MY THOUGHTS

WHAT UP

6. prosince 2013 v 9:29 | Lenča
Ahoj :)

Jsem nemocná :( Minulý víkend v Praze byl fajn. Miluju vánoční Prahu. Miluju Prahu a miluju Vánoce, takže vánoční Praha je perfektní kombinací obojeho. Divadlo, na kterém jsme byli (Klec bláznů), se mi nelíbilo. Nešlo o to, že by ti herci hráli špatně, to vůbec, jen mi prostě celá ta hra nepřišla vtipná. Opravdu zasmála jsem se za celé dvě hodiny jen možná třikrát. Nesnáším stereotypy a když mi někdo předhazuje něco ve stylu "koukněte se na ni, ta je tak hloupoučká - no jistě, je to žena", smát se je to poslední, co chci udělat. Ale zbytek víkendu byl super.

Jinak jsem začala sledovat The Carrie Diaries a je to skvělý! :D Carrie Bradshaw je vždycky báječná. AnnaSophie Robb, která jí tu hraje, hrála v Mostu do země Terabithia a je úžasná. A samozřejmě, Austin Butler je strašně roztomilej :) Teď momentálně se dívám na nový Glee a ani nevím, proč to vůbec pořád sleduju, protože mě to nebaví. No jo, kvůli New Yorku - Rachel, Santaně a Kurtovi. A Blainovi. Ale Unique mám taky ráda. Jsou tam docela dobré postavy, ale já nevím - ta pátá řada je prostě divná a nudná a měli by to už asi radši ukončit.

Trávím teď až moc času sledováním videí na youtube, proč všichni dělají tak dlouhý videa?! :D Myslím, že o youtube a o channelech, které teď sleduju, napíšu samostatný článek, protože jsem jeden psala už dávno a spousta věcí se změnila. A taky chci napsat článek o One Direction a mé posledlosti nimi :D

Pro dnešek vše, pa, mějte se (:

P.S. - Minulý týden jsem dočetla Allegiant. Chtěla jsem o tom psát, ale nakonec by to asi nebylo na celý článek. Úžasný třetí díl. Z toho konce se ještě dlouho nevzpamatuju.

IT'S FRIDAY, FRIDAY, GOTTA GET DOWN ON FRIDAY!

29. listopadu 2013 v 22:50 | Lenča
Ahojky :)

Zítra jedu na víkend do Prahy, a tak jsem si říkala, že ještě předtím něco málo napíšu. Nejdůležitější novinka - máme kotě! Po celé té době, kdy jsem chtěla kočku a po sto milionech "lajknutých" fotek koťat na facebooku, instagramu a kdekoliv jinde, kde se nějaké takové objevují, máme kočku. Jmenuje se Julinka, Julča a je strašně roztomilá (:

Ne, že byste si toho bez mého upozornění nevšimli, ale blíží se Vánoce. Nechce se mi věřit, že v neděli začíná prosinec. A ještě víc k neuvěření je skutečnost, že je konec listopadu a já ještě nemám v okně světýlka. Trochu sněžilo, aspoň u nás, což bylo fajn. Na zimě mi nejvíc vadí to náledí, protože mi cesta do školy trvá dvakrát tak dlouho než obvykle a já tam i bez toho věčně chodím pozdě.

Se vším mým nadšením z Catching Fire jsem to myslím ani nezmínila, ale pokud budete někdy v Olomouci (a nejste odpůrci velkých nákupních center), doporučuju Šantovku. Byla jsem tam zatím jen jednou a už tak to tam miluju :D Je to tam krásný - někteří říkají, že jim to přijde moc moderní, ale mě se to líbí. A navíc teď s tou vánoční výzdobou... kouzelný :) A jsou tam samý perfektní obchody. Do Claire's už nikdy nechci, potřebovala bych si tam koupit snad všechno. Hlavně všechny ty blbůstky s One Direction :D No, to by bylo na dlouho, prostě je to tam skvělý. Docela hodně lidí, ale osobně mi to nevadilo.

Čtu pořád Allegiant, jsem někde ve dvou třetinách a děsí mě to. A taky podruhé dočítám Looking for Alaska, což už je mimochodem přeložené do češtiny - jako Hledání Aljašky :)

Byee, užijte si víkend.


AŤ UŽ JE ASPOŇ ČERVEN.

24. listopadu 2013 v 21:59 | Lenča
Občas mám chvíle, kdy jsem ráda, že mi ještě zbývá alespoň těch posledních několik měsíců doma a na gymplu. Občas? Spíš jen někdy. Málokdy. Většinou se cítím přímo opačně.

Vím, že těch několik měsíců uteče. A vím, že je potřebuju, abych měla dost času připravit se na maturitu a na příjmačky. Ale jsou dny jako dnešek, kdy si jen přeju, abych už měla po maturitě a mohla být pryč. V některých chvílích je mi i docela jedno, jestli to bude Praha nebo Brno (beztak už ani nevím, jestli chci opravdu pořád víc do Prahy než do Brna), nebo klidně Olomouc. Jen být pryč... Neříkám, že mi to tu nebude chybět. Bude mi chybět bráška a máma a celá rodina a bude mi chybět můj pokoj a možná, když se budu cítit příliš nostalgicky, zhruba na pikosekundu i gympl.

Jenže, a snad bych i řekla čím dál víc, mě to tady "doma" štve. Necítím se tu tak úplně doma. Tohle město, tenhle dům, je mým domovem už skoro pět let. A ze začátku jsem tu byla vážně spokojená, protože to není vesnice. Ale teď si říkám, že malá města jsou tou nejhorší možností. Není to vesnice a není tam klid ani nic podobného, a není to město, takže tu je moc málo lidí (a kluků :D) a nejsou tu super obchody.

To by bylo z mého stěžování si asi všechno. Ať už je červen - červenec - září, prosíím :)

O TOM, JAK SE TĚŠÍM NA VÁNOCE.

16. listopadu 2013 v 8:42 | Lenča
Ahoj (:


A je tu sobota. Víte, co je nejlepší pocit? Když vám v pátek večer dojde, že je vlastně pátek a zítra nemusíte vstávat a nikam chodit :D A venku je pěkně. Chci, aby už sněžilo. Strašně moc se těším na Vánoce! Ne jen na Štědrý den, ten je spolu s 25. prosincem a prázdninami jen takovou třešničkou na dortu.

Těším se na celý prosinec, když se v ulicích pomalu začnou objevovat světýlka a vánoční ozdoby, rozsvícené stromečky... Až budou v televizi všechny ty vánoční filmy, z nichž jsem většinu viděla stokrát. Jsem nadšená už jen z vánočních reklam, které začali už před pár týdny. "A bude mít ty velký žahnutý žuby naholu" je už klasika :D A ta reklama na Coca colu je taky kouzelná!

Ráda sháním vánoční dárky a ráda si v obchodech prohlížím všechny ty vánoční věci. Vánoční písničky si pouštím už od září, ale stejně se na ně těším i tak :D

Užijte si víkend, L.

JAK ŽÍT NAPLNO.

14. listopadu 2013 v 18:21 | Lenča
Ahoj :)

Asi jsem skončila s NaNoWriMo. Nevím, možná si to ještě rozmyslím, ale pro tuhle chvíli to nevidím moc nadějně. Není to tak, že bych to vzdávala, jen mám pocit, že mám teď tak moc věci, které chci dělat. A taky myslím, že ten nápad, se kterým jsem začala a na který už jsem napsala 20 tisíc slov, vlastně není zas tak dobrý. Přijde mi, že by bylo zbytečné tomu věnovat zbytek měsíce, když bych s tím pak stejně nebyla spokojená.

A teď k tomu, o čem dnes chci psát. Dneska jsme byli se školou na naprosto úžasném filmu s názvem Hořící keř, ale o tom napíšu jindy. A nevím, měla jsem teď chuť se něco nového učit nebo tak, ale nevěděla přesně co. A tak jsem se zase jednou zatoulala na TED. A dívala se na řeč Stevea Jobse, kterou pronášel před několika lety na Stanfordu. Až neuvěřitelně inspirativní řeč. Pokud ovládate angličtinu, podívejte se na ni, protože rozhodně nebudete litovat.

Říká, že má člověk najít v životě něco, co miluje. Mluvil o tom, jak ho propustili z Applu, ale on pořád věděl, že to, co dělá, miluje. Taky vyprávěl o jakémsi kurzu nebo předmětu, který se zdál být naprosto bez využití, ale kdyby ho tenkrát zanechal, nikdy by jeho pozdější práce nemohla být stejná, jakou se stala. Čímž se dostává k tomu, že někdy děláme věci, o kterých nevíme, jestli nám k něčemu budou, ale když je děláme rádi, měli bychom v ně věřit, protože je dost možné, že se to nakonec všechno spojí dohromady.

A musím taky zmínit mou oblíbenou část. Říkal, že se každý den ráno dívával do zrcadla a pokládal si otázku "Kdyby byl dnešek mým posledním dnem v životě, chtěl bych dělat to, co budu dnes dělat?" Což je podle mě úžasná myšlenka. A pak povídá o tom, že když si člověk uvědomí, že umře, začne ty nepodstatné věci v životě najednou vidět tak nepodstatné, jakými opravdu jsou.

WHAT'S UP.

3. listopadu 2013 v 11:55 | Lenča
Ahoj!

Tak přecejen píšu článek a to je jen 3. listopadu. Nechci to zakřiknout, ale NaNoWriMo jde zatím naprosto báječně. Mám pocit, že jsem za poslední tři dny zvládla víc věcí než za celých předchozích deset měsíců :D Potřebovala bych NaNoWriMo celý rok, abych viděla, jak mě to dokáže dokopat k práci. A dokonce ne jenom ke psaní, ale i k učení, ke čtení, prostě k tomu hodiny nesedět u televize a jen se nedívat na díly Krok za krokem a Hanny Montany, které už jsem všechny viděla stokrát :D

V pátek byl první den, kdy bylo možné podávat příhlášky na vysokou a co myslíte...? Přihlásila jsem se na obě školy, do Prahy i Brna, už hned v pátek :D Vážně se na výšku hodně hodně těším :)


Jak jste si užili podzimní prázdniny? Já skoro vůbec, byly moc krátké :D Ale ve středu jsem trošku nakupovala, což bylo fajn. Vážně by mi mělo být zakázáno chodit do papírnictví, mám doma už tolik fixů a pastelek, že je nemám kam dávat :D A taky do Levných knih, protože si kupuju věci, které bych si v životě nekoupila, kdyby nebyly ve slevě. Ale uznejte sami, komixovému vydání Dívčí party jen za 29 korun se odolat prostě nedá :D

NANOWRIMO 2013

1. listopadu 2013 v 6:13 | Lenča
Ahojky,

je tu listopad. Dneškem začíná NaNoWriMo, kterého se účastním už potřetí v řadě. Tohle bude jen krátký článek, kterým vám chci v podstatě říct, že v listopadu tu nejspíš nebude nijak moc článků. Pro vysvětlení, o co jde, si můžete přečíst moje články z předchozích let: 2011 a 2012.

Letos ještě ke všemu píšu svoji knihu ručně, což bude těžké a vůbec netuším, jestli budu takhle vůbec schopná dojít až k 50 tisícům. Dobrá, držte mi palce a pokud máte odvahu (a let's face it, dostatek šílenství :D) a chcete psát, zkuste to taky :) Viz nanowrimo.org

Zatím pa, L.


Mimochodem, dneska je taky den, kdy se můžu začít hlásit na některé vysoké školy. Jsem až nečekaně moc nadšená :D

PŘÍŠERNEJ DEN.

22. října 2013 v 14:22 | Lenča
Normálně nepíšu články jen za účelem toho, abych si postěžovala. Ale dnešek je strašnej. Strašnej, strašnej. Nejradši bych teď jen spala a jedla a koukala na seriály.

Vlastně to začalo už včera. Pamatujete si, jak jsem celkem s jistotou psala o tom, koho budu volit? Jo, no, to už dávno neplatí. Vím, koho volit nebudu. Vím, že k volbám určitě půjdu. Ale vůbec si už nejsem jistá mou původní volbou. Tak jsem si včera konečně udělala volební kalkulačku, která mi na mé nejistotě ještě přidala. Každopádně mám teď tři strany, ze kterých vybírám, ale vůbec si nejsem jistá.

Pak je tu maturita. Hlavně dějepis. Nechci maturovat, nechci se učit, agrrrh. Ach jo :D Strašně se mi nechce cokoliv dělat. Ale ono to bude zas lepší. Mám dny, kdy chci fakt jen spát jako je dnešek a pak mám dny, kdy v neděli vstanu v sedm ráno a nadšeně se pustím do učení :)


A rozpadli se Charlie Straight. Strašná škoda :( Nemůžu se s tím smířit, ale moje nesobecké já ví, že oni vědí, co dělají a Bertík ani kluci nepřestanou být úžasní, ani když už nebudou Charlie Straight.

A nevím, jestli mám letos dělat NaNoWriMo, hlavně z toho důvodu, že nemám notebook a budu muset psát ručně. Najednou stranu si říkám, že už teď mám až moc co dělat a ne dost spánku, ale na stranu druhou - NaNoWriMo mi čas nikdy neubíralo, jen ten čas, který trávím neužitečně, mění v čas na psaní, což je fajn :)

Víte, že je mi líp po tom, co jsem tenhle článek napsala? (: Zatím pa, mějte se.

PONDĚLNÍ DOBRÁ NÁLADA

7. října 2013 v 13:59 | Lenča
Ahoj (:

Původně jsem dneska chtěla psát vážnější článek (o politice - přijde během týdne), ale mám v pondělí tak skvělou náladu, že se o ni s vámi musím podělit. Právě jsem přišla ze školy, zapnula si počítač a nabrala si báječnou nudlovou polívku, což je jídlo, které mě rozveselí vždycky a dneska mi ještě přidává k mé už tak dobré náladě. Taky se mi dneska strašně líbí moje vlasy. A vůbec se vlastně líbím sama sobě :D Což je fajn pocit :)

O víkendu jsem dělala velký úklid, vyházela pytel krámů a stejně mám skříň pořád plnou naprostých blbostí, na které sáhnu jen jednou za půl roku, kdy z nich setřu vrstvu prachu :D Teď jsem si vzpomněla - já jsem nepsala o tom, že už mám šaty na maturiťák?! :D Byly jsme minulý týden s mamkou v Olomouci a já si koupila naprosto nádherný šatičky, který jsem si pověsila naproti stolu a teď se na ně pořád jen obidvně dívám :D (Foto pod článkem)

Dneska ráno jsem šla do školy a jako obvykle nestíhala a pak jsem si všimla nového billboardu ODS, který máme nalepený hned vedle domu a okamžitě mi to vykouzlilo úsměv na tváři :D Nejspíš sice budu volit o trošku vedle, ale stejně mě to těší, protože většinou nám tu visí tváře ČSSD a podobně a taky mi na mé cestě do školy minulý týden vylepili Babiše a co hůř - Okamuru. Takže obličej, který nemám chuť pomalovat, nemůže být na škodu ;)

Dobrá, zatím se mějte!

P.S. - Právě jsem si všimla, že novým tématem týdne je Praha! Yay, happiness :D

JAK SE CÍTÍM JAKO MATURANTKA.

1. října 2013 v 13:21 | Lenča
Říkala jsem vám už, že jsem šťastná? Protože jsem :) Nejsem si jistá, na kolik za to může skutečnost, že jsem maturantka, ale to je jedno - hlavně, že jsem šťastná.

Co se týče maturity, v angličtině si věřím na sto procent, nebojím se ani češtiny a ZSV, ale vážně mám sem tam hrozné záchvaty paniky z maturity z dějepisu. Je tam toho strašně moc, co se musím naučit. Baví mě to a mám svoje docela účinné metody učení dějáku, ale když ono je toho tolik. Mám dny, kdy mám ohromnou chuť se učit a za jedno odpoledne toho stihnu tolik, že sama zírám, ale pak zase přijde období, kdy jsem schopná celej den prospat a proválet v posteli u sledování té blbé reality show, která mi poslední měsíc krade čas :D


A pak příjmačky. Zatím ani nevím, na jakou školu bych se ještě měla hlásit. Mám dvě a přijde mi, že to je málo, zvlášť, když v Praze je dost malá šance na přijetí. A v Brně nemám moc představu, jaké mám šance. Je tam test z AJ, který bude v pohodě, ale pak ty testy TSP a co já vím, jak na tom jsem. Přemýšlela jsem o Olomouci, protože mám to město hodně ráda, ale je to moc blízko domů, takže jsem ho nejspíš zavrhla :D Je tu někdo, kdo taky letos maturuje? Na kolik škol se hlásíte?

Celkově ale musím říct, že se jako maturantka cítím dobře :D Na výšce se budu cítit líp (: Asi tak. Člověk by nevěřil, jak budu v posledním ročníku vděčná za matiku. Já mám ten předmět ráda odjakživa, i když náš vztah občas skřípal :D Ale když teď mám jinak samé humanitně zaměřené předměty, ta matika se hodí :) Mimochodem, skutečnost, že už máme jen samé předměty, co mám ráda, je přesně tak úžasná jak jsem čekala (:

THINGS.

30. září 2013 v 10:41 | Lenča
Ahoj (:

Jak se mááte? Já docela dobře. Je tu podzim aka babí léto, což nevím, proč cítím potřebu vám psát vzhledem k tomu, že to všichni můžete vidět sami :D Přes víkend jsem hodně četla - mám dočtené Město z kostí a ten konec byl naprosto šílený :D Ale je to super knížka, možná si někdy přečtu i další díly. A těším se, až uvidím ten film - z velké části taky kvůli tomu, že tam hraje Robert Sheenan (Nathan z Misfits).


Taky jsem četla povinnou četbu - O myších a lidech, což se mi docela líbilo a pak Revizora, což mě nebavilo, ale nebylo to moc dlouhé, takže se to dalo přečíst. A tramtadadá, už mi chybí jen jedna knížka k maturitě :) Ale první asi dočtu On the Road, protože už to mám rozečtené docela dlouho, a zatím jsem se do té knížky nějak nedostala. Jinak se pořád koukám na Vyvolený, i když mě štvou :D

Včera jsem se dívala na Otázky Václava Moravce a měli tam nějaký graf, ve kterém bylo, že lidi, co volí ODS a TOP09, jsou nejspokojenější se svým životem :D Což mě pobavilo. No, řekla bych, že je to pravda, protože já osobně jsem se životem docela spokojená :D Jen tak mimochodem, nejméně spokojení jsou voliči KSČM. To mě nepřekvapuje. Když už (tak trochu) mluvím o politice, brzo se tu objeví nějaký článek o volbách.

Zatím se mějte (:

JEN TAK PSÁT.

20. září 2013 v 13:49 | Lenča
Je mi blbě. Mám takovou rýmu, že se bez kapesníku nemůžu ani pohnout a závidím Voldemortovi, že nemá nos. V krku mě bolí tak, že ani nemám chuť jíst a to mě ještě ke všemu začal v noci bolet zub - další blbej moudrák. Vzbudila jsem se o půl třetí a pak se každou půlhodinu budila. Právě teď jsem nejvíc vděčná za horkej čaj s citronem a medem.

Říkala jsem už jak zbožňuju svoji oxfordskou mikinu? :D Hlavně v téhle zimě. Nejradši bych ji ani nesundávala. Víte, co je hrozný? Že jsem si ještě před měsícem stěžovala na vedro a nechtěla nic víc, než aby se konečně ochladilo. A teď už si stěžuju na zimu. Vůbec mi nevadí, že prší, ale když jsou ráno 4 stupně, tak je skoro nemožné se vůbec dokopat vstát z postele.

Bože, já si pořád stěžuju. Jdeme k něčemu pozitivnímu :D Docela si teď věřím, že se na tu mou anglistiku dostanu, což je super.

Co teď čtu? Četla jsem Rudou jako rubín a ta knížka se mi moc líbila, ale obě hlavní postavy jsou mi strašně nesympatické. Stejně si ale nejspíš přečtu i ty další díly. A taky jsem přečetla Nick and Norah's Infinite Playlist (Nick a Norah až do ochraptění), což mě zklamalo. Chtěla jsem si to přečíst už docela dlouho a měla jsem docela vysoká očekávaní a právě proto příšlo zklamání. Nebyla to špatná knížka, naopak. Je pěkná a milá a taková hezky oddechová. Ale chtělo by to pořádnější zápletku, protože mi přišlo, že jsem hned došla ke konci a nic se vlastně nestalo.

RADŠI BYCH BYLA V LONDÝNĚ.

15. září 2013 v 12:15 | Lenča
Poslední dny se cítím spokojeně. Ve škole je všechno v klidu, já listuuju internetovýma stránkama a hledám perfektní šaty na maturiťák (lepší než tyhle aka nejnádhernější šaty, co jsem kdy viděla, už nenajdu, ale jsou dost drahé), venku krásně prší a já jsem šťastná. A pak si vzpomenu, že vážně vážně chci být/žít v Londýně :(

Vlastně za to můžou Misfits. (Mimochodem, jsem na konci, takže teď musím sama sobě vážně zakázat začít sledovat jakékoliv další seriály.) Ne, že by to byl zrovna seriál, ve kterém bych chtěla žít. Na to mám moc ráda sebe a svůj život :D Ale odehrává se v londýnské čtvrti Thamesmead, kde jsem v květnu byla a chci zpátky.


Vlastně nevím, jestli je úplně dobrý nápad chtít žít v Anglii. Život tam je drahý a jistě má i další negativní stránky, které nevidím. Jako třeba, že se ocitnete ve světě Misfits a budete den po dni bojovat o život :D Nejlepší nejspíš bude, když tomu nechám trochu volný průběh. Určitě tam chci jet pojedu příští léto a co bude dál, to se uvidí. Strašně moc bych chtěl jít na vysokou do Anglie, ale momentálně bych si to dovolit nemohla a nemůžu po své rodině chtít tolik peněz. Vždycky můžu někam vyjet v rámci studia tady. A třeba se za další tři roky stane něco, co mi pomůže tenhle můj sen uskutečnit. Jako třeba, že vyhraju ve sportce nebo vykradu banku :D A když ne, tak tomu budu muset pomoct já. Ale kdo může vědět, co budu chtít dělat za tři roky?!

Chtěla bych se umět přemisťovat, abych kdykoliv mohla být kdekoliv bych chtěla.

STŘEPY, ŠKOLA A VLADKO.

6. září 2013 v 23:01 | Lenča
Pátek. Jsem tak ráda, že je pátek, protože trpím vážným nedostatkem spánku. Ne, že by za to mohla jen škola. Mých posledních několik dní: ráno budíček po šesté, školička, chvíli učení nebo čtení, pak několik hodin sledování Misfits. Ten seriál je úžasnej :D Plus mezitím občas Vyvolení a spánek nejdřív v jedenáct. A s tím, jak mě ta škola vyčerpává, potřebuju rozhodně víc než sedm hodin :D Dneska jsem přišla ze školy a šla hned spát. A jsem happy (:

Mám z prvního týdne mýho posledního roku na gymplu smíšený pocity. Bude to stresující. A nejradši bych třeba něco takovýho jako je maturitní ples vůbec neměla :D Ale včera jsem si na internetu prohlížela šaty, což je vždycky zábava, takže můj postoj vůči maturiťáku je aspoň o něco míň negativní.


Předevčírem jsem se tak dívala na příjmačky na pražskou anglistiku, co byly letos, a cítila se tak zoufale, že jsem možná hodinu brečela :D Ale další den ráno jsme se probudila v klidu a odpoledne se už zase nadšeně učila. Občas si naprosto věřím, že jsem schopná se tam dostat a jindy si říkám, že je to nemožný. Ale jsem v pohodě, jsem ráda. Když nám na něčem záleží, je těžký uvědomit si možnost, že neuspějeme :) Nic nevzdávám.

Jinak jsem si před chvilkou rozbila moji nejoblíbenější, krásnou skleničku, kterou jsem měla tak deset let. Jsem šikovná. Ale stejně je to divný, protože mi spadla několikrát a až doteď se nerozbila :D Ale střepy přinášejí štěstí ;) Stejně mě to štve. Mimochodem - Už jsem psala, že Vladko je nejlepší? :D Zbožňuju ho. A chci už vidět This is Us! Už brzo ;)

PŘEMÝŠLENÍ O SMRTI

4. září 2013 v 19:06 | Lenča
Možná si říkáte, co tohle bude za depresivní článek, ale přečtěte si Zlodějku knih a poznáte smrt z úplně jiného pohledu. Přejdu rovnou k tomu, o čem chci psát - mám zase svou filozofující náladu.

Vím, že už když jsem byla docela malá, občas mě napadalo, jak se vůbec děje, že žijeme a pak prostě umřeme a nebudeme tady. A vždycky, když jsem na to pomyslela, jsem dlouho nebyla schopná na to přestat myslet a přišlo mi to strašný a neuvěřitelně deprimující a tisíc dalších věcí, které nejsem schopná popsat, ale myslím, že mě chápete.


Představa, že až umřeme, tak se ocitneme v naprosté prázdnotě, je šíleně děsivá. Jenže já nevím, nějak mě to děsit přestalo. Vůbec nevím, kdy a jak se to změnilo, ale stalo se to. Možná je to proto, že si myslím, že smrt je daleko - a ano, s největší pravděpodobností to tak bude. Ale nemusí to tak být, zvlášť s mým neopatrným přecházením přes ulici a smskováním při chůzi :D

A taky nevěřím, že je možné, aby po smrti vůbec nic nebylo. Nevím, jestli existuje něco jako nebe - to nemůže vědět nikdo. Ale i když nejsem věřící, tak trochu věřím, že nebe existuje. Nebo něco podobného.

Ať je tam cokoliv, víte, jak to říkal Brumbál... Pro spořádanou mysl je smrt jen dalším velkým dobrodružstvím :)

POSLEDNÍ PRVNÍ DEN.

2. září 2013 v 9:42 | Lenča
Ahoj:)
Ze školy už jsem doma a venku svítí sluníčko, takže se možná překonám a místo sezení doma a koukání na Misfits nebo Vyvolený půjdu na chvíli na brusle. Teď mám ale chuť napsat článek.

Dnešek byl můj poslední první den na střední. Občas si o sobě myslím, že jsem pořád stejná, že jsem se za posledních několik let zas tak moc nezměnila. A pak jsem se dneska ráno probudila, nasnídala se a oblíkla, chvíli se dívala na Hannu Montanu, volala si s Vendy a šla do školy takovým způsobem jako bych jen vyběhla do obchodu nebo někam :D Což je změna.

Jakože, není to tak, že by mi škola byla jedno. Záleží mi na ní, což dokazují i moje sentimentální řeči o tom posledním prvním dnu :D Ale už z ní nejsem nervózní. (Nebojím se, že by to nepřišlo, přecejen za osm měsíců maturuju xD) Jinak, je to celkem síla, že mi začíná poslední rok.

Tuhle písničku jsem teď náhodou našla na youtube a i když to je úplně něco jiného než hudba jakou normálně poslouchám, překvapivě se mi to líbí.

Pa! (:

PRÁZDNINY 2013.

1. září 2013 v 10:59 | Lenča
A je to. Prvního září. Prázdniny jsou u konce.

Jaké jsem měla léto? Báječné. Vážně se mi tyhle prázdniny líbily :) Se vším všudy. A právě tohle je možná jeden z důvodů, proč mi představa návratu do školy zas tak moc nevadí. Nebude to ani deset měsíců. Bude to v pohodě. V květnu si v klidu odmaturuju, v červnu udělám příjmačky na vysokou, no problem :D Ne, vážně, zas tak jednoduché to nebude, ale zvládnu to.


Co je nového? Včera jsem začala sledovat Misfits, což byla chyba :D Ale já si myslela, že to bude blbost (což taky je) a nebude mě to bavit (to se nestalo). Je to nejdivnější seriál, co jsem viděla, ale snad proto mě to baví xD Říkala jsem vám, že jsem v Londýně byla na tom místě, kde se to z většiny natáčí (u toho community centre a vody) a jednou jsme tam dokonce viděli někoho z těch herců? To je taky jeden z důvodů, proč jsem si Misfits vůbec pouštěla.

O TOM, JAK V NEDĚLI VSTÁVÁM VE ČTYŘI RÁNO.

18. srpna 2013 v 7:36 | Lenča
Ahoj,

Napadlo mě, že už jsem nějakou chvíli nepsala obyčejný článek o tom, co se u mě děje a tak ho píšu teď :) Mám brigádu! Začala jsem pracovat v jednom nejmenovaném supermarketu u nás ve městě a budu tam až do konce prázdnin. Není to kdovíjak dobrá práce, ale jsem ráda, že si konečně něco vydělám. A pak před sebou ty peníze hezky rychle schovám, abych je hned všechny najednou neutratila (za knížky :D)


A když mám volno a můžu si spát jak dlouho chci, tak se budím o půl čtvrté ráno :D Já vím, ani já sama sebe nepochopím. Ale už jsem nějak nebyla schopná usnout. No, pravdou je, že bych možná i usnula, ale začalo to tím, že jsem se šla podívat z okna, jak jsou krásně vidět hvězdy, pak hledala jaká je teď fáze měsíce a jakmile jsem si v mobilu zapnula wifi, byla veškerá naděje na znovuusnutí ztracená...

A tak jsem se dívala na videa. Pár rozhovorů s One Direction, jejich video diaries, pak taky video z toho, když byly u Ellen (Mimochodem, pokud neznáte Ellen DeGeneres, o hodně přicházíte. Ona je naprosto báječná a její show určitě stojí za to :) Když už píšu o 1D, včera jsem se dívala na zhruba dvouhodinové video všeho z doby, kdy byly v X Factoru. A mimochodem, po téhle mé "nové vlně mánie" :D, která trvá už snad od začátku prázdnin a všech těch shlédnutých videích a rozhovorech, už chápu, proč mají holky tolik rádi Harryho. Vážně je skvělej. Zayn je pro mě pořád na prvním místě, ale myslím, že Harry by mohl být druhej ;) :D

Zatím se mějte a nezapomeňte být úžasní (: L.

ZNOVU DOMA.

10. srpna 2013 v 18:09 | Lenča
Ahoj :)

Tak jsem zpátky. Poslední týden byl skvělý. Radím vám dobře, pokud jste to ještě neudělali, odpojte se během prázdnin aspoň na pár dní od internetu. Je jednoduché to udělat, když mi nic jiného nezbývalo, protože babička internet nemá a chytat na vesnici, kde bydlí, wifi by mělo nulový význam :D Ale vážně to prospěje. Dokonce jsem se občas i na pár hodin odpoutala od mobilu, když jsme odjeli na koupaliště a já si ho s sebou radši nebrala. Sice jsem pak hned běžela kouknout se, jestli mi někdo volal nebo psal (což se potvrdilo asi tak 6 dnů ze 7 :D), ale stejně.

Miluju léto. Občas ho nesnáším, ale právě teď ho vážně miluju. V létě mám totiž konečně čas na všechny ty blázniviny, které během zbytku roku nestíhám. Skáču ty nejdivněji vypadající skoky do bazénu, jezdím na kole a hlasitě si přitom zpívám (a pak zjišťuju, že to auto, co právě projelo kolem mě, mělo otevřený okno xD), hraju s dětma kolem všechny společenský hry, co jen najdu, běhám po lese, ochutnávám všechny zmrzliny světa, lakuju si nehty deseti různýma barvama. Taky nepřiměřeně moc smskuju, daleko víc než během roku :D

Brzo brzičko tu bude článek s fotkami, kterých jsem tentokrát nafotila vážně spoustu. A pak něco o písničkách, protože mám tolik nových věcí, co jsem začala poslouchat. Zatím jen řeknu, že jsem si oblíbila hned několik českých písniček (a zpěváků), což se zas tak moc často nestává :)

Mějte se a užívejte si léto, protože ať vám blbý obchody se svým "zpátky do školy" říkají, co chtějí, prázdniny zdaleka nekončí (:

NEVÍM, KDO JSEM.

29. července 2013 v 10:55 | Lenča
Tenhle víkend byl nejlepší. Tak super, že se ani nebudu snažit o tom psát, protože je nemožné to popsat. Tak jsem si řekla, že pro změnu napíšu o krizi identity a o tom, jak zase jednou nemám tušení, kým vlastně jsem.

Dneska ráno jsem se probudila a neměla chuť na kafe, což se stává asi tak... nikdy. Takže krize identity č.1.Nechuť ke kafi se ale dá přehlédnout, přecejen je venku 40 stupňů. Nejradši bych upadla do letního spánku a spala až dokud nebude míň než 25 stupňů. Ale ne, mé já si musí vybrat právě tuhle dobu, aby uvažovalo o složitých otázkách budoucnosti.

Jak možná víte, protože jsem se o tom na blogu jednou nebo dvakrát (stokrát) zmínila, za několik málo měsíců budu maturovat a tohle je doba, kdy je téměř nemožné nemyslet na to, co bude dál. Vždycky jsem věděla, že jednoho krásného dne odmaturuju a pak půjdu na vysokou. Protože tak se to prostě dělá. Občas je pro mě těžké představit si, že existují i tací, kteří na vysokou nejdou. Ne, že bych neměla kamarády, kteří se na vysokou nechystají, ale jako někdo, kdo chodí už asi tak tisíc let na gympl, jsem skoro pořád obklopena lidmi, kteří na vysokou půjdou a kteří žádnou jinou možnost nevidí. A jsem jedna z nich.


Víte, co bych skutečně chtěla? Chtěla bych po maturitě na rok někam odjet. Slyšela jsem o nabídkách práce jako au-pair v Americe, které zní tak úžasně, že se při představě, že bych něco takového mohla udělat, téměř rozplývám. Ale... vysoká. Jistě, můžu rok strávit jako au-pair a na vysokou jít až pak, ale upřímně? Mám strach. Strach z budoucnosti. Zároveň ale nechci být jako ti, kteří všechno, co dělají, dělají za účelem, aby nakonec vedli bohatý život v krásném domě.

Jasně, taky mám sny, které zahrnují zahradu s houpačkou, pobíhající děti a psy, ale panebože, je mi 19. Představa, že bych vůbec kdy měla svatbu a děti, mě děsí. A když už jsme u toho, můj výběr vysoké taky není zrovna něco, co mi zajistí bohatství a slibnou kariéru. Ale vlastně je mi to fuk. Chci studovat anglistiku, protože to je to, co mě nejvíc zajímá a láká. A chci cestovat. A jít za svými sny. A někdy vůbec nevím, co chci. Právě teď bych radši než kdekoliv jinde na celém tomhle světě, byla v Londýně. Londýn je odpovědí na všechno.

O ZAYNOVI A BEST SONG EVER.

26. července 2013 v 7:30 | Lenča
Ani Zayn není dokonalý. Áno, už to tak bude. No, včera, když jsem v jednu ráno nemohla usnout, jsem trochu brouzdala po internetu a zjistila, že Zayn kouří! A zdá se mi, že jsem to někdy dávno věděla, ale pak to buď zapomněla, nebo si to záměrně nepřipouštěla :D Ale, chci říct, jen se na něj podívejte. Někdo, kdo vypadá tak jako on, ani nemůže být dokonalej úplně ve všem ;)


Když už píšu o Zaynovi, co říkáte na Best Song Ever? Ta písnička je skvělá, ale video k ní se mi líbí i nelíbí zároveň. Když jsem to viděla poprvé, tak jsem se na to dívala nějak od prostředka, protože to zrovna hráli na Óčku a přemýšlela jsem, co to tam je za holku. A pak zjistím, že on je to Zayn :D Omg :D A Niall s Louisem tam jsou taky docela k nepoznání xD Ale když je Zayn zrovna Zayn, vypadá jako vždycky úžasně ;)


VĚCI.

18. července 2013 v 7:11 | Lenča
Minulý týden jsem byla v Praze a bylo to skvělý :) Ale pět dní je moc málo, byla bych tam klidně mnohem déle (*napsala "dýl" a pak to smazala, protože jí to přišlo moc pražský* :D). Myslím, že bych si na ten pražský přízvuk už i zvykla, kdybych mu nevěnovala tak přehnanou pozornost. Trošku odbočka, ale víte, co je vážně divný? Že vůbec nejsem vlastenec, co se týče Česka, ale co se týče Moravy jo. Někdy jsem v Praze a zničehonic začnu vkládat do hovoru slova jako "tož" jen, abych dala najevo, že su z Moravy :D

Ale zpátky k Praze :) Jeden den jsme celý jen nakupovali. Mám nové boty (hnědé nízké tenisky), modré kalhoty (ne džíny, ale takové s úžasnou modrou barvou), dvě trička (to červené z nich je nejkrásnější na světě :D), nádhernou šedou peněženku, řetízek, puntíkovanou černo-bílou sukni a možná jsem na něco zapomněla, ale už nevím :D A samozřejmě knížky :) Koupila jsem si Tweety s city (Elizabeth Rudnicková), o které jsem asi tři dny předtím četla na jednom blogu a zaujala mě natolik, že jsem ji nutně musela mít. Byla skvělá a brzo se můžete těšit na článek o ní. A pak Ahoj z nebe (Laurie Frankelová), což jsem dočetla včera a taky o ní ještě bude řeč.


Měla jsem nejlepší latté v italské kavárně, projela se metrem a tramvají na rok dopředu, potkala spoustu krásných kluků :D, navštívila svůj nejoblíbenější obchod v celém Česku (Luxor na Václaváku), hrála si s se svou úžasnou sestřenkou :)

LOVE.

7. července 2013 v 13:41 | Lenča
Když byla mladší, přála si, aby se prostě jen zamilovala. Protože zamilovat se bylo naprosto přesně to, co si přála. Chyběl jí ten pocit. V jejích očích byla láska krásná, ale bylo třeba si uvědomit, že k docílení onoho pocitu je nutné něco udělat. Někdy to může být dost těžké. Na lásce zřejmě není nic snadného.

Někdy nebyla schopná nic dělat. Jíst nebo pít nebo spát. Nepotřebovala spát, protože i tak měla až moc energie. Láska byla jako jídlo a spánek a tuny kofeinu, všechno dohromady. Byla zamilovaná. A ač to přiznávala hodně nerada, měla strach. A to byl důvod, proč s tím nic neudělala. Ani se na něj neusmála, i když věděla, že to je to první a nejjednodušší, co měla udělat.

A víte, nebylo to jakoby věřila, že on byl láskou jejího života nebo bez něj nemohla žít. Necítila potřebu se na něj vrhnout a začít ho líbat, kdykoliv se potkali na chodbě. Ale bylo ... byl to tak hezký pocit. Občas pochybovala, že její představy o lásce odpovídají skutečnosti, ale jestli to, co prožívala, byla láska, cítila se šťastná.

PRÁZDNINY.

1. července 2013 v 8:27 | Lenča
Je to tady! Je to vůbec možný? (: Jsem naprosto nadšená. A i když nemám nijak obrovské plány, mám detaily - drobné plány, které jsou velkými jen pro mě a právě proto tak úžasnými.

Dneska vyrážím ven s kámoškou a těším se, protože se vidíme jednou za rok a ať už budeme bloudit nebo nakupovat nebo cokoliv jiného, bude to zábava :D

A příští týden jedeme do Prahy. Nemůžu se dočkat :) Nakupování a chození po tom krásném městě. Bude to super.

Prázdniny mi připomněly jak moc ráda natáčím videa a fotím a jak mi chybí, když to nedělám. A taky čtu. Tak moc teď čtu a jsem ráda. Přečetla jsem první díl Deníku princezny a i když se mi to ze začátku nezdálo tak dobrý jak film (ten film vážně miluju :D), zalíbilo se mi to a určitě budu číst i další díly. A taky znovu čtu Anna and the French Kiss, protože... k tomu není potřeba mít důvod, ta knížka je nejúžasnější (:

Užívejte si prázdniny a zatím pa!

O KONCI ROKU A KRÁSNÉM VYSVĚDČENÍ.

24. června 2013 v 16:53 | Lenča
Ahoj :)

Jako první se musím pochlubit, jak krásné budu mít letos vysvědčení. Po dvou čtyřkách z chemie už to vypadalo celkem bledě, ale nakonec jsem si to spravila na dvojku a nemám ani jednou trojku. Pět dvojek a osm jedniček :) Takže budu mít vyznamenání a jsem sama na sebe zaslouženě vážně pyšná ;) :D Kromě toho končíme už ve středu a moje prázdniny budou o dva dny delší :D

Nebyla bych to já, abych nezmínila skutečnost, že už mi definitivně zbývá jen rok gymplu. Říkám "jen", ale zatím mi to pořád spíš připadne jako věčnost. I když vím, že to uteče. A pokud nestačilo zmínit to milionkrát, vážně vážně bych se chtěla dostat na školu do Prahy. Myslím, že do Brna se dostanu v pohodě a určitě si tam tu přihlášku dám a je pravda, že Brno má své výhody :D Ale... Praha je Praha ;)

Mám spálený záda, ale den strávenej v aquaparku za to stál ;) Taky mám teď konečně zase čas hodně číst. Koupila jsem si Rozum a cit a mám rozečtenej Pád titánů a asi tak deset další knížek :D Líbí se mi dnešní počasí. Vážně bych byla radši, kdyby bylo celý léto jen kolem dvaceti stupňů než aby byly vedra.

Pamatujete si jak jsem psala články o politice? No, myslím, že politiku už radši ani komentovat nebudu. Když jsem už i já - největší optimista světa - ztratila poslední naděje, co jsem v ní měla, tak už je to asi špatný. Ale je léto. Léto řeší všechno ;) Léto je důvodem pro cokoliv :) Mám ráda léto.

Mějte se (:

 
 

Reklama