DENÍČEK

NÁDHERNÝ VÁNOCE.

25. prosince 2015 v 20:31 | Lenča
Ahoj,

je v podstatě po Vánocích a já jsem si je letos hrozně užila. Nesněžilo, no a co? Ale vezmeme to tedy postupně. Pokud mě znáte, víte, že jsem se těšila už někdy od září, užívala jsem si tu atmosféru, výzdobu i vánoční trhy, i když letos nebylo až tolik času je procházet. Dárky jsem taky měla nakoupené dost brzo. A když pak bylo 23., necítila jsem se až tak vánočně.

Asi to bylo tím, že se mi 23. ženil tatínek. Měli malou svatbu, bylo nás tam dohromady jen deset, ale bylo to strašně milý. Líbilo se mi to hlavně proto, že tátovu teď už ženu mám fakt ráda a ti dva se k sobě dokonale hodí. Jsou dost jiní, často se o něčem vtipně dohadují, ale asi i díky tomu se tak doplňují. A pak taky, všechny svatby jsou tak nějak nucené, všechno je do puntíku naplánované, ale u té jejich to tak nebylo a přišlo mi to tak mile přirozené.

Na Štědrý den jsem se už ale cítila dost vánočně, i když - a bude se to vysvětlovat jen těžko - to letos bylo tak nějak jiné. Dopoledne jsme s Matym na zkrácení čekání hráli různé hry, pak byla tradiční zelňačka a odpoledne se jelo k babičce. Tam jsem dostala tři šály :D Taky učebnici němčiny, kterou jsem si přála a poukázku do knihkupectví. Chvíli jsme tam poseděli, dali si víno a o pár hodin později jeli domů na večeři. Letos mi chutnala snad i víc než jindy, salát i losos byl výbornej. No a pak jsme se vrhli na tu hromadu dárků, která byla pod stromkem. Dostala jsem batůžek do školy, kartáč, nějakou kosmetiku, tepláčky, od Matýska sůl do koupele a svíčky, a ještě společně s Matym 3D puzzle Tower Bridge a Eiffelovku (oboje už jsme dnes ráno měli postavené). Do noci jsme stavěli lego a ty puzzle a hráli jednu hru, co brácha dostal. No a dneska jsem byla u druhé babičky, s bratránkama a prostě taťkovou stranu rodiny, kde to je vždycky hrozně fajn:) Bylo zvláštní a smutné, že jsme byli jako vždycky u prababičky a letos tam poprvé nebyl pradědeček.


Zítra i v neděli budu u babi, protože v neděli tam jedeme všichni (bude husa) a zítra vaří svíčkovou, takže tam samozřejmě musím i zítra :D A pak mi dojede miláček:) To taky souvisí s tím, proč byly ty Vánoce tak nějak jiné. Užila jsem si je, ale několikrát jsem si říkala, že stejně je pěknější, když jsem s L a prostě třeba jen ležíme nebo si povídáme. Není to ani tím, že by mi až tak moc chyběl.. jen je to s ním prostě hezčí.

Lenča

ACoS AUTOGRAMIÁDA A SPOUSTA ČTENÍ.

14. listopadu 2015 v 11:56 | Lenča
Včera měly u nás v Brně autogramiádu holky z A Cup of Style, a tak jsem samozřejmě šla, i když po hodině čekání, kdy se řada skoro nepohla, jsem toho rozhodnutí jít začínala celkem litovat. Ale to netrvalo dlouho, protože pak už to šlo rychleji a když jsem se po celkem tak hodině a půl čekání dostala na řadu, tak jsem byla nadšená. Holky byly hrozně milý a prostě takový, jak byste čekali z jejich videí :)

Čtu The Tenant of Wildfell Hall od Anne Bronteové a hrozně se mi to líbí. Začala jsem předevčírem a už jsem za polovinou a i když je to tak trochu povinnost, vůbec mi to jako povinnost nepřijde, protože se od knížky nemůžu otrhnout. Mnohem lepší než nějaká Jane Eyre (no offense nikomu, kdo ji má rád, protože vím, že vás je hodně). Já mám od Bronte sisters nejradši Na Větrné Hůrce, četla jsem to asi třikrát. Ale Anne psala zrovna tak úžasně. Četla jsem od ní už Agnes Grey a teď tahle knížka, kterou možná budu mít ráda stejně tak moc jak Větrnou Hůrku. Takže čtu a čtu a čtu.

Do školy toho mám dost, občas nevím, kde mi hlava stojí, ale zkouškový je pořád dva měsíce "daleko", tak do té doby nějakej čas ještě je. Venku je krásně, svítí sluníčko a vůbec to nevypadá na nějakej příchod zimy, což ale mě jako někomu, kdo zimu nemá rád, vůbec nevadí. Klidně bych brala takovýhle počasí až do jara.

Mějte se krásně a užijte víkend:)

VÍKEND DOMA.

7. listopadu 2015 v 16:16 | Lenča
Ahoj:)

Pouštím si zase jednou hudbu z Glee, venku je škaredě, většinu práce, kterou jsem dneska chtěla stihnout jsem zvládla dokonce rychleji než jsem čekala, takže je čas na napsání na blog. Jsem teď na víkend doma a mám fajn náladu. Dneska jsme byli na řízku s bramborovým salátem u babičky. A už se hroozně těším na Vánoce. Možná budeme dokonce už dělat perníčky. Trochu brzo? Ale co :D

Poslední dobou mám do školy tolik práce, že většinu času vůbec nevím, co dělat dřív. Ale jde to. Baví mě to, což je to asi nejdůležitější. V pondělí jdeme na hokejový souboj univerzit, takže už se těším, protože loni to nějak nevyšlo, ale letos budu fandit. S L se pořád popichujeme o tom, kdo vyhraje (samozřejmě, že my). Určitě bude sranda. Taky jsem byla v divadle a musím říct, že jsem konečně po dlouhé době byla na opravdu dobrém divadle. Měli jsme jet na My Fair Lady, což bylo ale den předem kvůli nemoci hlavní herečky zrušeno a místo toho hráli Noc na Karlštejně. Ale ta byla taky krásná, hrozně moc se mi to líbilo :)

Jsem nadšená z podzimu a když můžu, tak se jen tak procházím listím. Minulý týden, když bylo tak krásně, jsem jedno dopoledne procházela Lužánkami a vypadalo to tam úplně nádherně, jako v ráji. A byla jsem posilovat. V úterý a až do včerejška mě dost šíleně bolely nohy :D Ale je to skvělý, jsem jenom ráda, že se sebou něco dělám. A taky mě to baví. Kromě toho lítám z jednoho doučování na druhé - nebo spíš, ze školy na doučování a zpátky a zas tam. Ale nevím, nějak tak jsem spokojená, když mám co dělat. A pak mám nejmíň tři "volné" dny, což je super:)

Co se týče čtení, tak mám rozečtené Career of Evil, ale zatím jsem v podstatě pořád na začátku. A koupila jsem si knížku od A Cup Of Style. Příští týden budou mít holky v Brně autogramiádu, tak už se hrozně těším.

Zatím ahojky, L.

STĚHOVÁNÍ A JINÉ.

27. září 2015 v 20:52 | Lenča
Mám dobrou náladu. Ve čtvrtek jsme měli výročí s L, jsme spolu už rok. Docela bláznivý. A hrozitánsky to uteklo. Byli jsme na skvělé večeři a vůbec celý ten večer byl hrozně pěknej. Máme se moc rádi. Nic krásnějšího by ani být nemohlo:) A pak, když jsem se ten druhej den probudila, tak jsem měla pocit, že se usmívám jako idiot zrovna jako ten den po tom, kdy jsme spolu tenkrát byli na prvním rande.

A od té doby mám tak nějak dobrou náladu. Sice stěhování mi na psychické pohodě moc nepřidává, ale už jsme skoro přestěhovaní a zas tak hrozný to nebylo. Snažím se už být klidná a chvilkama to jde líp a chvilkama hůř, ale nějak už to jde.

V úterý mi začíná škola, ale to už jsem myslím říkala. Mám spoustu doučování a rozhodla jsem se chodit na trampolínky/jumping, protože jsem chtěla dlouho mezeru v rozvrhu, kterou tam jeden den mám, zaplnit nějakým sportem a ty, které nabízí naše škola, mi tam zrovna nevycházely, tak jsem si našla tohle. Určitě mě to bude bavit, takže se těším.

Jinak teď vůbec, ale vůbec nečtu. Co jsem nejvíc dělala v září, tak jsem hodně makala na němčině, i když pořád nemám učebnici, která by pro mě byla ideální a všechny mi přijdou hrozně nepřehledné a prostě ne dělané pro mě :D Z youtube posledním dobou fakt pravidelně sleduju jen A Cup Of Style, které jsem si hrozně zamilovala. Jejich videa jsou hrozně milá. A jsem ráda, že už je zase podzim. Svetry a šály a kabát! A budu si kupovat nový zimní boty, jej.

No a to bude pro dnešek vše. Užijte si zítra den volna navíc a mějte se:)

RÁNO.

9. září 2015 v 18:00 | Lenča
Někdy mám chuť brečet kvůli lásce. Nemyslím si, že láska je svině, i když to občas řeknu. Ale to mi nebrání kvůli ní brečet.

Když mi L zpívá spolu s rádiem tuhle písničku a já se cítím jako ta nejšťastnější a nejvíc milovaná holka pod sluncem:) "Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám a ty se usmíváš, má lásko."

SOBOTA S NIKČOU.

5. září 2015 v 18:35 | Lenča
Ahooj,

dneska jsme byly celé odpoledne venku s Nikčou. První jsme se prošly do Ikey (trénink na padesátku - o které jsem sem asi ještě nic nepsala, což napravím o pár řádků později), kde bylo teda milion lidí a kde jsme si nic nekupovaly, jen jsme si nakradly tužky a napapaly se. A pak jsme přemýšlely, kam jít nebo jet a nakonec se po spoustě méně či více nesmyslných návrhů docela spontánně rozhodly jet na přehradu.

Chtěla jsem tam z velké části hlavně kvůli tomu, že mě Nikča hoodně dlouho nutila jít s ní na lodičku a už nejmíň rok mi vyčítala, že jsme tam ještě nešly. Ale pak mi přišlo, že se mi to snad líbilo ještě i víc než jí :D Už jsem asi dlouho na žádné lodi nebyla. Taky jsem se dneska hrozně cpala. Dortík s třešněma v Ikey, klobása na přehradě a pak ještě vafle se šlehačkou a borůvkovou polevou. Mňam.

Jo a abych taky zmínila tu padesátku. Prostě jsme se (ani nevím, jak a kde to začalo) rozhodly, že půjdeme na takovou akci s názvem Zlatohorská 50. Padesát kilometrů po krásném, hornatém, náročném terénu v okolí tohohle ještě krásnějšího města. Jde se na Bišovku (kopec přímo ve Zlatých Hor) a na Zlatý Chlum. A jsme totálně šílený :D Ale my to zvládneme. Obě se hrozně těšíme. A je tu už ani ne za měsíc! :)

VŠECHNO MOŽNÉ.

31. srpna 2015 v 9:48 | Lenča
Většina z vás jde zítra první den do školy. Normálně bych řekla, že vám nezávidím (a taky, že ne), ale je pravda, že se sama do školy už docela těším. Přijde mi, že jsem měla prázdniny už dlouhý dost. Tak ať se první školní den vydaří a těm několika z vás, kteří jdou úplně poprvé do nové školy, přeju to nejlepší zahájení:)

V posledním týdnu se toho dělo dost. Tak hlavně jsme měli v Brně na celé tři dny na návštěvě Vendy, což bylo super. Už se nemůžu dočkat, až tam půjde na vysokou. Tak jsme chodily po obchodech, po Brně, kde jsem jí ukázala skoro všechno, co mi přišlo podstatné, strávily nejmíň dvě hodiny ve Starbucks, spoustukrát seděly v Mekáči, byli jsme na letním kině (film Sousedi, taková kravina, ale sranda), navštívili onen slavný neexistující bar (jednou si tam musím dát Ryana Goslinga :D), dělaly si piknik v Lužánkách a hlavně si hodně povídaly. Jeden z nejlepších zážitků bylo úterý, když jsme chodily po centru a Vendy naháněla náhodné lidi, aby jí něco nakreslili do Destrukčního deníku. Snad - určitě se ale zas brzo uvidíme.


Pak ve středu jsme se s L. konečně vydali do Jump Parku, kde se mi hrozně líbilo. Není to nejlevnější, ale asi bych i řekla, že to za tu cenu stojí. Po hodině totálně spocení a vyčerpaní určitě ještě dřív, ale bavilo mě to tam. Takový jiný cvičení. Ale dobře jiný :) Určitě doporučuju.

LÍNÁ SOBOTA A ZOE

22. srpna 2015 v 18:06 | Lenča
Dneska je takovej ten den, kdy vůbec, ale vůbec nic nedělám. Přestože mám prázdniny, tak musím říct, že už jsem takový den dost dlouho neměla, vždycky aspoň něco čtu nebo dělám na němčině, ale dneska jsem tak akorát nakoupila, půl hodiny strávila vařením, a pak jsem koukala na Dívčí partu, hrála The Sims a teď doháním videa na youtube.


Začnu od konce a tedy u youtube. Dívám se na Tylera a teď jsem zrovna dokoukala jeho poslední video se Zoe a zase jsem si vzpomněla jak mě štve ta "její" kniha. Teda, ne že by mě štvala úplně ta kniha, ale jestli znáte knihu Girl Online, možná víte a možná ne, že tuhle knihu nenapsala sama Zoella, ale napsal ji za ni někdo jiný. A když jsem se tohle dozvěděla, tak absolutně nemám chuť si to přečíst. Mám Zoe ráda, je hrozně roztomilá, takový sluníčko, její videa mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři. Ale tohle mě štve. Ráda bych si přečetla cokoliv, co by napsala, i kdyby to třeba nebylo nic moc, tak radši bych si přečetla knihu, kterou by vážně napsala ona než nějakou v možná lepší kvalitě, ale ne od ní. No dost o tomhle. Pokud o Girl Online víte, tak klidně napište jaký je váš názor na celou věc :)

No, Sims. Mám to na počítači od minulého léta, protože to byla taková odměna za maturitu. Chtěla jsem si to nainstalovat a hrát už hrozně dlouho, ale pořád jsem si říkala, že prostě ne, protože bych se pak neučila. No a pak, když už mi začaly prázdniny, jsem to pár týdnů fakt dost hrála, ale postupně mě to nějak přešlo. A teď minulý týden u mě byla na návštěvě Nikča, koukaly jsme na Zimní příběh (nic moc) a pak nás nějak napadlo si to zahrát. A jak jsem si na to zase vzpomněla, tak teď hraju :D Vytvořila jsem si nějakou rodinu, která má teď kvůli tomu, že se jim narodili trojčata, už šest dětí :D


Taky jsem včera konečně viděla Pitch Perfect 2, ale musím říct, že tak jako jednička mě to nebavilo. Nebylo to špatné, ale ani nijak zvlášť úžasné. A večer jsme byli v letním kině na Rychle a zběsile 7... no :D Začátek ještě ušel, párkrát jsem se zasmála, ale jak se to přehouplo přes polovinu, tak už se mi to zdálo fakt hodně zdlouhavý a usínala jsem, byla mi zima a nebavilo mě to. Ale L. se to líbilo, tak aspoň, že tak :) A dneska jdeme na Kód Enigmy, což si myslím, že by mohlo být dost dobrý, tak už se těším.

No nic, přeju pěknej víkend a pro spoustu z vás hezkej poslední týden prázdnin :P A jdu ještě aspoň chvíli zkusit dělat něco produktivního. Papa :*

ČERVENEC.

9. července 2015 v 12:35 | Lenča
Ajoj:)

Přijde mi, že poslední dny a snad i týdny utíkají jako voda. Dneska například, jsem se dost divila, že už je čtvrtek. A co je nového? Vlastně asi nic. Zase se budem stěhovat, ale teď ještě ne, až v průběhu nebo koncem září. Venku je konečně přežitelně, včera jsem stála na dešti a jen si to užívala. Hodně moc teď čtu.

Začala jsem u Asyla, to se mi dost líbilo, i když to bylo jiné než jsem čekala. Potom jsem si přečetla Temné kouty, protože jsem musela dřív než uvidím ten film. A hrozně skvělá knížka. Trochu psycho, ale mě se hodně líbila. Určitě si přečtu i třetí knížku od Gillian Flynn - Ostré předměty. A po Temných koutech jsem potřebovala něco uklidňujícího, letního a roztomilého a tak jsem si takové knížky přečetla rovnou dvě. Isla and the Happily Ever After od báječné Stephanie Perkins, na což jsem se moc těšila a ani v nejmenším mě to nezklamalo. Nejvíc se mi stejně líbila Anna, ale musím říct, že Isla je hned na druhém místě, před Lolou. No a včera jsem dočetla This Song Will Save Your Life (Tahle píseň ti změní život), což bylo na mém to-read listu taky celkem dlouho. A tahle knížka se mi líbila hrozně hrozně moc. Určitě doporučuju jako takovou lehkou letní četbu. Elise, hlavní postava, je jedna z těch, do kterých jsem se byla schopná vážně hodně vžít. A teď naposlouchávám písničky z té knížky, protože je doslova nacpaná dobrou hudbou.

Kromě čtení se znovu snažím učit němčinu, tentokrát už nepřestanu a vím, že jsem to stejné už říkala nejmíň jednou, ale teď to myslím ještě víc než vážně. Němčina je frustrující. Není dobrý nápad se jako první cizí jazyk učit anglicky, protože angličtina to má všechno hrozně jednoduchý a když pak přejdete na takovou němčinu, je to prostě frustrující.

Registrovala jsem si předměty na další semestr a do těch, které jsem chtěla nejvíc, jsem se nedostala. Ale snad příště. Děsí mě, že to zatím vypadá, že budu dva dny muset být ve škole už 7:30. Ale zvyknu si, asi - snad. Budu muset. A nakonec článku nějaké fotky.

Pa, L.

OSTŘÍHANÁ.

17. června 2015 v 10:53 | Lenča
Včera jsem se šla společně s Nikolkou nechat ostříhat. Těšila jsem se, protože i když se mi moje dlouhý vlasy moc líbily, chtěla jsem "trochu" změnu a tu teda rozhodně mám. Snad abych začala tím, jaká ta změna vlastně byla. Takže obrázek před a obrázek po:


Po ne moc dobrých minulých zkušenostech s kadeřnicemi a tím, že mě snad nikdy (pokud nešlo o hloupé zastřihnutí konečků) neostříhali tak úplně jak jsem chtěla, jsem se trochu bála, aby to dopadlo podle mých představ. Tak jsem si dala do mobilu fotky, jak bych to přibližně chtěla a taky toho, jak jsem byla ostříhaná posledně aneb jak bych to rozhodně nechtěla (které jsem nakonec kadeřnici ani neukazovala).

Měli jsme naplánované jít se stříhat jinam, než kde jsme nakonec skončili, ale asi to bylo dobře. Mám vlasy teď totiž ostříhané úplně přesně jak jsem si představovala. A najít kadeřnictví, kde vás ostříhají tak jak chcete a navíc levně je (v centru Brna!) docela zázrak, takže přestože se takové propagaci na blogu spíše vyhýbám, tentorkát si ji neodpustím. Berte to jako doporučení, až budete hledat kadeřnictví - roh Hybešovy a Bezručovy, je to tak deset metrů od zastávky :)

JARO :)

24. března 2015 v 18:30 | Lenča
Ahoj:)

Už jsem zase dlouho nepsala, takže jsem se včera rozhodla, že dneska prostě napíšu a jak vidíte, nejspíš píšu. Právě teď jsem po dnu plném doučování u Nikolky, protože jsem ji moc dlouho neviděla a protože jsem jí dneska prostě musela koupit Asylum, když jsem to viděla ve slevě - takovou jednu knížku, o které už nejmíň půl roku pořád mluví a nebyla schopná si ji koupit :D

V pondělí jsme psali první test tohoto semestru, z Practical English a překvapivě mi ani nepřišel moc těžkej. První esej taky dopadla celkem dobře. Učím se a učím a celkem mě děsí, že už je konec března, protože sice se učím a učím, ale na některé předměty jen kašlu a kašlu a nepřečetla jsem do nich víc než stránku. A ani nemrknu a bude květen.

Jinak se příští týden stěhuju. S miláčkem:) Bude to jiné. Nejspíš. Možná ani tak moc ne jiné než teď. Možná jsme tak trochu blázni. Každopádně se těším, jsem zvědavá :D Jsem nadšená z toho počasí posledních dnů. Je jaro! Konečně jsem si sem přivezla kolo a svítí sluníčko a je krásně a je jaro. Můj dnešní článek nedává moc smysl... ale lepší než nic, asi. Koupila jsem si nový diář. V březnu/dubnu. Ale co.

Bye, L.

PILNÁÁ

14. března 2015 v 13:02 | Lenča
Ahoj!

Jak se máte? Víte, jak se mám já? Naprosto úžasně, dokonale, skvěle. Všechno je prostě super. Poslední týden byl hrozně fajn :) Týdny před ním taky, ale pořád se u mě střídaly mé všelijaké nepříjemné nálady. A tenhle týden byl prostě jen vážně dobrej.

Půlka března a píšu druhý článek :( Na druhou stranu, co se týče školy, jsem teď hodně pilná. Už ve čtvrtek jsem napsala esej, která je na pondělí. Psala jsem ji o Jak je důležité míti Filipa, a dokonce mě to i dost bavilo. Oscar Wilde byl úžasný. Jinak toho mám ve škole jako vždycky až nad hlavu. Ale nestresuju se, stíhám to, co stíhám a to, co nestíhám, tak nestíhám, no a co. Jsem hrozně nadšená z té mé francouzštiny. Není to jednoduché, ale s každou další hodinou mám pocit, že jsem na tom líp a líp. A jsem rozhodnutá, že až dodělám fráninu, tak se na stejnou úroveň v dalším semestru dostanu i ve španělštině.

Teď ve středu jsem byla na jedné přednášce o myšlenkových mapách a od té doby jsem nimi hrozně posedlá :D Když jsem psala esej, tak mi to hrozně pomohlo a pak jsem si dělala myšlenkové mapy místo to-do listů a všeho možného a přijde mi to super. Na konec článku jsem dala příklad jedné takové mé myšlenkové mapy, ve které jsem si kreslila práci do jednotlivých předmětů (zvětší se po kliknutí). Jinak teď pořád sleduju HIMYM, taková menší závislost poslední dobou.

Paa, mějte se a užijte si zbytek víkendu :*

P.S. - Všimli jste si taky toho, že nějak moc používám slovo "hrozně?" :D

POJĎME SI POPOVÍDAT.

18. prosince 2014 v 18:33 | Lenča
Ahoj,

potřebuju zase psát. Vůbec nepíšu. "Nemám na to čas" je hloupá věta, ale fakt ho nemám. Ale psát potřebuju. Minulý týden skončil můj první semestr na vysoké. Tenhle týden se topím v zápočtech, ale zvládám to :) Včerejší test jsem napsala bez chyb a dokonce mám i ten, který jsem si myslela, že jsem neudělala. Zítra mě čeká první zkouška a pak až do ledna volno :) Teoreticky. Prakticky se od 26. do 30. plánuju bez přestávky učit na ty tři zkoušky, co budu psát v lednu a kterých se celkem bojím. A psát esej...

Mám úspěšně nakoupené úplné všechny dárky na Vánoce, takže jsem spokojená. A těším se domů. Už jsem tam nějakou chvíli nebyla - přes měsíc. Včera za mnou byla na návštěvě máma s pár kamarádkama a byly jsme na výstavě Bodies Revealed. Rozhodně jedinečný zážitek. Bylo to o dost zajímavější, než jsem čekala. Chvilkami celkem nechutné, hlavně z vývojových stádií dítěte v děloze se mi dělalo hodně zle. Ale ta výstava mě dost bavila.

A minulý týden jsem byla na koncertě Lake Malawi. Konečně konečně jsem viděla Bertíka! A máme s ním s kamarádkou hrozně krásnou fotku :) Albert zpívá nádherně, hrozně moc se mi ten koncert líbil. Taky jsem ani nepsala o tom, jak jsem viděla Mockingjay. Úžasnej film, smutnej. Katniss /Jennifer je jako vždy naprosto dokonalá. A ta písnička Hanging Tree! Miluju ji :) A taky jsem viděla Hobbita, zatím první díl. No jo, vážně musím víc psát!

Jsem v Brně už půl roku, wow. A den po dni to tu mám čím dál radši. Mám tu všechno, co potřebuju. Hranolky a pizzu kdykoliv chci a když si v 21:50 vzpomenu, že nemám rohlíky, stíhám si je ještě zaběhnout koupit :D Ale hlavně tu mám tu nejúžasnější kamarádku na světě. V podstatě sestru. Ty víš, jak tě miluju:) A taky toho kluka, co ho mám tak ráda :) Když jsem se s ním seznámila a začalo to být krásný, přičítala jsem to osudu. Ale pravdou je, že kdybych jako první nenapsala "ahoj", nejspíš bychom spolu teď nebyli. No a samozřejmě taky kdyby na mě on tenkrát nezačal mávat ubrouskem, na který napsal svůj facebook :D Není to osud - jenom my sami ovlivňujeme, co s našimi životy bude. Ale zpátky k Brnu. Ještě by tu měl být Filípek, pak by to bylo nejlepší. A chtěla jsem napsat, jak ráda se tu v Brně dělím s bezdomovci o jídlo. V 95% času u sebe aspoń něco maleho mám, a když žebrají o peníze, já jim nabízím jídlo.

Zatím se mějte, BRZO zase napíšu :)) L.

A TAK ZAČALA ŠKOLA :D

17. září 2014 v 10:40 | Lenča
V pondělí mi tedy oficiálně začal semestr, a to tím, že jsme měli imatrikulaci. Vzala jsem si svoje krásný modrý šaty a i když je možná pravda názor spousty lidí, že to je o ničem a nemá skoro smysl tam chodit, docela se mi to i líbilo. Přednášky ještě tento týden nemám, ale včera jsem už začala s tělocvikem - nakonec jsem si po dlouhém rozmýšlení (a hledání, kde je volno) vzala street dance. A první hodina byla skvělá. Ne, že by mi to nějak extra šlo, ale hrozně mě to baví :)

Dneska budeme mít úvodní hodinu (nebo dvouhodinu) na samotném oboru a zítra jedu zase jednou domů. Miluju Brno. I když mně hrozně kazí, třeba v mému postoji k Praze a Pražákům, hlavně poslední dobou to docela pozoruju :D

Jsem tu spokojená. I když jsem se na vysokou a celkově až vypadnu už dlouho těšila, tak trochu jsem si stejně říkala, kdy asi přijde ta chvíle, kdy se mi začne hrozně moc stýskat a budu si přát být zase doma. A ona nepřišla - a upřímně myslím, že ani nepřijde. Ano, párkrát jsem prostě jen chtěla odjet domů, ale vždycky to bylo kvůli něčemu jinému než nějaký stesk po domově. Mám a hlavně měla jsem dny, kdy jsem myslela, že už takovou náladu ani nevydržím, ale to šlo o něco jiného. Jsem tu hrozně ráda.

To, co jsem zatím viděla ze školy, se mi moc líbí. Moji spolubydlící se zdají být v pohodě :) Hlavně tu mám Nikolku :) Vůbec si nedokážu představit, že by ne. No a těším se, až poznám svoje spolužáky. Těch několik lidí z mé fakulty, se kterýma jsem se už seznámila, je super, a tak se těším, koho poznám dál :) Život vysokoškolačky, jej, bude se mi to líbit :))

BRNO, ŠKOLA A ČAS NE-ČAS

11. září 2014 v 21:20 | Lenča
Naprosto nenacházím čas na psaní na blog. Nechci se vymlouvat, ale trochu za to může taky skutečnost, že mi už nejmíň týden vůbec nejde se sem přihlásit přes Chrome a Internet Explorer zapínám opravdu jen nerada, takže je tu tohle. No a předtím jsem trochu neměla nápady, o čem psát, pak jsem zas nenacházela čas. Až z toho vyšlo, že už jsem až moc dlouho nic nenapsala.

Včera a dneska jsem se seznamovala s tou mou krásnou Filozofickou fakultou. Už teď jsem víceméně přesvědčená, že se mi tam bude hodně líbit. Přátelští lidi, milá atmosféra, spousta kaváren všude kolem... V pondělí to začíná oficiálně, máme imatrikulaci, pak ve středu informační schůzku oboru a od dalšího týdne už přednášky a tak vůbec. Těším se, juj :)

Dneska pršíí. Ale neměla bych si stěžovat, vzhledem k tomu, jak jsem byla "spokojená", když bylo vedro. Posledních několik dní prázdnin, že vlastně? Připadá mi, že už mám ty prázdniny tak dlouho, že už si ani nějak neuvědomujou, že vůbec mám prázdniny. Pondělní a úterní odpoledne jsem strávila učením se s Nikčou, protože co už, když já sama se ještě nemám co učit :D A taky nevím, jak je možný, že mám tak ráda matiku, že kámoškám dobrovolně pomáhám počítat příklady, ale na mých známkách na gymplu se to nikdy neodráželo :D

Chtěla bych psát o moc věcech, ale nechci na ně myslet. Když se řídím takovým tím "carpe diem" a příliš nad vším nepřemýšlím, všechno je skvělý. Ale pak se ten bezstarostný postoj najednou nějak rozplyne a bum - myšlenky.

AUTUMN

25. října 2010 v 21:32 | Lenča
Ahojec,
ačkoliv čas plyne jako voda, nic nového se v podstatě neděje. Děsí mě, že mě neděsí moje školní výsledky. Jsou předměty, z kterých mi naprosto očekávatelně a s přehledem vychází jedničky, ale třeba z takové češtiny, kde jsem vždycky s jedničkou počítala tak nějak automaticky, jsou teď moje jediné známky tři dvojky :( Asi si budu muset zvyknout, že se i do češtiny musím učit xD Pětka z fyziky byla očekávaná a je mi ukradená, protože to je beztak jen čtvrtinová známka a všechno nakonec rozhodne velkej test :D Nemůžu se smířit s tím, že se blíží čtvrtletí.
Zítra nám začíná španělština :) A můj budíček začne nemilosrdně kokrhat už v šest =/ Ale stejně se těším, vždycky jsem se chtěla učit španělsky...
Tak buenas noches amigos (=

P.S. - Už mám vánoční ozdoby na oknech :D Neříkejte, že jsem blázen ;)
P.P.S. - Kromě mé oblíbené Středoškolské matematiky v úlohách a Biologie pro gymnázia xD teď čtu Lásku v čase přítomném. Moc pěkná knížka... (:
P.P.P.S. - Vkládám odkaz na pěkný článek o mém oblíbeném city zde :))

FLYING ON MY OWN CLOUD ~~~

3. října 2010 v 10:02 | Lenča
Ahoj,
promiňte mi, že jsem se tak dlouho neozvala, ale poslední týden jsem strávila v posteli - mám angínu =/, tak jenom ležím, cpu se antibiotiky a koukám na televizi nebo čtu. Dneska už je mi naštěstí trochu líp, tak jsem si říkala, že bych mohla něco napsat. Zaregistrovala jsem se na snad největší fanouškovský stránky o HP (The Leaky Cauldron) - kdyby něco, tak jsem tam pod jménem tibby71. A začínám pomalu přemýšlet, co dám komu k Vánocům :D Možná si řeknete, že je brzo, ale vloni jsem sháněla většinu dárků den před Vánoci, tak nechci, aby to tak bylo i letos xD Asi se zase vrhnu na vyrábění, stejně většinou ty dárky co kupuju jsou taky jen na ozdobu a vyrobený to bude skoro zadarmo ;)
Tak zatím pa, mohla bych se jít konečně nasnídat (:

BTW: Už jsem zjistila, co znamená moje jméno... :D

Lenka je velmi výrazný typ, který nemá rád když mu někdo rozkazuje. Je spravedlivá, plná energie a v životě se často řídí svými předtuchami a má díky tomu úspěch. Velmi dlouho promíjí spáchané křivdy. Lenka má ráda muže, ale když najde partnera jejího srdce, tak to bývá veliká láska na celý život (zdroj)

HOME, SWEET HOME.

30. srpna 2010 v 0:13 | Lenča
Hey there...
Tak jsem konečně! zase zpátky doma. I když konečně asi není správný slovo, klidně bych si prázdnin a cestování užívala ještě dýl, ale taky se potřebuju chvíli vyspat a samozřejmě taky vypsat :D a za tři dny už začíná škola...

Týden v Praze byl dokonale báječnej x) A teď budu už jen psát a psát a psát.

V úterý jsme se jako první zastávku stavovali za mamčinou kamarádkou a její dcerou, se kterou jsme si hrávaly, když jsme byly malý a kterou jsem naposledy viděla tak před pěti lety xD
Středu jsme trávili v pražské zoo, kde jsem nejvíc času zase strávila u surikat, ty jsou prostě kouzelný ;) A pak jsem snad deset minut stála u sov a snažila se najít Hedviku (sovu pálenou), ale prostě tam nebyla :D Poté co jsme prošli vážně celou zoologickou a už nás šíleně bolely nohy, jsme šli do Trojskýho zámku. Bylo to tam vážně krásný, jen kdyby ten průvodce tak nešišlal, tak bych se možná i něco dozvěděla, no... A aby toho nebylo málo, navečer jsme ještě proběhli botanickou zahradu, ve které můj 3letej bráška prohlásil, že je to nuda a že už máme jít pryč xD Tak jsme totálně vyčerpaní dorazili "domů".

Ve čtvrtek jsme se hned ráno projeli snad všemi dopravními prostředky, co v Praze jezdí a pak jsme "vyběhli" na Petřín. Tam jsme chvíli pobyli a pomalu se vydali zase dolůů přes všelijaký zahrady. Dál cestou necestou zpátky k Hradu a Karlovu mostu a přes Starý Město na Václavák. Tam jsem si jenom vybrala nějakou tu knížku na Vánoce, na kterou jsem už ale zase úplně zapomněla :D a vydali jsme se na hoodně pozdní oběd do čínské restaurace. Dala jsem si Kung-Pao, který ale bylo šíleně pálivý, jenže to byla opět moje chyba, protože když číšnice řekla, že to bude trochu ostřejší, jen jsem mávla rukou a řekla si, že to tak hrozný určitě nebude xD Po obědovečeři jsme pokračovali už jenom do Palladia, kde mě jako zázrakem přestaly bolet nohy (; a koupila jsem si krásný plavky a pár triček. A ani jsem nestihla Palác knih, protože když jsme k němu po všech nákupech došli, už zavírali :(

Pátek byl snad úplně nejdokonalejší a zároveň nejvíc vyčerpávající. Aquapark :) Na tobogánech jsem byla jen párkrát, protože kolem poledne tam už byli takový řady, že to za čekání snad ani nestálo. Ale na divoké řece, kde bylo těch lidí snad ještě víc, jsem byla tak nejmíň padesátkrát (A pak se divím, že mě bolely nohy, když jsem tolikrát běžela po schodech nahoru) :D Prostě byla bezkonkurečně nejlepší ze všeho, i když jsem tam několikrát někoho kopla nebo někdo kopl mě a když zrovna nikdo nebyl okolo, tak jsem se omlátila o zeď xD Taky jsem si konečně zase trochu zaplavala (: A po asi devíti hodinách, kdy jsem se skoro nezastavila, jsem si sedla do vířivky, ze které se mi už vůbec nechtělo vylézat a to hlavně proto, že jsem skoro necítila nohy...

Sobota byla konečně klidnější. Byla jsem ještě se strejdou na výstavě Alfonse Muchy, což bylo docela dost zajímavý :) A pak už jsme jen jedli a jedli a jedli... xD A dneska už jen Ikea a cesta domůů ;)

Možná jsem blázen, ale já se vážně do školy už docela těším :D Jo a jinak - přemýšlím, že bych začala chodit na Tai-chi :D Původně jsem si říkala, že možná karate, ale to mi nepřipadá tak zajímavý... tak uvidíme. Zítra jdu ještě nakoupit nějaký poslední věci, co potřebuju do školy, v úterý odpočinek a pak od středy do pátku Start kemp x)

No nic, jdu spát, jinak se zase zítra budu v devět hodin rozčilovat, že jsem se nevzbudila na Přátele :D Dobrou nooc, L.

STŘEDA A VZPOMÍNKY.

30. června 2010 v 10:25 | Lenča
Ahojky!

Je 30. června, chvilku po desáté. (Nedivte se proč to píšu, dostanu se k tomu...) Přesně před rokem jsem seděla s kamarádkou ve vlaku na cestě domů ze školy. Ale ne tak ledajaké cestě ze školy, byla to poslední cesta v tom školním roce. Poslední cesta z té školy.

Ale proč o tom vlastně píšu? Připadá mi divné, že je to teprve rok. Zdá se jakoby se to dělo před hrozně moc dlouhou dobou a zároveň jakoby to bylo včera. Prázdniny byly naprosto šílené. V červenci jsem byla pořád někde a ani na chvíli jsem se nezastavila, abych nacpala dva měsíce do jednoho a srpen jsem pak strávila v lázních. Neříkám, že to tam bylo špatné, bylo to fajn.. fajn, ale už bych se tam nevrátila. Ani náhodou :D

Mimoto jsem prázdniny strávila strachováním se o to, jaké to bude na nové škole, jací budou noví spolužáci. Boože, já jsem tak ráda, že už mám tohle všechno za sebou :) Ale pořád jsem se nedostala k tomu, PROČ to vlastně píšu, že? Znám tolik moc lidí, kteří v září začínají na nové škole. Nejvíc těch, co jdou do prváku na nějakou střední a taky několik málo, co se letos chystají na osmiletej gympl (: Tak vám všem přeju, ať nemáte takovej strach jako já, když jsem přecházela na jinou školu ;) I já se to nejspíš budu těm našim budoucím prvákům snažit usnadnit, až s naší třídou v září pojedou na Start kemp x)

Tak jo, už s tím končím =) Marně se pokouším začít číst Želary (už začínám asi popáté), tak se asi první podívám na film, třeba to pak půjde líp. Ta knížka je tak strašně... depresivní? Jo, to je to správný slovo. Těžko čitelný pro někoho, kdo má věčně dobrou náladu :D

Zatím pa, užívejte si sluníčko ;]

růže

BTW: Nechcete mi konečně někdo poradit, kam mám nacpat všechny ty učebnice na příští rok, když knihovna je plná, skříň zaskládáná a v šuplíkách nula místa? Nebaví mě se na ně pořád koukat, když jsou prázdniny :D

NEJSKVĚLEJŠÍ VÍKEND.

3. května 2010 v 22:08 | Lenča
Ahojky!

Chtěla jsem napsat článek o víkendu a Praze. Je toho dost, takže asi bude rozumný začít od začátku :)

V pátek jsme přijeli až večer, takže ten den už jsme nikam nešli. V sobotu jsme hned ráno vyrazili do Národního muzea. První jsme se byli na výstavě rukopisů o Svatém Václavovi. To se mi samozřejmě jako bláznovi do literatury a knížek moc líbilo.

Co se mi ale líbilo ještě mnohem víc, byla výstava s názvem Příběh planety Země. Zabírá asi tři místnosti, ale na to, že ten prostor není až tak velký, tam toho je vážně hrozně moc. Mohla bych tam strávit klidně celej den. A z čeho se výstava vlastně skládala? Hned na začátku byl velikej model Země, kde bylo ukázaný, jak se planeta postupně vyvíjela, potom se mi hrozně líbil přehled planet se všemi základními údaji. Kousek dál jsem si zase připadala jako bych prošla všemi geologickými obdobími, protože tam o nich bylo opravdu tolik informací, kolik se jen vešlo. Dál model sopky, uvnitř kterého se promítaly obrázky ze sopečných výbuchů a poslední úsek byl věnovaný hlavně různým zvířatům a taky trochu ekologii.

Celkem jsme tam strávili asi dvě hodiny, ale vůbec mi to nestačilo. Z muzea jsme jeli rovnou na oběd, do nějaké prapodivné restaurace, takže za moc nestál. Další část odpoledne jsme strávili v Židovském městě, prošli jsme kolem různých těch synagog a podobně, což bylo zajímavý a pak jsme se prošli po Katedrále sv. Víta, kde nám teta dělala průvodkyni.

Z Hradu jsme už skoro běželi do kina, Alenku jsme taktak stihli xD Ale nakonec jsme přišli zrovna, když začínali reklamy. No, abych řekla pravdu, nemám slov :) Hrozně moc se mi to líbilo. Alenka, modrý Houseňák, Zajíc Březňák... a hlavně úžasný Kloboučník neboli Johny Depp :D Ten film je prostě stejně jako celej příběh kouzelnej ;) Večer jsme ještě vyrazili do kavárny, kde byla věž z máslových sušenek, jahod a šlehačky vážně třešničkou na dortu už tak dokonalýho dne.

Včera jsme toho už moc nestihli. Ráno, po tom, co jsem se ani trochu nevyspala, jsem byla donucena hrozně brzo vstát. Na oběd jsem měla Pizzu Hawaii :) Mňaam! Plus ještě dezert (zmrzlina & jahody v belgické čokoládě). Než jsem jela domů, ještě jsme se chvíli prošli uličkama kolem Hradu.

Zatím paa :)

 
 

Reklama