog :) Jsem zrovna ve škole, mám mezi přednáškama, ještě mě dneska čeká jedna, hodně nezábavná, a tak využiju tuhle chvilku, abych konečně zase po sto letech něco napsala. Březen byl dlouhý a náročný. Po celý březen a asi už i koncem února jsem začala na spoustu věcí říkat, že v dubnu. V dubnu půjdeme na brusle, v dubnu napíšu na blog, a 'duben' byla taková hrozně vzdálená doba.

Tak jo. Od té doby, co začal semestr, jsem vlastně celkově moc nepsala. Mám teď školu jen v úterý, což je fajn, i když nemám žádné extra zábavné předměty, ale mám většinu předmětů s mýma oblíbenýma holkama, což je super :) Každou středu chodím na zumbu, která mě hrozně baví a fakt si každou tu hodinu užívám. Sice nemůžu moc posoudit, jak moc mi to jde, sice se cítím, že u toho musím vypadat skvěle, ale kdybych se viděla, tak bych si to možná už nemyslela :D Ale o to nejde, fakt mě to baví a už jen to, že každou hodinu vím líp a líp ty kroky, mi dělá radost :)

Taky v poslední době hodně hodně chodím do kina. Asi určitě ještě napíšu rozsáhlý článek o Krásce a zvířeti, protože se mi ten film tak moc líbil, že by ani nešlo o něm nenapsat. Nejradši bych na něj šla znova, hned. Jinak jsem neskutečně nadšená, že už je jaro a venku je krásně a teplo a třeba zrovna dneska by se dalo jít klidně i jen v tričku. Miluju jaro!

Koniklece, na které jsme se byli s Lubíkem nedávno dívat.

DO PRAHY.

1. března 2017 v 19:09 | Lenča
Sedím ve vlaku a i když jsem si plánovala, jak se budu po cestě učit a pracovat na bakalářce, jsem teď tak unavená, že to ani nejde. A tak jsem si řekla, že aspoň napíšu něco málo na blog.

Jedu teď na pár dní do Prahy, za rodinou a těším se, protože jsem je už nějakou dobu neviděla a taky jsem už dlouho nebyla v Praze. Tak si teď užívám cestu Regiojetem, když už nám konečně aspoň párkrát za den jezdí do Brna. Nemáme v Praze žádné zvláštní plány, jen strávit čas s rodinou, možná do aquaparku, nějaké procházky, uvidíme. Ale zatím to vypadá, že bude alespoň do víkendu dost teplo, což je super.

Jinak je teď moje jediná starost pořád bakalářka a ještě měsíc bude. Dnes začal březen, takže už na ni mám jen měsíc a nechápu, jak se to stalo :D Ale pracuju na tom. Ne každý den to jde, ale některé dny to zase jde nadprůměrně dobře, takže se to vyrovná. Musím to zvládnout, takže to prostě zvládnu. Minulý týden mi taky začala škola, ale mám ji tento semestr jenom v úterý, což je vzhledem k bakalářce super. A taky teď chodím na zumbu. Dneska jsem měla druhou hodinou a sice je to dost náročný, ale fakt mě to baví :)

Tak jo, jen jsem chtěla napsat takový malý update. A za chvíli budu v Praze :) Pak asi nejspíš napíšu nějaký článek o tom, jak bylo.

SKORO KONEC LEDNA.

21. ledna 2017 v 10:29 | Lenča
Skoro konec ledna, ale mám napsanou první kapitolu! Sice jsem ji chtěla mít už dávno, ale to nevadí. Dělala jsem zkoušky, které mám už teda za sebou a teď už i tu kapitolu mám. A mám pořád dva měsíce. Zvládám. Musím si to ale hodně a často připomínat. Jsou dny, kdy mi to přijde úplně nemožné a kdy brečím a bojím se, že to nemůžu zvládnout. Ale vždycky to zase pomine. Dám si zmrzlinu nebo čaj a pak k té bakalářce zase sednu a pracuju na ní a věřím, že to zvládnu.

Takže bakalářka, to je teď moje hlavní starost a ještě minimálně dva měsíce bude. Myslím, že z ní a její obhajoby mám větší strach než ze státnic. Ale budu se snažit, napíšu to nejlépe, jak to půjde, a nějak to dopadne. Pokud možno, dobře. Děsím se, že budu mít státnice nebo něco 12. června - 11. je totiž koncert Linkin Park. Ani bych se nedivila, kdyby to tak vyšlo :D Ale uvidíme, budu doufat, že ne, a když jo, tak to budu muset zvládnout i tak.

Kromě školy se teď snažím si sehnat nějakou praxi, byla jsem v několika jazykových školách, ve dvou to zatím nedopadlo a v jedné by ještě mohlo, tak uvidíme. Říkám si, že když už dodělávám bakaláře, tak by nějaká ta praxe byla na čase. Tam, kam jsem chtěla nejvíc, mě bohužel nevzali - nejvíc jsem tam chtěla i proto, že než bych tam začala učit, poskytli by mi i školení, což je samozřejmě mnohem lepší než když by mě hned poslali učit. Mám sice zkušenosti s učením, doučováním a tak, ale vždycky jsem učila jednoho nebo nanejvýš dva lidi, což je něco hodně jiného než když máte nastoupit před větší skupinu. Ale právě v tom potřebuju zkušenosti.

Co bych vám ještě tak pověděla? Těším se na léto. Minulý víkend jsem byla doma a byli jsme s bráškou sáňkovat, což bylo super a snad úplně poprvé, kdy jsem s ním vůbec na sáňkách byla, protože už hodně posledních let sníh takhle dlouho nevydržel. Dokonce i tady v Brně se pořád ta troška drží, a je to pěkný. Ale stejně mám jaro a léto radši :)

Tak jo, zatím se mějte krásně a zase se brzo ozvu :*

DNESKA JE MI 23.

7. ledna 2017 v 13:47 | Lenča
Připadám si stará. Já vím, že si asi řeknete, že to je ve 23 letech kravina. Ale prostě je to tak. Vždyť to je včera, co jsem ještě byla malá 15letá holka a teď je mi už tři roky přes dvacet. Hrozně to letí. Narozeniny jsou zatím super, večer a přes noc jsme slavily s Niky a dostala jsem tak krásnej sešítek, ze kterýho jsem nadšená. Na každé dvoustraně je vždycky nadepsáno, čím ji máš popsat, tak jsou tam třeba dobrodružství, která musím vyzkoušet; věci, které nechci nikdy zapomenout; celebrity, které bych stalkovala, kdybych mohla a tak dále, je to skvělý. A taky jsem dostala jelly beans, které zbožňuju. A byly jsme spolu v čajovně a v mekáči a taky na -15stupňovém mrazu :D A (kromě té zimy) to bylo super.


No a dnešek strávím s Lubíkem. Dostala jsem ferrero rocher - konečně! Po celé té době, kdy jsem si to přála a všem říkala, ať mi to prosím koupí, až budu mít narozeniny. Já vím, že je to hrozně předražené, ale je to prostě tak neskutečná dobrota. A taky úplně krásné lilie :)

ZKOUŠKY, VÁNOCE A SNÍH.

19. prosince 2016 v 16:41 | Lenča
Tak jo. Úplně jsem nezvládla ten řetězec prosincových článků, pro který jsem se rozhodla, ale prosinec byl celkem šílený. Učení na zkoušky, vypracovávání různých prací, na blog už mi bohužel nezbyl čas. Ale už mám dvě zkoušky hotové a teď budu mít snad trochu víc času vrhnout se na psaní bakalářky. Nevím sice, jestli mi vyjde cíl napsat do Vánoc první kapitolu, ale uvidíme, třeba aspoň částečně.

Včera tu celé odpoledne sněžilo a ještě pořád to aspoň u nás celkem drží, takže je všude sníh a je to prostě krása. Taková ta pravá vánoční atmosféra. Na víkend jsem měla tady v Brně maminku a brášku, což bylo super. V sobotu jsme chodili po trhách a večer byli bruslit, což mi ze začátku moc nešlo, protože jsem na tom přecejenom dost dlouho nestálo, ale nakonec jsem se rozjezdila a bylo to super. No a včera jsme šli do Vida Parku, kde jsem byla už podruhé a určitě doporučuju, zábava na půl dne minimálně :) A pak ještě trochu po obchodech.

Tento týden už máme zavřenou školu, takže další zkoušky mám až po Vánocích a pozítří už jedu domů:) Ani se mi nechce věřit, jak brzo už bude Štědrý den. Ale určitě to bude letos super, těším se :)

Kdybych do té doby už nenapsala (možná sem dám jen nějaký photo diary nebo tak), tak si užijte Vánoce a hlavně ať je strávíte v klidu, jak to má být:)

CO JE NOVÉHO A TAK.

10. října 2016 v 17:33 | Lenča
Už jsem docela dlouho nic nepsala. Naplno začal semestr, mám práce až nad hlavu a jsem celkem přesvědčená, že třeťák bude zatím ten nejnáročnější rok mého studia. Měla bych pomalu, ale jistě pracovat na bakalářce, ale zároveň mám taky tolik práce do různých předmětů, že nevím, co dělat dřív. No ale dneska jsem tady, protože prostě chci a potřebuju zase jednou napsat nějaký článek. A protože jsem o ničem dlouho nepsala, tak to bude takový miš maš všeho možného, co se dělo.

Začala bych minulým víkendem, kdy jsme se s Nikčou vydaly po roce konečně zase na výlet do Zlatých Hor. Vloni jsme lehce neúspěšně šly 50 kilometrů, a protože až zas takoví blázní nejsme, rozhodli jsme se letos jít "jenom" 25ku. Musím teda říct, že náročné to bylo až až a byly chvíle, kdy jsem si myslela, že do těch kopců prostě nevyjdu, no ale zvládly jsme to. Před zdoláváním nejvyššího bodu cesty jsem si dala na povzbuzení slivovici a přestože slivovici fakt nesnáším a byla dost hnusná, myslím si, že mi to docela pomohlo :D Jinak celý den krásně svítilo sluníčko, takže počasí vyšlo dokonale. A šly jsme fakt rychle, v cíli bylo před náma jen 11 lidí, což si myslím, že je fakt dobrý :) A celkově celý ten víkend byl fajn, po dlouhé době jsem zase viděla tátu a jeho ženu, po dlouhé době jsme taky podnikly něco společně s Niky, viděla jsem nějaká ta stará známá, ale i nová neznámá místa a tak:)


Ještě o týden dřív jsme byli s L na víkend u nás a oslavili naše dvouleté výročí. Je to strašně neskutečný a jsem strašně ráda, že ho mám :) Výročí jsme oslavili krásnou a mooc dobrou večeří a nic víc bych si ani nepřála, bylo a je nám krásně:)

No a tento víkend jsem byla doma a slavili jsme bráškovy deváté narozeniny. Máma mu pekla dort ve tvaru Garfielda vyvaleného na gauči, který se naprosto povedl, byl překrásnej a taky hrozně dobrej. Hrozně to utíká, takový škvrně to bylo a teď už má devět. Dostal (mimojiné) mobil a dvoje hodinky :D

No a včera večer jsem se zase vrátila zpátky do Brna, unavená a s plným batohem, přestože jsem odjížděla s prázdným. Dneska jsem byla po dlouhé době cvičit, za což jsem ráda, i když mi zrovna nevyšel můj plán, že si hezky zacvičím, pak přijdu domů a v klídečku zvládnu za den napsat celou esej. Zapnula jsem si Gilmorova děvčata a pak ještě jeden díl, no a eseje napsala jen jednu a půl stránky, ale lepší něco než nic. Už bych zase přivítala sluníčko, tady při tomhle počasí se mi chce tak jedině spát...

MŮJ VLAKOVÝ "ZÁŽITEK"

18. září 2016 v 16:40 | Lenča
V pátek večer jsem se vracela po týdnu doma zpátky do Brna. Už jsme byli v Brně a blížili se k nádraží, když vlak najednou zastavil. Za chvíli se z rozhlasu ozvalo, že nastala mimořádná událost a vlak bude mít zpoždění, a pak za chvíli začala procházet vlakem průvodčí s tím, že jsme někoho srazili a neví se, jak dlouho budeme muset čekat. Bylo nám řečeno, že se čeká než přijedou hasiči a pak nás pustí z vlaku. Pak zase, že je to moc nebezpečné, protože o kole jezdilo dost vlaku a taky samozřejmě nebylo možné jen tak skákat z vlaku, protože to bylo dost vysoko a někomu by se mohlo něco stát. Po asi tak hodině a třičtvrtě nám oznámili, že se máme přesunout do zadního vagonu, kde se jedněmi dveřmi přesuneme s pomocí hasičů do jiného vlaku. No, vlak byl dost narvaný, bylo tam asi 7 vagonu, takže si dokážete představit, že než se tolik lidí po jednom přesnulo a naňahňalo do menšího vlaku, nebylo to jen tak. Ale nakonec se to zvládlo a na brněnské nádraží jsem dorazila skoro o dvě a půl hodiny později. Navíc v tom vlaku kvůli klimatizaci byla dost zima, takže jsem se nachladila a teď dost kašlu a mám rýmu :/ No, zajímavý zážitek. Znovu už to prosím zažít nechci :D

Nemůžu si uvědomit, že už zítra jdu zase po pár měsících do školy. Moc se mi nechce, ale to hlavně proto, že jsem prostě líná a baví mě se válet. V úterý bude mít L narozeniny, tak jsem říkala, že mu udělám dort. No, snaha byla, ale popravdě řečeno se pokazilo asi všechno, co se pokazit dalo :D Dort samotný sice dopadl celkem dobře, i když je dost nízký. Nevím, jak se mi to podařilo, ale krém vůbec nedostal krémovou konzistenci a byl v podstatě nepoužitelný, no a poleva byla zase moc řidká a polovina se jí usadila uprostřed dortu a druhá polovina stekla dolů... Ale jak říkám, snaha byla. Jsem ale trochu zklamaná, pečení mi většinou jde. Když jsem dělala dort mamce, tak byl kouzelný. No nic, příště se třeba zadaří líp:)

To je asi všechno, co jsem chtěla dneska napsat, tak zatím se mějte a papaa

MÁLAGA.

9. září 2016 v 9:04 | Lenča
Tak už jsem po necelých třech měsících konečně zase zpátky doma. Dnes vám ale chci napsat o uplynulém týdnu, který jsme strávili ve Španělsku.

Málaga je opravdu nádherné město. Jako z pohádky. Jako z úplně jiného světa. Všude ty úzké uličky a hlavně ta zeleň, palmy a banánovníky a ibišky ve všech možných barvách. Místy mi to přišlo jako úplně na jiném kontinentu, tolik jiné než cokoliv, co jsem viděla jinde v Evropě. Strávili jsme tam sice jen pět dní, ale stálo to za to. A i když jsem se těšila domů, když jsme den před odjezdem trávili poslední chvíle u moře, ani se mi moc nechtělo pryč.

Španělskou pohodu mi trochu zkazilo, že jsem se hned první den příšerně spálila, asi proto, že jsme byli na sluníčku dost dlouho a taky proto, že jsem během celého léta viděla jen to občasné anglické slunce, které ale moc nehřálo. Takhle jsem se fakt v životě nespálila, měla jsem rudé snad celé tělo zepředu, kromě rukou a obličeje. Takže další dny jsme už na pláž chodili spíš až večer. Stejně jsem toho názoru, že večer a i když už je pak docela studené, je v noci moře nejkrásnější.

Kromě pláže jsme taky chodili různě po městě, viděli spoustu krásných míst, budov, rostlin. Poslední den jsme se byli podívat na hradě Gibralfaro a i když se mi v tom vedru vůbec do kopce šlapat nechtělo, ten výhled za to rozhodně stál. Bylo odtamtud vidět na celou Málagu a byla to prostě krása. Pokud byste plánovali výlet do Španělska, tak určitě doporučuju Málagu, je překrásná :)


ČERVEN.

5. června 2016 v 10:57 | Lenča
Ahojte:)

Samozřejmě se zase ulívám od psaní esejí a raději jdu psát na blog. Jednu mám hotovou, ale ještě mě čekají další dvě a měla bych zamakat. Zkoušky už mám od středy hotové, ale dokud mám ještě kus práce před sebou, tak se moc neraduju :D Taky se mi podařilo si vymyslet docela dobré téma na bakalářku a hlavně i takové, na kterém by mě mohlo bavit pracovat. Budu totiž psát o Alence v říši divů :)

Když už mluvím o Alence, minulý týden jsme byly s Nikčou v kině na pokračování filmu Tima Burtona, i když tenhle už od Tima Burtona nebyl, ale bylo tam stejné obsazení s Johnym a Helenou. Ani jedna jsme od toho filmu moc nečekaly, spíš jsme si myslely, že to nebude nic moc, ale celkem příjemně nás to překvapilo. Film se dost povedl, bylo to úžasně natočené, krásná podívaná a ti herci jsou úžasní, takže fakt doporučuju :)

Další věc, o které jsem chtěla něco málo napsat, jsou naše prázdniny v Anglii. S L tam odlétáme 19. června, asi do konce srpna s tím, že pak chceme ještě na pár dní na dovolenou do Španělska. Už máme koupené letenky, domluvené ubytování a tak všechno, takže jsem zvědavá a dost se těším:) Teď už jen dodělat těch několik věcí do školy a je hotovo.

Pokud máte ještě před sebou nějaké testy nebo zkoušky, tak vám všem držím palce a přeju hodně štěstí a nebojte, prázdniny budou už brzo!

Pa, Lenča

MAJÁLES A JARO.

9. května 2016 v 17:49 | Lenča
Ahooj,

dávám si zrovna trochu přestávku mezi učením, a tak mě napadlo, že bych zase jednou mohla napsat na blog. Blíží se zkouškový a mohlo by toho tu tedy být už brzo víc a hlavně častěji.

V pátek se v Brně konal Majáles, na který jsem se hroozně těšila a byl super. Nejvíc se mi líbili Mandrage, mám je hrozně ráda, a taky jsem více či méně znala všechny písničky, co hráli (většinu spíš víc) a celou dobu si zpívala a bylo to dokonalý. Hlavní hvězdou tam byl letos Kryštof a ty jsem si taky hodně užila, protože mám hodně písniček od nich moc ráda a i když některé nové, co hráli, jsem třeba vůbec neznala, většinu jsem si taky zpívala a prostě super. Ještě předtím jsme si byli poslechnout na chvilku Voxela, pak Sto zvířat (i když od nich znám jen tři písničky :D) a Xindla X, od kterýho jsem toho znala snad i víc než jsem čekala. Celkově byl prostě Majáles super. A vyšlo úplně krásný počasí.


Většinu tohohle víkendu jsem prospala a prostě tak lenošila a skoro nic se nenaučila, ale nevadí, potřebovala jsem trochu odpočinek. Už strašně rychle končí tento semestr, vlastně jen tento týden a příští týden už pak několik testu a pak zkoušky a mooc esejí. Už abych to měla za sebou. Ale zvládám to. Nebojím se, že ne. A pak prázdniny:)

Zatím ahoj, L.

BREČÍM U GILMOROVÝCH DĚVČAT.

26. března 2016 v 22:53 | Lenča
Jsem na víkend doma a konečně, po snad dvou týdnech, kdy jsem se necítila ve své kůži a buď kašlala nebo kýchala a trpěla těma nejhoršíma bolestma hlavy, je mi konečně zase fajn. A tak ležím a chystám se pomalu jít spát, ale ještě před tím jsem si pustila jeden díl Gilmorek. Luke a Lorelai jsou prostě nejlepší pár na světě. A tak když se rozcházejí, nedá se u toho nebrečet. Protože oni jsou pro sebe ti praví. A je to ještě tím silnější, když máte pocit, že i vy máte toho pravýho a nechcete ani myslet na ty scénáře, že by to kdy mohlo skončit...

Hrozně se těším na to "pokračování" Gilmorových děvčat, reunion nebo jak to nazvat, které se v únoru začalo natáčet. Ale jediná věc, pokud by z jakéhokoliv pitomého důvodu Luke a Lorelai nebyli spolu, tak se na to snad ani nebudu moct dívat :D

Já nevím, co jsem vlastně chtěla psát, jen jsem měla pocit, že bych měla. Možná to je hloupost říct, že bych měla, protože je to můj blog a moje věc, kterou dělám ráda a snad i právě proto bych na to neměla zapomínat.

Mám se dobře. Jsem pořád stejně zamilovaná. Po roce a půl, což vám nemusí přijít jako zas tak dlouho, když některé páry jsou spolu třeba desítky let, ale já, která jsem jiný nejdelší vztah měla tak měsíc, pro mě je to hodně. Jako věčnost. A zároveň je to jako včera, co jsme se poznali. Je to občas hrozně těžký. Nemyslela bych si, že to bude tak těžký, ale co já můžu vědět, s nikým jsem předtím pořádně nechodila :D Ale to úžasný na tom je, že to vždycky stojí za to. Byly chvíle, kdy jsem se ptala, jestli mám vůbec takový problémy zapotřebí, ale pak mi došla jedna věc a to ta, že bez něj nemůžu být, a všechny takové otázky jsou tím pádem totálně zbytečné.

Tenhle článek vážně neměl moc hlavu, ani patu, ale doufám, že vám to nevadí:) A příště snad zase víc smysluplně.

MONDAY MORNING.

14. března 2016 v 8:26 | Lenča
Ahoj:)

Dlouho jsem nepsala. Začala škola a v tomto semestru mám práce až nad hlavu. Mám tři předměty z literatury, za což jsem sice ráda (minule se mi nepodařilo zapsat ani jeden), ale přečíst do každého z nich týdně knihu a ještě o ní třeba i něco napsat je časově celkem náročný. Plus spousta úkolů do ostatních předmětů. Ale pořád mě to nepřestává bavit. I když mám málo času na všechno ostatní.

Venku svítí zase jednou sluníčko, takže i když je celkem zima, to vstávání je hned víc v pohodě. Byla jsem na víkend doma a za chvilku se vracím zpátky do Brna. Jinak se teď už začínám těšit na duben, protože pojedeme do Prahyy. Na výstavu Titanicu a taky nejspíš nějaké ty nákupy a prostě Praha :) Zrovna jsem tak uvažovala vlak x autobus student agency, takže jestli někdo s těmi autobusy jezdíte nebo jste alespoň někdy jeli, dejte vědět, jaké jsou. Já sice mnohem radši než autobusem jezdím vlakem, ale se student agency jsem ještě nejela, tak to třeba zkusím. No a taky se mooc těším na prázdniny, pojedeme do Anglie a pak "za odměnu" nejspíš Španělsko:)

No, co se týče té školní četby, tak nejvíc mě baví díla amerického dramatu. Zatím jsme četli Death of a Salesman (Smrt obchodního cestujícího), Streetcar Named Desire (Tramvaj do stanice Touha) a teď Who's Afraid of Virginia Woolf (Kdo se bojí Virginie Woolfové) a nejvíc mě zaujala ta prostřední. Z britské literatury teď budu číst Beggar's Opera (Žebrácká opera), tam jsme zatím četli akorát Robinsona Crusoe, kterého nemám ráda a nebavilo mě to, ale nakonec jsem to nějak přečetla :D No a v americké literatuře jsou to trochu méně známá díla, třeba minulý týden Woman Warrior, což mi přišlo sice zvláštní, ale taky i dost zajímavé :)

A to je pro dnešek vše, mějte se krásně, L.

CO JE NOVÉHO.

20. února 2016 v 19:47 | Lenča
Ahoj:)

Právě se chystám na ples, citím se, že vypadám jako princezna a mám ještě chvilku času, tak jsem si říkala, že něco napíšu, když už se mi stejně nedaří psát tak moc jak bych chtěla. Nejde ani tak o to, že bych neměla čas, ale spíš nemám nápady. Nebo se možná jen málo snažím o nápady, budu na tom muset zapracovat. No ale dneska budu psát jen o tom, co je v poslední době nového.

V pondělí (nebo spíš v úterý, protože pondělí budu mívat volná) mi začíná další semestr ve škole, a i když nemuset nic moc dělat mě zatím úplně nepřestalo bavit, už se celkem těším. Podařilo se mi zapsat dost předmětů, což jsem se bála, že se tak úplně nepovede, takže je to fajn. Mám i dost literatury, která mi v tom posledním semestru chyběla, tak jsem zvědavá, jaké všechny ty předměty budou. A taky jsem si vymyslela znovu chodit na street dance, protože když jsem chodila, tak mě to dost bavilo:)

V poslední době zase koukám na Gilmorova děvčata, protože se samozřejmě blíží ten úžasný reunion nebo jak to nazvat, celé nové čtyři 90minutové epizody, nemůžu se dočkat! A tak se znovu dívám na celých sedm řad, protože lepší seriál prostě neexistuje :)

Papa, Lenča

VOLNO, ČTENÍ A NĚMČINA.

4. února 2016 v 15:07 | Lenča
Ahoj:)

Venku svítí sluníčko, ale mám takovou nijakou náladu, trochu se nudím. Sice mám vymyšlených věcí, co můžu dělat až až, ale nebaví mě to celej den a chtěla bych dělat něco zábavnější, ale zároveň se mi nechce a nevím co a prostě ehh :D No takže jdu napsat článek.

Od té doby, co jsem dodělala všechno, co jsem za ten semestr měla udělat, se intenzivně učím němčinu, skoro každý den tak hodinku, a baví mě to. Trochu se bojím, že až zase začne škola, tak nebude čas a nedostanu se k tomu a zase to zapomenu, takže to prostě musím udělat nějak tak, abych si to i přes semestr zvládala nějak opakovat. Začínala jsem se učit němčinu už x-krát a nechci začít zase znovu, jen pokračovat.

Taky chodím konečně po nemoci zase cvičit, tento týden jsem byla dvakrát na posilování. Sice zatím jediná věc, kterou mi to dává, je bolest, ale to nevadí, baví mě to. No a samozřejmě čtu. Dočetla jsem To All the Boys I've Loved Before od Jenny Han. Taková holčičí slaďárna, trochu blbost, ale asi jsem v hloubi duše taky ještě malá holka, protože mě to celkem bavilo a nejspíš si přečtu i ten další díl, protože mě zajímá, jak to bude pokračovat. No a teď konečně čtu Career of Evil, třetí ze série detektivek od JKR vydaných pod pseudonymem. Každá stránka, i skoro každá věta, mi znovu připomíná jaká je to úžasná spisovatelka.

Tak jo, to jen tak, abyste věděli, co tak dělám, když se zrovna nenudím nebo zrovna nepíšu články. Za dva a půl týdne mi začíná semestr a nejvíc mě děsí to, že vůbec nevím, jestli se dostanu aspoň do některých těch předmětů, do kterých bych se ráda dostala...

Mějte se, L.

NEMOCNÁ.

21. ledna 2016 v 10:04 | Lenča
Ahojte :)

Tak ležím doma s angínou a nemám co dělat, i když vlastně mám, ale nemám energii moc co dělat, tak jdu aspoň napsat článek. Na víkend jsem byla doma a měli jsme naplánované v neděli slavit moje a mamčiny narozeniny. No, v sobotu ráno jsem se probudila a bylo mi hrozně blbě a během dne jsem se cítila na umření. Takže oslavu jsem si moc neužila, vzhledem k tomu, jak mě bolelo v krku a cokoliv polykat, tak ani moc nevím, jak chutnal ten dort. Ale nevadí. V pondělí jsem šla k doktorovi a mám angínu, jak jsem čekala.

Jinak zkoušky už mám všechny úspěšně hotové, což je super :) I ty nejtěžší jsem nakonec dala. A z eseje, kterou jsem psala začátkem ledna mám áčko, což jsem vůbec nečekala, protože snad polovinu slov je má snaha zvětšit objem eseje :D Ale tak, asi se to podařilo. Psaní mi vždycky šlo:) A teď prázdninky. Sice začínají nemocí, ale brzo budu zas zdravá a bude zase dobře. Ale aspoň teď čtu, včera jsem dočetla Carry On, tak uvidím, čím budu pokračovat.

Zatím pa, L.

SOBOTA.

9. ledna 2016 v 9:09 | Lenča
Vzbudila jsem se ze snu, kde byl Ted Mosby otcem Hermiony Grangerové a v tom snu se vyděšil kvůli tomu, že mu jeho dcera řekla, že její nová postel je skvělá, protože se do ní vleze i Ron. Ale jinak žiju totálně v realitě :D

Moje narozeniny byly i přes počáteční blbé nálady vážně pěkný. Dostala jsem květiny a ručně vyráběnou krabičku na náramky a další blbůstky. Taky mi L dělal palačinky k večeři a víc než to nepotřebuju:) A užívali jsme si posledního sněhu. Škoda, že už taje, líbilo se mi mít tu sníh. Aspoň něco dobrého na zimě.

Ale to momentálně asi nejdůležitější - zkoušky! Už mě (snad) čeká jen jedna a to v úterý, na kterou se teď intenzivně učím. Říkám snad, protože vůbec nevím, jak jsem napsala zkoušku z překladu a mám dost strach, že jsem to nedala. Tak doufám, že mě nebudou stresovat o moc dýl a brzo se ten výsledek dozvím. Třeba to nebude nejhorší.. Ostatní zkoušky dopadly dobře. Teda, o té čtvrteční zatím nevím, ale myslím si, že dobrý:) Jinak zatím tři áčka a jedno béčko (nee, vůbec se nechlubím :D).

Protože jsme to ani jeden (nebo aspoň ne celé) neviděli, tak s L teď postupně koukáme na Star Wars. A přes očekávání musím říct, že mě to baví. Zatím jsme teda viděli jen první dva, protože ty filmy jsou moc dlouhé a dřív nebo později se u toho někomu začne chtít spát :D No a včera jsme koukali na strašně úžasný a strašně divný film s názvem Upside Down, o kterém mám v plánu napsat někdy v brzké době článek, protože... moc dojmů :D

Tak pěkný víkend a mějte se!

TWENTY TWO.

7. ledna 2016 v 8:34 | Lenča
Od roku 2010, kdy jsem si založila tenhle blog, už uběhla dost dlouhá doba. A tak - protože je mi dneska 22 - jsem se rozhodla blogově zmapovat posledních několik let mých narozenin. Je celkem vtipné si to takhle číst.

V roce 2012 mi bylo 18 a cítila jsem se zvláštně, protože osmnáctka je přece takový to velký, nebo ne? Pamatuju si, že jsem byla hlavně nadšená ze skutečnosti, že už budu moct volit. Taky jsem se těšila na autoškolu. A teď jsem už snad tři roky za volant nesedla. Ale to nevadí, až budu chtít, tak se k tomu zas vrátím. Sice se to budu muset všechno učit znovu, ale co.

O rok později jsem přímo v den narozenin nic nepsala, ale zmínila jsem se o nich v tomhle článku, který byl tak trochu o dospělosti. O tom, že se začínám cítit dospěle. A teď? V mnoha ohledech jsem dospělá, většinou se na mě každý dívá jako na dospělou, ale v mnoha jiných věcech jsem pořád dítě.

Když mi bylo 20, tak jsem se hlavně učila na maturitu. Vím, že začátkem toho roku jsem se necítila moc šťastně. Spousta stresu kvůli všemu tomu učení a hlavně už jsem si přála, aby bylo po maturitě a těšila se, až konečně půjdu na vysokou. Ale přes celý ten jeho náročný začátek byl rok 2014 tím nejlepším ze všech. A jako bonus k těm 20tinám - v tomhle článku jsem psala o tom, čeho bych se přála zbavit, když už nebudu teenager. Číslo 1 - hahahahahaha :D Fakt, na to nic jiného říct nejde. Přijde mi, že v tomhle bodě je to teď někdy snad i horší než to bylo v době puberty.

No a loni mi bylo 21. Byla jsem stejně jako jsem teď šťastná a zamilovaná. Víc? Míň? Myslím, že na tom až tak nezáleží. Někdy je hůř a jindy líp. Taky jsem měla uprostřed zkouškového stejně jako teď. Dneska mě čeká jedna, v úterý ještě poslední a pak ještě nějaké ty eseje a mám hotovo.

Asi bych taky měla napsat jak se dnes cítím, když je mi těch 22. Mohla bych napsat sto různých pocitů a myšlenek, které se mi honí hlavou, ale až se zase budu ohlížet na své staré narozeniny, nerada bych si je pamatovala pesimisticky. Takže, dvaadvacet je dobrý věk. Myslím, že si tu písničku dneska pustím ještě 20krát :D Vzbudila jsem se, pustila si vlog a teď si chvíli maluju omalovánky, které jsem si včera koupila. Zatím si na tomhle svém novém věku nemám na co stěžovat :)

Mějte se a smějte se (:

 
 

Reklama